Majitelé velkých bateriových úložišť energie již nebudou muset fungovat takříkajíc v legislativním vakuu. Právní úpravu ukládání a opětovné využití elektřiny obsahuje další novela energetického zákona, známá pod označením Lex OZE 3. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ji dokončilo a poslalo do mezirezortního připomínkového řízení, jak se lze dočíst ve vládní legislativní databázi eKlep.
Podle předkladatele je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Obsahuje právní úpravu třech hlavních oblastí, kterými jsou ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita.
Zařízení pro ukládání elektřiny (typicky bateriová úložiště) umožní podle MPO „uskladnit“ přebytečnou elektřinu a využít ji později, až bude více potřebná. Pomohou tak řešit problém s výrobou fotovoltaických elektráren, která je vysoká okolo poledne. Spotřeba je naopak nejvyšší v ranní a večerní špičce, kdy je také elektřina na spotovém trhu nejdražší.
Dobrý návrh, který přichází pozdě
Flexibilita umožní dočasné řízené změny odběru elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy v reakci na ceny elektřiny nebo převis spotřeby nad výrobou. Fungovat to má i opačně, v době, kdy je elektřiny nadbytek a její cena klesá do záporných hodnot. Zlepšit řízení výroby a spotřeby elektřiny má také agregace, tedy spojování širšího okruhu výrobců nebo odběratelů energie do větších funkčních celků.
Jak Ekonomickému deníku řekl Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, zásadní je změna, která odstraní riziko dvojího zpoplatnění uložené elektřiny poplatkem za podporované zdroje energie. Za zklamání naopak považuje fakt, že novela má být účinná až od ledna roku 2025. „Desítky investorů, kteří chystají projekty na výrobu zelené elektřiny s ukládáním energie, by uvítaly posun účinnosti na červenec příštího roku,“ doplnil Fousek.
Jan Fousek připomněl, že už dnes má nová právní úprava značné zpoždění. „Legislativu jsme měli převzít do ledna roku 2021, takže už jsme dva a půl roku po transpozičním termínu. Hrozí nám za to infringement (řízení o porušení unijního práva a následné sankce – pozn. red),“ řekl Fousek v červnu během sympozia Ekonomického deníku k budoucí podobě energetické koncepce státu.
Možná už přehnaná ochrana zákazníka
MPO v novele energetického zákona „Lex OZE 3“ navrhuje několik opatření, která lépe ochrání zákazníky. Novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá bezpečnou obchodní strategii. „Jde o situaci, kdy si obchodník nezajistil dostatek elektřiny nebo plynu dopředu na stanovené období. Jedná se o reakci na krachy alternativních dodavatelů na podzim roku 2021, který způsobil řadě zákazníkům problémy. Tímto opatřením chceme zabránit opakování kauzy Bohemia Energy,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela.
Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka, které stanoví procentní podíl elektřiny nebo plynu, které si musí dodavatel elektřiny a plynu zajistit pro období nejbližších 36 kalendářních měsíců. Podle informací Ekonomického deníku je tento návrh až příliš „protibyznysový“ a vyvolává odpor v řadách dodavatelů energií.
Dodavatelům se nelíbí ani nově navržená povinnost nabízet smlouvu s dynamickou cenou a uzavřít ji s každým zákazníkem, který o to požádá a je vybaven průběhovým měřidlem. Dynamická cena kopíruje vývoj ceny na krátkodobém neboli spotovém trhu. Zákazníci by tak mohli načasovat svou spotřebu (v případě domácností třeba praní nebo ohřev vody) do doby, kdy je elektřina levná, a ušetřit na tom. Prospěch z toho bude mít i celá energetika, sníží se tím ranní a večerní špičky.
Důležitým posílením postavení spotřebitele je podle MPO také povinnost obchodníka informovat zákazníka, který má uzavřenou smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením, o konci termínu. Alespoň 30 dní před uplynutím příslušného smluvního období má dodavatel zákazníka aktivně oslovit a o dané skutečnosti ho informovat.
Ať je čím vyrovnávat síť
Novela též dává ministerstvu průmyslu možnost zavést takzvaný kapacitní mechanismus. Jeho cílem je zajistit dostatek výkonu elektráren v pozici vyrovnávacích a záložních zdrojů. Takový mechanismus již dříve zavedla řada evropských zemí s cílem udržet v provozuschopném stavu starší uhelné či plynové elektrárny, nebo s cílem podpořit vznik moderních paroplynových elektráren.
Novela doplňuje předchozí novelu Lex OZE 2, která se teď ve druhém čtení v poslanecké sněmovně. Tato druhá aktuální novela energetického zákona otevírá cestu ke vzniku energetických společenství a sdílení elektřiny. Definuje též aktivního a chráněného zákazníka a stanovuje podmínky pro vznik a fungování Elektroenergetického datového centra (EDC).
David Tramba
