Nová pravidla mají zajistit, že budou evropské banky odolnější vůči potenciálním budoucím hospodářským otřesům, zároveň přispějí k oživení Evropy po pandemii covid-19 a k přechodu na klimatickou neutralitu. Přezkum bankovních pravidel dnes přijala Evropská komise. Balíček je posledním krokem k provedení dohody Basel III. Cílem návrhu je posílit odolnost, aniž by to vedlo k výraznému zvýšení kapitálových požadavků, uvedla dnes Komise.
Návrh omezuje celkový vliv na kapitálové požadavky na úroveň, která je bezprostředně nezbytná. Zachová se tak konkurenceschopnost evropského bankovního sektoru. Balíček také snižuje náklady na dodržování předpisů, obzvláště pro menší banky, aniž by došlo ke snížení obezřetnostních standardů.
Pravidelné testy
Posílení odolnosti bankovního sektoru vůči environmentálním, sociálním a správním rizikům (ESG rizikům) je klíčovou oblastí strategie Komise pro udržitelné financování. Je nezbytné zlepšit způsob, jakým banky tato rizika měří a řídí, a zajistit, aby činnost bank mohly monitorovat trhy. Klíčovou roli v tomto ohledu hraje obezřetnostní regulace.
Dnešní návrh ukládá bankám povinnost, aby v rámci svého systému řízení rizik systematicky zjišťovaly, zveřejňovaly a řídily rizika ESG. To zahrnuje pravidelné zátěžové testy v oblasti klimatu prováděné jak orgány dohledu, tak samotnými bankami.
Orgány dohledu budou muset posuzovat rizika ESG v rámci svých pravidelných kontrol. Všechny banky budou povinny zveřejňovat i to, do jaké míry jsou rizikům ESG vystaveny. Aby se předešlo nadměrné administrativní zátěži pro menší banky, budou pravidla pro zveřejňování přiměřeně odstupňovaná.
Zohlednění specifik sektoru
Balíčkem opatření se provádí mezinárodní dohoda Basel III, přičemž se zohledňují specifické rysy bankovního sektoru v Evropské unii, například pokud jde o hypotéky s nízkým rizikem.
Cílem dnešního návrhu je zejména zajistit, aby v takzvaných interních modelech, které banky používají k výpočtu svých kapitálových požadavků, nebyla podceňována rizika, čímž se zajistí, že banky budou mít na pokrytí těchto rizik dostatečný kapitál.
Díky tomu bude jednodušší srovnávat kapitálové poměry založené na riziku mezi jednotlivými bankami, což pomůže obnovit důvěru v tyto poměry a potažmo i ve stabilitu celého sektoru.
Účinnější dohled nad bankami
Navrhovaná opatření mají nejen zvýšit odolnost bankovního sektoru, ale také zajistit, aby banky zohledňovaly aspekty udržitelnosti.
Balíček zároveň poskytuje orgánům dohledu účinnější nástroje, které budou moci využívat při dohledu nad bankami. Stanoví jasný, spolehlivý a vyvážený soubor požadavků na způsobilost a bezúhonnost, jejichž prostřednictvím orgány dohledu posuzují, zda mají vedoucí pracovníci dovednosti a znalosti nezbytné pro řízení banky.
„Členové správní rady a klíčoví zaměstnanci bank mohou zásadním způsobem ovlivňovat činnost úvěrové instituce. Hrají stěžejní úlohu v obezřetném a spolehlivém řízení podnikání a činností bank. Pro posuzování toho, zda jsou členové správní rady a osoby zastávající klíčové funkce způsobilí k plnění svých povinností, bylo potřeba zavést harmonizovaná pravidla. Dnes přijatá pravidla vyjasní povinnosti úvěrových institucí a příslušných orgánů. Díky tomu zajistí soudržnost na úrovni EU, a v konečném důsledku tak posílí odolnost bank,“ uvedl komisař pro spravedlnost Didier Reynders.
V reakci na „skandál Wirecard“ budou mít nyní orgány dohledu rovněž lepší nástroje pro dohled nad společnostmi poskytujícími finanční technologie, včetně dceřiných společností bank.
Banky ze třetích zemí v EU
Přezkum se zabývá i otázkou zřizování poboček bank ze třetích zemí v Evropské unii. V současné době se na tyto pobočky vztahují především vnitrostátní právní předpisy, které jsou harmonizovány jen ve velmi omezené míře.
Bankovní balíček pravidla v této oblasti uplatňovaná napříč Evropskou unií sjednotí, což orgánům dohledu umožní lépe řídit rizika spojená s těmito subjekty, jejichž činnost v EU v posledních letech výrazně nabyla na intenzitě.
Legislativní balíček nyní projedná Evropský parlament a Rada.
Tomáš Rovný