Na dnešním jednání Poslanecké sněmovny překládá ministr dopravy Martin Kupka hned 3 návrhy zákonů: zákon o silniční dopravě, o pozemních komunikacích a zákon o námořní plavbě. Co na ně říkají odborníci a opozice? Detaily přináší Ekonomický deník.
Zákon o silniční dopravě (sněmovní tisk č. 58)
Tento zákon se se týká především transpozice evropského práva do českého právního řádu.
„Cílem je zajistit na zákonné úrovni implementaci předpisů Evropské unie, především norem tvořících tzv. balíček mobility, přispět tak k zajištění jednotné minimální úrovně profesionalizace odvětví a rovných podmínek hospodářské soutěže v této oblasti.“, vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.
Klíčová témata:
- rozšíření požadavků na přístup k povolání podnikatele v nákladní dopravě (dobrá pověst, odborná a finanční způsobilost a usazení). Dosud se tyto požadavky vztahovaly jen na provozování nákladní dopravy vozidly o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny. Nově se tyto povinnosti budou týkat též mezinárodní nákladní dopravy provozovanou vozidly o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny
- úprava speciálních podmínek pro vysílání řidičů dopravci usazenými v jiných členských státech Evropské unie a v třetích zemích do ČR, kdy návrh zákona vymezuje případy, při nichž se na řidiče vyslané na území České republiky nepoužijí tuzemské pracovněprávní předpisy
- administrativní povinnosti zahraničních dopravců v souvislosti s vysláním řidiče na naše území a současně stanoví kompetence orgánů státní správy k výkonu kontroly a vynucování dodržovaní uvedených pravidel.
- kontrola dodržování požadavků na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích
- přeshraniční spolupráce v oblasti kontroly dopravců a v oblasti dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku
- v návrhu zákona je současně zakotveno několik opatření, která by měla vést ke snížení administrativní zátěže dopravců, například upuštění od ohlašovací povinnosti podnikatelů v silniční dopravě týkající se jimi provozovaných vozidel, jsou-li relevantní skutečnosti zapsány v registru silničních vozidel.
Zákon o pozemních komunikacích (sněmovní tisk č. 76)
I tento návrh zákona je zaměřen téměř výlučně na implementaci předpisů Evropské unie do vnitrostátního právního řádu.
S ohledem na závazky vyplývající České republice z jejího členství v Evropské unii upravuje návrh zákona především 3 témata:
- řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování
- poskytování evropské služby elektronického mýtného
- poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích.
Jediným přímým provedením požadavků EU není drobná změna spočívající ve zrušení povinnosti vybavit vojenská vozidla, elektrického vozidla nebo historického vozidla elektronickým zařízením v systému elektronického mýtného. Tato změna navazuje na požadavek Ministerstva obrany vznesený v rámci mezirezortního připomínkového řízení.
Zákon o námořní plavbě (sněmovní tisk č.70)
Specifické postavení má pak vzhledem k charakteru České republiky jako vnitrostátního státu novela zákona o námořní plavbě. I přesto je Česká republika povinna implementovat.
Převážná část směrnice upravuje problematiku přístavních zařízení pro příjem lodního odpadu a zavazuje tudíž pouze přístavní státy. Tato ustanovení směrnice jsou proto z hlediska transpozice do vnitrostátního právního řádu pro Českou republiku z geografických důvodů irelevantní.
Některá ustanovení ale zavazují přímo provozovatele nebo velitele námořních plavidel (nejen obchodních lodí, ale i námořních jachet) zajistit předání odpadu zařízení pro příjem odpadu, a to před opuštěním přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Hlavní novum spočívá v automatické akceptaci průkazů způsobilosti vydávaných v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru členům posádky.
Tyto průkazy způsobilosti se mají napříště v rámci usnadnění volného pracovního pohybu námořníků bez dalšího akceptovat, odpadne u nich tedy jakýkoliv proces uznávání ze strany Námořního úřadu.
Z výčtu povinných znalostí se pak dále vypouští doposud požadovaná znalost anglického jazyka.
Další změnou je automatická akceptace (bez potřeby jakéhokoliv procesu uznávání ze strany Námořního úřadu) platných osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaných jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
Co na to opozice?
Opozice s návrhy nemá obecně problém, pozměňovací návrhy se neočekávají.
„Obě novely považuji za nekonfliktní, jde o implementaci předpisu, se kterým lze vyjádřit souhlas“, reagoval na dotaz Ekonomického deníku bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO).
Podobný názor sdílí i poslanci podvýboru pro dopravu Libor Turek a Stanislav Blaha (oba za SPOLU): „ Co se tohoto sněmovního tisku týče, jsou to vesměs transpozice EU, takže nebudeme žádné pozměňovací návrhy podávat.“
Pozměňovací návrh se nechystá podat ani poslankyně podvýboru za ANO Zuzana Ožanová: „Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je zajistit na zákonné úrovni implementaci celé řady předpisů EU, především se jedná o předpisy, které jsou součástí tzv. balíčku mobility. V této chvíli nechystám žádné pozměňovací návrhy. Zákonem se s kolegy ještě budeme zabývat.“
K legislativnímu návrhu zákona o pozemních komunikacích pak Zuzana Ožanová uvedla: „Jsem zpravodajkou tohoto tisku. V této chvíli nechystám žádné pozměňovací návrhy.“
Poslanec Jiří Hájek (PirStan) se pro Ekonomický deník vyjádřil v podobném duchu:“ Zmíněné zákony teprve půjdou do prvního čtení a nepředpokládám, že budou hned přijaty. Následovat bude diskuze a doplnění v podvýboru pro dopravu a následně v Hospodářském výboru. Já osobně nebudu podávat žádné pozměňovací návrhy.“, uvedl.
Předseda podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (PirSTAN) pak k navrhovaným zákonům uvedl:
„V případě všech tří zákonů se jedná o implementaci předpisů Evropské unie do českého právního řádu. Jejich cílem je například zajištění vyšší bezpečnosti dopravní infrastruktury (zejména při projektování, výstavbě a jejím provozování) jako je tomu v případě zákona o pozemních komunikacích. Ten by měl nově zajišťovat, aby se finance EU nevyužívaly na výstavbu nedostatečně zabezpečených úseků silnic.“
Pokud jde o zákon o silniční dopravě, je bezpečnost řešena zejména ve vztahu k profesionálním řidičům, neboť upravuje požadavky na dobu řízení či množství přestávek.
„Z hlediska evropského práva považuji za správné, aby se do našich zákonů implementovalo opravdu jen to nejnutnější a nebyl výklad evropské normy nijak rozšiřován.“
Skepticky se předseda podvýboru vyjádřil k očekávaným obstrukcím ve Sněmovně:
„V tomto čtení nechystám žádné pozměňovací návrhy a podpořím postoupení výborům k projednání. Současně se obávám, že kvůli obstrukcím SPD a ANO se práce na těchto zákonech v průběhu tohoto týdne nedočkáme.“
Co říká odborná veřejnost
K předkládaným zákonům nemáme žádné připomínky, nebudeme proto podávat žádné pozměňovací návrhy, uvedla za Svaz průmyslu a dopravy Tereza Šebestová
Bývalý ministr dopravy a profesor ČVUT, zabývající se dlouhodobě dopravní problematikou, odpověděl Ekonomickému deníku na dotaz, jaké legislativní úpravy by měly v oblasti dopravy v budoucnu býti přijaty:
„Zmíním pár základních tezí z pohledu legislativy. Dálniční sít a její zpoplatnění funguje dobře, ale rozhodně by měl být výkon dohledu nad poplatky za užití dálnic a silnic 1.tříd zohledněn i z pohledu kvality sítě, tak, aby řidiči neplatili zbytečně za silnici, která není v dobrém stavu.
„Rozhodně by nemělo být schváleno zvýšení rychlosti nad 150 kilometrů v hodině. Chování řidičů je neukázněné, tím bychom zavedli úzus zvyšování na 170, 180 kilometrů v hodině. Se zvýšenou rychlostí totiž deformační energie při nehodě roste druhou mocninou.“, vysvětluje Petr Moos.
Obecně by podle profesora Moose měl být posílen dohled nad plněním zákonných ustanovení pro chování řidičů na dálniční a silniční síti. Bodový systém by měl sledovat na prvním místě především bezpečnost.
Jana Bartošová
.
