Šimoník hájí mýto: Pošvářová nemá pravdu, mýto je OK

Vlnu emocí a rozporuplných reakcí vzbudil text z minulého týdne, v němž šéfka Stínového ŘSD Milena Pošvářová kritizovala samochválu ministra dopravy Dana Ťoka. Přinášíme jednu z nich. Týká se mýtného systému.

Na článek „Stínové ŘSD“ trhá Ťokovy úspěchy na kousíčky získala redakce Ekonomického deníku řadu reakcí. Jedna z nich přišla od dlouholetého mluvčího mýtného systému v ČR Davida Šimoníka.

„Představitelka marketingového projektu zvaného „Stínové ŘSD“ a všeznalá stavební konzultantka Milena Pošvářová se pustila do kritiky ministra dopravy Dana Ťoka. Na to má jistě každý právo. Otřela se ale i o české mýto, které je podle ní „…pro ostudu Evropy se zastaralým systémem registrace průjezdu kamionů…“. No a nepravda není názor a je třeba ji uvést na pravou míru,“ uvedl Šimoník své poznámky:

Mohlo by vás zajímat

Režim syrského prezidenta Asada padl. Asad měl opustit Sýrii

Český mýtný systém postavený na mikrovlnné technologii patří k nejmodernějším v Evropě. V průběhu desetiletého provozování byl navíc permanentně modernizován. Mimochodem každý rok se na něj jezdí dívat zahraniční delegace z celého světa. Mikrovlnná technologie stále dominuje mýtným systémům nejen v Evropě, naprostá většina nově spouštěných mýt pracuje právě s ní. České mýto je jeden z mála úspěšných IT projektů státu, když z jedné vynaložené koruny generuje do státního rozpočtu 5 dalších. České mýto nemělo za deset let provozu ani jediný (!) výpadek provozu a přineslo daňovým poplatníkům 76 miliard korun.
Evropská komise předepisuje členským státům na výběr dvě technologie – mikrovlnnou či takzvaně satelitní (spíše kombinace GSM/GPS). Žádná z technologií není modernější či zastaralejší, každá má své výhody i nevýhody. Záleží vždy na konkrétním státu, jaké silnice zpoplatňuje. Vzhledem k tomu, že se celý svět drží výběru mýta pouze na vysoce zatížených tranzitních komunikacích dálničního typu, vévodí mýtu mikrovlna. V Evropě se satelit prosadil zatím jen v Německu, na Slovensku a naposled v Belgii. Ovšem zatímco všude kolem nás je diskuse o mýtných technologiích už dávno přežitá (hádá se společnost o tom, zda má stát nakoupit auta s dieselovým nebo benzinovým motorem?), tady stále budí nesmyslné vášně.
Proč je mikrovlnné mýto zákazníky – státy nebo koncesionáři tak oblíbené? Protože dokáže nejlépe donutit kamiony k zaplacení. Mýto je tak kvalitní, jak kvalitní má kontrolu a odhalování neplatičů. Tady leží síla mikrovlnných mýtných bran. Proto dosahují tak obří efektivity výběru přes 99 procent. Mají však i nejnižší provozní náklady a vynikající spolehlivost. I proto třeba v Rakousku zůstávají i po více jak deseti letech u mikrovlny. Položil si někdo otázku, proč například v USA preferují mikrovlnné mýtné systémy před satelitními, když právě tam se GPS (družicový systém pro určování polohy) již v 60. letech narodil?
Symbolem absurdního posměchu bývají mýtné brány nad dálnicemi. Pozastavuje se snad někdo nad silničním značením a dálkovými ukazateli se stejnou konstrukcí? Právě technologie přímo na komunikacích umožňuje přísný dohled nad neplatiči. Právě mýtné brány státu vydělávají miliardy. Právě mýtnice slouží státu k umístění dalších technologií jako jsou dohledové kamery, senzory a čidla dopravně-informačních systému či dojezdových časů, pro odhalování vozidel v protisměru či budoucí vážení přetížených kamionů za jízdy.
Problém satelitního mýta spočívá nejen ve vyšších provozních nákladech (na Slovensku až přes 50 procent z vybraného mýta), ale i v obtížnější kontrole neplatičů. Jen pro objasnění, kamiony žádný satelit nehlídá. Palubní jednotka v kamionu se musí sama dotazovat satelitů na svou polohu (jako v satelitních navigacích, které máme v autech), samotné zpoplatnění pak probíhá datovými přenosy GSM technologií. Když ale tirák platit nechce a jednotku v autě nemá, nikdo to nezjistí a on jezdí vesele bez placení. A tak i satelitní mýta musí stavět kontrolní brány přímo na silnicích, ale mají jich poskrovnu, a tak je riziko odhalení stále nízké.
Satelitní mýto pochopitelně nemá konkurenci, pokud jde o masivní rozšíření mýta na silnice nižších tříd. Jenže k tomu dosud nepřistoupil žádný stát s výjimkou specifického uzavřeného Švýcarska a pak Slovenska, kde sice mýto rozšířili na 16 tisíc kilometrů silnic, nicméně na nich poplatky od kamionů nevybírají a stát jen platí SkyTollu za drahý provoz mýta do zdi. A proč nikde rozumné státy nevybírají mýto od kamionů v regionech? Protože na silnicích nižších tříd nevybere žádné relevantní peníze, jen tam samozřejmě zaplatí za provoz mýta. Protože pomocí mýta ani nezreguluje kamionový provoz v regionech. Vždycky totiž budou kilometrové sazby odstupňovány podle typu silnice a zatímco na dálnici tirák zaplatí průměrně 6 Kč za kilometr, na „dvojkách“ či „trojkách“ to bude několikanásobně méně, a tak pojede po stejné nejkratší trase k cíli. Mýtné v regionech jen zatíží tamní drobné podnikatele a v neposlední řadě i obyvatele obcí zdražením převáženého zboží.
A že mýtná smlouva poškozuje stát? To je nejoblíbenější nepravda. Mýtná smlouva o dodávce a provozování mýta z roku 2006 byla pro všechny stejná, byla již součástí tendru a všichni uchazeči ji museli podepsat při odevzdání nabídek. Je tlustá a komplikovaná a prakticky nikdo si nedal tu práci ji objektivně prostudovat. Mýtná smlouva je nastaveno pro stát velmi výhodně. Stát přenesl na dodavatele a provozovatele veškerou zodpovědnost a záruky s obrovskými sankcemi byť za jediný den výpadku či za jakoukoliv další nefunkčnost. Dodavatel postavil mýto za své prostředky, stát splácel dodávku až z vybraného mýta. Stát tak jen čerpá peníze z mýta, kontroluje a úkoluje provozovatele. A ano, smlouva zřejmě dobře neošetřila přechod a pokračování mýta po deseti letech.