Zemědělství je jednou z nejtradičnějších politik EU, a také jednou z největších položek v unijním rozpočtu. Dotace do odvětví polykají zhruba třetinu všech evropských peněz. Přesto jsou malí zemědělci, kteří stojí na samém začátku potravinového řetězce, často v těžké nevýhodě. Především vůči velkým hráčům, kteří od nich vykupují produkci.
Brusel to chce změnit. Konkrétně přes pravidla, která mají posílit roli zemědělců při vyjednávání a zamezit tomu, aby jim silnější partneři vnucovali nevýhodné podmínky. V centru pozornosti je změna pravidel takzvané společné organizace trhů (CMO) i dalších klíčových norem spojených se společnou zemědělskou politikou.
Důstojný život
Cílem je jasný: férovější podmínky, stabilnější příjmy a důstojnější život pro zemědělce, již tak ohrožené klimatickou změnou.
„Zemědělci hrají v našich životech klíčovou roli, ale stále zůstávají nejslabším článkem v potravinovém dodavatelském řetězci. Nová pravidla mají zlepšit jejich vyjednávací sílu a zajistit, aby mohli za svou tvrdou práci žít důstojně a spravedlivě. Konečným cílem je obnovit důvěru v rámci celého potravinového řetězce,” řekl k tomu polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Czesław Siekierski.
Nesoulad s komisí
Ideu na změnu současného právního rámce, který se týká společné agrární politiky, předložila Evropská komise už loni v prosinci. A to s tím, že by měl v reakci na zmíněné geopolitické dění začít „strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU”. Teď návrh čeká debata mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí.
Jaké mají být tedy hlavní novinky v této oblasti podle názoru Rady? Zástupci členských států se shodli mimo jiné na to, že by se měla zavést povinnost písemných smluv mezi zemědělci a jejich odběrateli. Tedy princip „co je psáno, to je dáno”.
Flexibilnější státy
Evropská komise v této souvislosti původně navrhovala striktní povinnost písemných smluv pro každou dodávku zemědělských produktů jen s minimem výjimek. Rada naproti tomu možné výjimky rozšířila a navrhla úpravu vymezení toho, kdo se povinnost týká. Členské státy by tak podle jejích představitelů měly být v přizpůsobování pravidel svým specifickým potřebám podle sektoru i samotného produktu flexibilnější.
„Konkrétně budou členské státy moci rozhodnout, že písemná smlouva není povinná, pokud prvním kupujícím je mikro nebo malý podnik, nebo pokud dodání zboží a platba proběhnou současně, případně pokud hodnota dodávky nepřesáhne 20 tisíc eur,” vysvětlila mluvčí Evropské rady Miruna Gergescu.
Mohlo by vás zajímat
Výhodnější podmínky
Zlepšit by se měly také mechanismy dlouhodobých kontraktů, a to s ohledem na vývoj trhu, kolísání nákladů a celkovou ekonomickou situaci. Zemědělci tak mají mít právo vyvolat po dvanácti měsících běžícího kontraktu jeho revizi. „Zavedení revizní doložky u dlouhodobých smluv na ochranu zemědělců má zajistit, aby nebyli dlouhodobě vázáni nevýhodnými podmínkami,” konstatovala v této souvislosti Gergescu.
Návrh je přitom vůči zemědělcům přísnější, než původní představa Evropské komise, ta totiž navrhovala půlroční lhůtu. I tak má ale opatření farmářům přinést větší jistotu. „Cílem je zajistit předvídatelnost a stabilitu, přičemž se zároveň ochrání zemědělci v případech, kdy cena za jejich produkty již nepokrývá náklady,” doplnila k tomu Georgescu.
Pobídky pro mladé
Z jejích vyjádření také vyplývá, že Rada zmírnila i další myšlenku Evropské komise, totiž možné zavedení povinných mediačních mechanismů, které by pomáhaly řešit případné spory mezi zemědělci a jejich odběrateli při uzavírání nebo revizi vzájemných kontraktů.
„Rada se však rozhodla, že mediace bude dobrovolná, aby se snížila administrativní zátěž a respektovala se specifika jednotlivých členských států,” vysvětlila mluvčí rady.
Silnější producenti
Podle ní by se každopádně měla také zjednodušit pravidla pro právní uznání producentských organizací. Ty by pak také měly mít nárok na vyšší finanční podporu ze strany členských států prostřednictvím fondů společné agrární politiky. Výsledkem má být silnější postavení těchto producentských organizací.
Evropské státy by také chtěly více a lépe motivovat mladé a začínající zemědělce ke vstupu do podobných organizací. V tom by jim měly pomoct i nové pobídky, vysvětlila Georgescu.
Přímo od farmáře
Nová pravidla by podle ní měly lépe pokrývat také oblast označování zemědělských produktů při jejich uvádění na trh, tedy například propagování potravin „přímo od farmáře”. Jednou z cest k tomuto cíli by tak měla být například lepší definice pojmů jako „férový”, „spravedlivý” nebo „krátký dodavatelský řetězec,“ poznamenala mluvčí rady.
Oproti původnímu návrhu Komise je stanovisko Rady benevolentnější ve vztahu k platnosti nových pravidel. Zatímco komisaři se vyslovili pro osmnáctiměsíční přechodné období, Rada odsouhlasila dva roky. To má umožnit celému sektoru, aby se na změny náležitě připravil.
Soubor připravených opatření nyní bude posuzovat evropský parlament. Až k němu zaujme své stanovisko, bude muset najít „společnou řeč” právě s exekutivou, tedy s představou schválenou radou.
Farmáři „pocítí rozdíl”
Diskuze o budoucí podobě společné evropské agrární politiky přitom probíhají na pozadí velmi citlivého a náročného vyjednávání o příštím rozpočtu unie na období 2028 až 2034.
Komise už dříve slíbila zemědělcům výrazné snížení byrokracie a naopak posílení peněžních toků do celého sektoru. Jenže proti tomu jdou stále sílící hlasy například v evropském parlamentu, které volají naopak po seškrtání masivních výdajů na zemědělství.
V rozpočtu se počítá zhruba s 1,2 bilionem eur, ale podle prvních návrhů Evropské komise z konce loňského roku mohl být zároveň výrazně reformován, a to agrárních fondů. Například komisař pro zemědělství Christophe Hansen už přitom slíbil farmářům, že „pocítí rozdíl” – ale v pozitivním směru. Jeho návrh na zjednodušení společné zemědělské politiky má snížit administrativní náklady pro farmáře o téměř 1,5 miliardy eur ročně.
Pomoc nebo přítěž?
Například vlivný bruselský web Politico v této souvislosti v květnu napsal, že snižování byrokracie by mohlo farmářům, kteří se potýkají s klimatickými změnami, v konečném důsledku paradoxně spíše uškodit než pomoci.
Politico v této souvislosti odkazují na uniklý materiál z komise, podle kterého by se měly například malé farmy vyjmout z některých kontrol, zatímco by se jim měly zároveň zvýšit dotace. Stejně tak by se měly zřídit nové fondy na pomoc zemědělcům při přírodních katastrofách, jako jsou sucha nebo naopak povodně.
Oslabení pravidel
Plán však podle webu také počítá s omezením některých ekologických požadavků společné agrární politiky a oslabením pravidel na ochranu řek, rašelinišť a mokřadů. Ty přitom hrají klíčovou roli při ukládání uhlíkových emisí.
Například expertka na zemědělství a využití půdy z organizace BirdLife Europe Marilda Dhaskaliová se podle Politica obává, že Hansenův plán „slouží destruktivní agendě průmyslového zemědělství, které je na úkor přírody, životního prostředí a veřejné kontroly.“
Rozpolcený parlament
Bruselský web pak připomněl, že v Evropském parlamentu se začínají rýsovat jasné linie mezi jednotlivými politickými frakcemi. To prý naznačuje, že zmíněné Hansenovy návrhy narazí na odpor jak u europoslanců, tak v členských státech EU.
Ostatně sám Hansen podle Politica uznal, že „ne všichni v Evropském parlamentu tento balíček zjednodušení přivítají”. „Budou tvrdit, že se tím snižují ambice společné agrární politiky,” komentoval to eurokomisař.
Zjednodušení pravidel
Politico ale v této souvislosti připomíná, že zemědělské svazy nadále zjednodušení pravidel požadují, stejně jako více peněz pro celý sektor nebo zrušení Zelené dohody. A Hansen bude jejich požadavky dál prosazovat, upozorňuje web.
Návrh nové společné agrární politiky má být předložen v polovině července, ve stejnou dobu jako návrh nového sedmiletého rozpočtu, tedy oficiálně takzvaného víceletého finančního rámce.
