Obnovitelné zdroje jsou v ČR málo významné. K postavení jaderné elektrárny za miliardy korun je třeba překonat rozsáhlý komplex regulatorních bariér z nejrůznějších oblastí především veřejného práva. Bez jaderné energie se přitom zatím neodejdeme. V ČR tvoří tento typ zdroje energie 37 procent z celkového objemu. Na sympoziu České justice a Ekonomického deníku Právo v energetice to řekl předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.
Při úvahách o tom, jak zajistit obyvatelům ČR energii, lze za současné strategie udržitelnosti a utlumování činnosti uhelných elektráren vycházet ze tří možností řešení. Můžeme rezignovat na energetickou soběstačnost a elektřinu dovážet nebo využívat pouze obnovitelné zdroje, které sami vyrobíme či vybudovat nové jaderné elektrárny za odstavené uhelné a starší jaderné. Máme dvě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Obě elektrárny byly postaveny podle ruských projektů jako typ s tlakovodními reaktory VVER (Vodou chlazené, Vodou moderované Energetické Reaktory pozn. red.).
Instalovaný výkon uhelných elektráren se má v budoucnu podle Energetické koncepce ČR snižovat z 10 800 MW v roce 2021 přes 6 400 MW v roce 2035 až na 2 600 MW v roce 2040. Spotřeba elektřiny přitom neklesne. Vzhledem k plánovanému rozšiřování elektromobilů či dekarbonizaci průmyslu tomu bude spíše naopak. „Od okamžiku rozhodnutí o stavbě nové jaderné elektrárny do jejího spuštění uplyne zhruba 20 let. A to je velký problém pro politický systém založený na krátkých volebních cyklech,“ připomněl Šimka. Výhodou je, že v ČR je poměrně velká podpora jaderné energetiky – na rozdíl třeba od Rakouska a Německa. Hrozí ale snahy o zpřísnění regulací v rámci Evropské unie a omezování veřejné podpory.
Stavba jaderné elektrárny se dotkne všeho
Jaderná elektrárna je zařízení, jehož stavba a následný provoz se dotknou nejrůznějších složek fungování přírody i lidské společnosti – od krajiny přes vodu, dopravní systém až třeba po oblast vnitřní bezpečnosti. Regulace týkající se stavby jaderné elektrárny ukazují , jak spolu jednotlivé oblasti regulace mohou souviset a ovlivňovat se navzájem. „Přemýšlení o jaderné elektrárně tedy může dát návod či ukázat metodu pro analýzu jiných podobných aktivit podléhajících komplexní regulaci,“ říká předseda NSS. Problémem při stavbě nové elektrárny je mimo jiné fenomén „not in my backyard“ – tedy že ačkoliv stavba může mít obecnou podporu, lidé ji nechtějí v blízkosti svého bydliště.
Obrovským tématem pro právníky je pak výběr dodavatele a stanovení ceny za dodávku jaderné elektrárny. Kritéria výběru jsou přitom fluidní a víceprvková – roli hraje hospodárnost a rentabilita, strategická bezpečnost a politické souvislosti i technická bezpečnost, životnost a spolehlivost.
Jaké jsou klíčové faktory pro výstavbu nové jaderné elektrárny?
- Politická průchodnost.
- Územní plánování a určení místa výstavby.
- Financování stavby a provozu a veřejná podpora.
- Související projekty (rozvodná síť, dopravní infrastruktura, průmyslová infrastruktura, výzkum).
- Cena, výběr dodavatele, strategická bezpečnost.
- Povolení jaderného sektorového regulátora.
- Povolení ke stavbě (územní rozhodnutí, stavební povolení, zkušební provoz, kolaudace).
- Likvidace a uložení jaderného odpadu.
Ekonomicky nerentabilní stavba
Velkým záporem stavby v současné době je, že v dnešním modelu dotací do energetiky není nová jaderná elektrárna ekonomicky rentabilní. Garanci bezpečnosti musí nést stát, protože jaderná elektrárna je pochopitelně komerčně nepojistitelná.
Existence a provoz elektrárny jako zařízení využívajícího štěpnou reakci radioaktivních látek s sebou přináší i specifická, v jiných odvětvích průmyslu a energetiky se nevyskytující rizika. I menší havárie zařízení, v nichž probíhá štěpná reakce nebo v nichž se vyskytují radioaktivní látky, může znamenat ohrožení pro široký okruh lidí; o nebezpečích spojených s velkou jadernou havárií nemluvě. Na tyto hrozby musí být připravena nejen samotná obsluha jaderné elektrárny, ale i lokální a celostátní složky záchranného systému a systému ochrany před mimořádnými situacemi a katastrofami. „Jde o technologii, která nemůže vyloučit masivní jadernou nehodu. V minulosti jsme jich zažili několik. Jde o velké znevýhodnění proti dalším technologiím,“ řekl dále Šimka.
Možný cíl teroru
Jaderná elektrárna je také potenciální cíl teroristů a je tak v rámci jejího provozu nutný speciální režim. Má i další nevýhody oproti jiným technologiím. Například je nutné mít v její blízkosti chladící nádrž či vyžaduje robustní rozvody velmi vysokého napětí či vyžaduje vědecko-výzkumnou základnu a průmyslové kapacity.
Stavba je extrémně nákladná a má velká finanční rizika. „Dodavatel je tak „rukojmím“ zakázky a může mít velké finanční potíže při neúspěchu. Je tak velmi obtížné dodávku získat za fixní cenu. Navíc za situace, kdy některé firmy jsou z výběru vyřazeny z politických důvodů – například Rusko či Čína. „Aktuální (overnight) cena za jeden velký reaktorový blok se může pohybovat kolem 6 až 10 mld. euro, pravděpodobnější je však cena o něco vyšší, např. kolem 12 miliard euro,“ uvedl šéf NSS.
Otázka uložení odpadu
Úvahy o stavbě jaderné elektrárny také musí jít ruku v ruce s otázkou uložení jaderného odpadu. Regulatorika dopadající na budování trvalých úložišť jaderného odpadu je zčásti podobná té, která se vztahuje na samotné jaderné elektrárny. I trvalé úložiště je komplexní stavbou vyžadující splnění těch nejpřísnějších bezpečnostních standardů. Vědecký pokrok u využití paliva naštěstí postupuje a může vést ke změně regulatorního rámce, kdy nebudou potřeba současná hlubinná úložiště.
Komplexita povolení před jaderným regulátorem vyžaduje vysoce interaktivní a pružný postup regulátora i žadatele o povolení. Komplexita povolovacích řízení v sobě skrývá i právní nebezpečí spočívající v řetězení a soudních sporů, zauzlení povolovacího procesu a jeho neúnosného prodloužení. „I na tato rizika je třeba hledat legislativní i administrativní protiopatření,“ uzavřel Karel Šimka.
Symposium Právo v energetice se konalo za laskavé podpory společností PRE a EDF. Na České justici a Ekonomickém deníku brzy přineseme další reportáže z celé akce.
Eva Paseková
