Zdravotnická zařízení patřila v rámci dosavadního Operačního programu Životní prostředí k důležitým segmentům, kam směřovaly peníze. Za 2,14 miliardy korun se podařilo podpořit celkem 140 projekty. Žádosti za pět set milionů korun, na které se z končícího programu nedostalo, chce Státní fond životního prostředí zafinancovat z národního plánu obnovy. Další peníze bude možné čerpat i v rámci nového dotačního období. „Chceme, aby projekty byly smysluplné a komplexní. Nemocnice by proto měly v rámci jednoho projektu realizovat celou řadu opatření. Čím více jich navrhnou, tím větší podporu budou moci získat,“ popsal záměr fondu jeho ředitel Petr Valdman na konferenci Energetika ve zdravotnictví.
Nové obálky nemocničních budov, obnovitelné zdroje energií nebo využití dešťové či šedé vody. Všechny tyto prvky by se nově mohly realizovat v rámci jedné žádosti o dotační podporu. Státní fond životního prostředí prosazuje, aby projekty zaměřující se na energetická opatření a využití obnovitelných zdrojů v nemocnicích byly komplexní a s důrazem na všechny „envi“ prvky. Finanční prostředky směřující do zdravotnictví budou v následujících letech mimořádné. Cílem fondu je tak zdravotnickým zařízením efektivně pomoci s přípravou i samotnou realizací projektů.
Podmínky budoucích výzev
Společně s novým dotačním obdobím 2021 až 2027 přichází několik finančních zdrojů. Každý z nich má svá specifika a různé podmínky. Společným jmenovatelem je velký objem finančních prostředků, které mohou směřovat právě do energetických úspor a klimatických opatření. Toto téma je totiž aktuálně pro Evropskou komisi na prvním místě.
V praxi se jako problém ukazuje skutečnost, že jednotlivá programová období na sebe nedokážou plynule navázat. „Vždy je tam nějaký výpadek. Velkou odpovědnost za to určitě nesou úředníci na straně Evropské komise, kteří si na sebe vzali příliš mnoho finančních nástrojů a sami se s tím občas potýkají,“ vysvětluje Petr Valdman.
Kromě toho upozorňuje i na limity dotací, které jsou dány jak postojem komise, tak zejména pravidly veřejné podpory. Pokud jde o příjem žádostí a administrace projektů v novém dotačním období, je podle něj fond závislý na schválení dohody o partnerství ze strany komise. Teprve poté budou schváleny jednotlivé operační programy.
„Věříme, že první výzvy vypíšeme na konci roku, nicméně podmínky bychom chtěli zveřejnit již v září, aby bylo zřejmé pro budoucí příjemce a investory, jak projekty připravovat.“
První z finančních zdrojů představuje Operační program Životní prostředí. Jelikož je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj, peníze z něj mohou jít pouze na projekty mimo hlavní město Prahu. Program je nyní v připomínkovém řízení a jeho schválení se předpokládá do konce tohoto roku.
Praha vs. zbytek republiky
Žadatelé si však podmínky budou moci přečíst ještě o něco dříve. Projekty, které bude možné realizovat na území Prahy, totiž řeší Modernizační fond. A ten by měl startovat už v září. Podmínky by proto měly být známy v druhé polovině prázdnin.
Budou totožné jako v Operačním programu Životní prostředí, nicméně Praha zde dostane přednost. Výhodou Modernizačního fondu je skutečnost, že ho nemusí schvalovat Evropská komise, a tak zde neprobíhá žádné složité řízení.
„Je to nástroj, který je čistě v našich rukou, protože prostředky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Jediný, kdo nám do toho mluví, je Evropská investiční banka,“ říká Petr Valdman a dodává, že pokud jde o množství finančních prostředků, tento nástroj představuje jeden z nejvýznamnějších.
Ještě z kraje roku, kdy jej schvalovala vláda, byl výhled financí do roku 2030 asi 150 miliard korun. Vlivem narůstajících cen u emisních povolenek však během šesti měsíců prostředky narostly až na tři sta miliard korun.
„Finanční prostředky z emisních povolenek proto vytváří poměrně velký finanční nástroj. Modernizační fond nezdrojují naše podniky, ale podniky ve vyspělejších státech Evropské unie a může je čerpat pouze deset členských států. My jsme jedním z nich. Přestože růst cen emisních povolenek vytváří prostředky, má samozřejmě negativní dopady, například v teplárenství. Je proto na státu, aby tuto situace dokázala díky legislativě vybalancovat,“ uvádí Petr Valdman.
Pokrytí celé oblasti
Třetím nástrojem se zcela odlišnými pravidly je Národní plán obnovy. V zásadě představuje reakci Evropské unie na pandemii covid-19. Energetické projekty, na které nezbyly prostředky v Operačním programu Životního prostředí, tak bude chtít fond dofinancovat právě z tohoto zdroje.
„Národní plán obnovy pak zase doplní jak Operační program Životní prostředí a Modernizační fond, tak také programy ministerstva průmyslu a obchodu, aby byla pokryta celá oblast obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ říká Petr Valdman.
Poslední nástroj, určený na podporu a projektovou přípravu, směřuje na obce do tisíce obyvatel. Jde o odnož nástroje ELENA a přispívá na komplexní projektovou přípravu s důrazem na využití Energy Performance Contracting (EPC). U zdravotnických zařízení připadá v úvahu využití tohoto nástroje prostřednictvím Českomoravské rozvojové záruční banky, která jej připravuje s cílem podpory větších a komplexnějších programů. V rámci České republiky je program zaměřen na menší obce právě proto, že zbytek trhu pokryje banka totožným rozvojovým programem.
Státní fond životního prostředí se chce nyní více zaměřit na smysluplnost a komplexnost projektů. Cílem tak je v rámci jednoho projektu a jedné podpory realizovat komplexní inovace s důrazem na všechny „envi“ prvky, a to od stavebních úprav přes obnovitelné zdroje energií až po využití vody.
Nově budou moci nemocnice čerpat peníze na obnovitelné zdroje energií a úspor v rámci technologických procesů, konkrétně kuchyní a prádelen. Podle ředitele fondu jde o provozy, kde lze díky investicím dosáhnout výrazného snížení spotřeby energií.
Jednodušší výkazy
Evropská komise si uvědomila, že míra detailu, kterou po členský státech vyžaduje, je příliš velká na to, aby systém dokázal pružně reagovat a v čase zprostředkovat tolik peněz. „Chceme toho využít i v oblasti energetických úspor a nastavit ceny za jednotky. Tedy tak, aby vlastní projekt byl primárně o cílech, nikoli o detailech výkazu,“ uvádí Petr Valdman.
A nejde jen o vykazování. Aktuálně je podpora rozdělena do několika programů. Každý z nich schvaluje na evropské úrovni někdo jiný a každý má i jiné podmínky ohledně termínu vyčerpání.
Státní fond životního prostředí chce proto ve všech programech shodné podporované aktivity, jednotné technické podmínky a jednotné přílohy k žádosti, aby bylo v zásadě jedno, zda žadatel podává projekt do modernizačního fondu, operačního programu životního prostředí či jinam. Jednoduše řečeno, energetické úspory by mělo být možné realizovat na základě stejných principů a parametrů.
Minimálně padesátiprocentní dotace
Mezi podporované aktivity budou spadat například komplexní či návazné stavební úpravy budov ke zlepšení tepelně-technických vlastností, výměna stávajících zdrojů využívajících fosilní paliv či elektrické energie za kondenzační kotle. Součástí však budou i opatření týkající se vnitřních prostor, jako je výměna osvětlení. Úplně novými jsou pak opatření na zadržování a následného využití srážkové vody či vody šedé.
„Víme, že výše dotace třicet či čtyřicet procent není úplně zajímavá. Jsme zde svázáni pravidly veřejné podpory a pravidly Evropská komise. Ta razí teorii, že jakékoli energeticky úsporné opatření a využití obnovitelných energií hypoteticky generuje příjem, a mělo by tak být spojeno pouze s minimální dotací. Snažíme se to vysvětlit s tím, že minimální hranice je padesát procent,“ říká Petr Valdman a dodává, že pak záleží na státu, jak bude chtít přispět.
Kromě metody EPC patří k podporovaným oblastem i využití zdravotnického odpadu. Konkrétně jde o projekty, kde se materiálově nebo energeticky odpad využívá alespoň z padesáti procent. V rámci stávajících programů již peníze čerpat nelze, ale obdobné podmínky budou platit i v novém období. Vyhlášení výzev je plánováno na příští rok a maximální výše podpory představuje 85 procent. Celkem osm set milionů korun budou moci zdravotnická zařízení využít také z národního plánu obnovy. Příjem žádostí bude spuštěn již letos na podzim.
Menší projekty mohou využít také podporu de minimis či odpovídající podporu pro nepověřené poskytovatele. „Vždy se snažíme najít nějakou cestu a díky komplexu programů by se žádnému subjektu nemělo stát, že na projekty energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie nebude moci čerpat podporu,“ uzavírá Petr Valdman.
Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.
Lucie Přinesdomová
