Ceny energií mají velký vliv na konkurenceschopnost průmyslu. Na téma regulací pohovořil Karel Šimeček ze sdružení velkých spotřebitelů energie.
Na konferenci XII. International Energy Regulatory Forum vystoupil se zajímavým diskuzním příspěvkem předseda sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE) Karel Šimeček. Zabýval se tématem významu energetického sektoru a cen energií na konkurenceschopnost v průmyslu.
Na úvod své přednášky poukázal, že průmysl v EU je velmi znevýhodněn kvůli boji proti klimatickým změnám. Jeho názor je založen především na závěrech organizace IFIEC EUROPE – International Federation of Industrial Energy Consumers, která se zabývá tématem energetické konkurenceschopnosti průmyslu v EU. V přehledném videu uvidíme kritiku této organizace. Video je v anglickém jazyce.
Podle Šimečka hrozí, že poklesne globální konkurenceschopnost evropských firem v průmyslu především kvůli novým přirážkám k cenám energie. Jedná se o nejen o dotace do obnovitelných zdrojů energie, ale také emisní povolenky. Břidlicová revoluce ve Spojených státech taktéž umožnila, že zdejší plyn je výrazně levnější. Před rokem 2008 tomu bylo naopak a plyn zde byl výrazně dražší.
Ceny elektrické energie jsou také levnější ve Spojených státech oproti Evropské unii. Rozdíly jsou však zde nižší než u plynu. Šimeček také poukázal na to, že k poklesu cen energie docházelo v posledních letech především v Japonsku, které se cenami už začíná blížit Evropské unii.
Dále se Šimeček věnoval cenám energií v České republice a na Slovensku. „Ceny plynu pro průmysl jsou slušné – nižší než průměr v EU. V případě cen pro obyvatele jsou podobné jako v západních zemích. Na Slovensku jsou ceny vyšší – jak pro obyvatele, tak pro průmysl,“ uvedl.
U elektřiny je to jinak. Rozdíly cen u průmyslu a obyvatelstva jsou malé. „Je to problém, kdy velké a energeticky náročné průmyslové firmy nesou náklady na sítě. Vytváří to problém v konkurenceschopnosti průmyslových firem,“ uvedl Šimeček s tím, že v některých zemích nesou náklady na obnovitelné zdroje spotřebitelé prostřednictvím daní. To ale platí pro Českou republiku jen málo. Podle něj to může vytvářet problémy pro energeticky náročné obory – jedná se především cementárny, chemické továrny nebo hutě.
Na závěr mu byla položena otázka, jakou cenu elektřiny si tedy přeje průmysl v zemích EU. „Já už jsem to říkal několikrát. Nám je jedno, jestli je cena 30 euro za megawatthodinu nebo 80 euro. Nás zajímá především rozdíl cen energií v Evropě, Spojených státech a Číně,“ zakončil.
Arsen Lazarevič
