Vojáci a lovci min by měli být součástí mírových sil Starmerovy „koalice ochotných“, které by měly na Ukrajině pomoci dodržovat případnou mírovou dohodu s ruskými agresory. Podle finského prezidenta však jsou jen „mizivé“ šance na to, že Putin nějakou mírovou dohodu přijme.

Plán britského ministerského předsedy sira Keira Starmera na vytvoření „koalice ochotných“, která by poskytla mírové síly na Ukrajině, počítá s nasazením lovců min a nejméně 10 000 vojáků. Sir Keir v sobotu uspořádal virtuální setkání s dalšími světovými lídry, po němž oznámil, že návrhy přejdou do „operační fáze“. Podle listu Sunday Times získal premiér podporu „podstatně většího počtu“ než tří zemí, které původně nabídly poskytnutí svých sil.

Většina vojáků na Ukrajině však bude pravděpodobně stále pocházet z Británie a Francie. Zdroj nedělních Timesů uvedl, že jejich počet by se „pohodlně pohyboval nad úrovní 10 tisíc osob“.

Ve čtvrtek se mají v Londýně sejít vojenští velitelé západních zemí, aby dále rozpracovali plán prosazení případné mírové dohody na Ukrajině.

Mohlo by vás zajímat

Na sobotní schůzce diskutovali vedoucí představitelé 27 zemí – včetně Spojeného království, Francie, Austrálie a Kanady – o plánech společně se zástupci EU a NATO.

Deník rovněž uvedl, že dvě lodě pro lov min – které byly loni převedeny z Královského námořnictva do ukrajinské flotily – se také účastní cvičení a jsou připraveny k nasazení v Černém moři v případě příměří.

Skandinávský pesimismus

Finský prezident Alexander Stubb, který se v sobotu připojil k telefonátu se sirem Keirem, však pochyboval o šancích na uzavření mírové dohody s ruským vůdcem Putinem.

Britští dělostřelci se tento měsíc účastní cvičení Allied Spirit 25 v německém Hohenfelsu. Dvě minolovky, které byly loni převedeny z Královského námořnictva do ukrajinské flotily, se rovněž účastní cvičení a jsou připraveny k nasazení v Černém moři. Na otázku ohledně ochoty ruského prezidenta zahájit mírové rozhovory pan Stubb pro BBC odpověděl: „Myslím, že šance jsou mizivé. Nemyslím si, že Putin chce příměří. Putin mír nechce.“.

„Jeho původním cílem bylo v podstatě zničit nezávislou suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. V podstatě aby Ukrajina přestala existovat. Svůj cíl nezměnil a to musíme všichni u jednacího stolu pochopit‘,“ řekl prezident Stubb. Poté vyzval západní spojence, aby vyvinuli  na Rusko maximální tlak zpřísněním sankcí, využitím zmrazených ruských aktiv a „militarizací Ukrajiny až po zuby“.

„Celkově jsme ochotni učinit konkrétní opatření, ačkoli je z našeho pohledu příliš brzy mluvit o nasazen vojáků,“ dodal. „Protože nemáme příměří, nemáme mírový proces. Musíte si také uvědomit, že Finsko má s Ruskem hranici o délce 1340 kilometrů. Takže se staráme o severní křídla, ale existuje tolik různých způsobů, jak můžeme pomoci. Jsem opravdu rád, že vidíme ze strany Spojeného království silné vedení.“

Kreml podle všeho odmítá návrh na umístění jakýchkoli evropských sil nebo sil NATO na Ukrajině a nadále se americkému návrhu na bezpodmínečné třicetidenní příměří brání.

Sir Keir opakovaně požadoval, aby Amerika poskytla mírovým silám pod evropským vedením „zázemí“ v podobě bezpečnostních záruk. Bývalý britský poradce pro národní bezpečnost lord Peter Ricketts uvedl, že přtomnost evropských sil na Ukrajině představuje bez podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa „značné riziko“.

Pro televizi Sky News lord Ricketts uvedl: „Jsem přesvědčen, že se v této věci bude jednat o velmi důležitý krok. Aby byly odstrašující síly důvěryhodné, musí být ochotny bojovat, takže vlastně říkáme, že tyto síly budou možná jednoho dne muset bojovat s Rusy na Ukrajině?“ položil si britský šlechtic řečnickou otázku – a vzápětí si na ni sám odpověděl.

Značné riziko

„Myslím, že je ta otázka je reálná. A způsob, jak se tomu vyhnout, je samozřejmě mít železnou americkou záruku, že kdyby se síly dostaly do potíží, Američané přijdou a podpoří je. To je to, co znamená záložní mechanismus,“ řekl lord Ricketts.  „A jí si prostě nemyslím, že Trump takový závazek dá, takže i když obdivuji práci, která se na tom dělá, a možná existují způsoby, jak mohou evropské síly na Ukrajině pomoci… si myslím, že zformované bojové síly jsou bez americké jasné záruky značným rizikem.“

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting naopak naznačil, že vyhlídka na konfrontaci se západními jednotkami by byla dostatečná k tomu, aby Rusko odradila od porušení jakékoli dohody o příměří uzavřené s Ukrajinou. I on mluvil se Sky News: „Myslím, že kdyby se ruské jednotky ocitly v konfliktu s britskými jednotkami, šlo by o skutečně mimořádnou eskalaci.“

Italská premiérka Giorgia Meloniová byla mezi těmi, kdo se k sobotnímu setkání připojili, přestože se objevily zprávy, že zvažuje neúčast na schůzce kvůli skepsi k návrhům na mírové síly. USA nebyly zastoupeny, protože stojí na straně nepřátel potenciální mírové mise. Sir Keir však novinářům řekl, že jeho vláda „zůstává s Trumpovým režimem v kontaktu“.

Starmerův poradce pro národní bezpečnost Jonathan Powell se v sobotu ráno vrátil z jednání ve Washingtonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však v sobotu jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.