Větší podpora pro tuzemské podnikatele v zahraničí, snaha o silnější postavení českých firem a také větší důraz na trhy mimo Evropskou unii. To jsou základní principy, na kterých má v příštích deseti letech stát český vývoz a jeho podpora ze strany státu. Vyplývá to z exportní strategie České republiky pro roky 2023 až 2033, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Úřad v uplynulých dnech poslal svou vizi do meziresortního připomínkového řízení. Ministr Josef Síkela (STAN) v této souvislosti uvedl, že jeho resort si jako prioritu vytyčil také trvalé působení přímo na zahraničních trzích, tedy mimo jiné zakládání zahraničních zastoupení nebo poboček. „Tím, že českým firmám otevřeme dveře k novým příležitostem a pomůžeme jim usadit se na daném trhu, přispějeme k jejich odolnosti vůči případným budoucím krizím,“ konstatoval v tiskové zprávě Síkela.
„Nová koncepce státní podpory exportu představuje posun k zaměření se na kvalitu, která má předpoklad zajistit dlouhodobě udržitelný růst exportu,” píše se pak v samotném materiálu, který Ekonomický deník strategii prostudoval.
Za klíčové pak jeho autoři označují funkční a sektorově specifické nastavení systému podpory exportu. Ta má nabídnout českým společnostem pomocnou ruku v jakékoliv fázi jejich rozvoje – od nápadu po uvedení produktu nebo služby na globální trh. „S tím je spojena podpora transformace české ekonomiky ve znalostní ekonomiku,” podotýká strategie
Podpora firem s vyšší přidanou hodnotou
Za základní misi přitom označuje stimulaci českých firem v rozvíjení jejich inovačního a exportního potenciálu, stejně jako s tím spojených kompetencí, konkurenceschopnosti a schopností prosadit se na zahraničních trzích. Cílem tak má být zvýšení přidané hodnoty a ekonomického zisku českých firem, které by měly mít větší globální ambice. Ministerstvo přitom zdůrazňuje, že tuzemské firmy by se měly při svém obchodování dívat i za hranice Evropské unie.
„Krize vyvolané pandemií i válkou na Ukrajině potvrdily, že firmy v pokročilejší fázi internacionalizace mohou flexibilněji reagovat na změny, trendy a turbulence. Firmy působící přímo na zahraničních trzích jsou tedy odolnější vůči vnějším negativním vlivům,” připomíná téměř čtyřicetistránkový dokument.
Ze znění strategie také vyplývá, že úřad jim k tomu chce poskytnout podpůrné služby, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Má jít například o pomoc se samotným rozjezdem podnikání nebo s marketingovou strategií, případně o zajištění exportního financování.
„Propojováním poskytovaných podpor a díky tzv. principu No wrong door zvýšíme efektivitu celého systému podpory podnikání a tím také posílíme multiplikační efekt. Podle odhadů se každá koruna vložená do podpory exportu vrátí 50- až 80krát v objemu samotného exportu,“ doplnil k tomu Síkela.
Ministerstvo se i chce také více zaměřit na specializované obory. „Pracovat chceme zejména s technologickými doménami, jako jsou 3D tisk, umělá inteligence, aplikace principů cirkulární ekonomiky či smart řešení využívající digitalizaci. Domény jsou založené na inovacích, které ministerstvo považuje za základ konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnoty. Nadále však platí, že budeme podporovat i tradiční obory,“ uvedl k tomu Síkela.
Nové obchodní příležitosti, ale zároveň i rizika, bude podle strategie českým exportérům přinášet zejména urychlování technologického rozvoje spojeného s takzvanou čtvrtou průmyslovou revolucí. Ten se už nyní projevuje silným tlakem na pokročilou digitalizaci a automatizaci.
Česko jako exportní značka
„Mezi globální megatrendy, které stále více budou ovlivňovat působení českých exportérů i investorů na světových trzích a budou přinášet i změny ve spotřebních zvyklostech, je možné zařadit rychlé demografické stárnutí řady významných ekonomik, expanzi střední třídy či extrémně rychlou urbanizaci v rozvojovém světě, klimatické změny a na ně reagující „Zelenou dohodu“ na úrovni EU, ale i další environmentální požadavky v ostatních vyspělých zemích světa a tlak na celkovou udržitelnost globálního rozvoje,” popisuje studie.
Nové trendy podle ní dále modifikuje doznívající pandemie covidu, ale také válečný konflikt na Ukrajině. „Dají se proto očekávat např. i další změny v podobě globálních hodnotových řetězců, spojené s tlakem na relokaci částí výroby zpět do Evropy a dalších regionů, či diverzifikaci zdrojů a hledání spolehlivých partnerů,” poznamená ministerstvo průmyslu a obchodu ve své strategii.
V praxi se stát chce soustředit zejména na vyhledávání a podporu nových „národních šampionů” v exportu i investicích v zahraničí s vysokou přidanou hodnotou. „Podpora start-upů, malých a středních podniků nabízejících jedinečné produkty a řešení, která jsou vysoce konkurenceschopná na náročných trzích s vysokou přidanou hodnotou i mimo integrovaná řešení,” vyjmenovává některé z cílů strategie. Její součástí má být také rozvoj služeb „exportních inkubátorů”.
Výraznou novinkou má být také vytvoření jednotného online místa pro exportéry s možností personalizovaného nastavení. Firmy by se tak mohly vybrat, o jakých exportních příležitostech chtějí dostávat informace a v jakých teritoriích, a to napříč informacemi sdílenými ministerstvem zahraničních věcí, agenturou CzechTrade i samotným resortem průmyslu.
Studie počítá i s vytvořením jednotného „proexportního” nadčasového marketinku a podporu značky České republiky. Jednotlivé státní instituce by přitom měly používat jednotný vizuální styl.
Schvalovat se má v červenci
Autoři strategie také připomínají, že v rámci vytváření příznivých podmínek vnitřního prostředí dlouhodobě rezonují dvě důležitá témata, v nichž české společnosti požadují podporu státu.
„Jde o podporu v oblasti ochrany duševního vlastnictví a vytváření podmínek pro zajištění dostupné pracovní síly v České republice. Tyto oblasti dotváří vnitřní prostředí a ovlivňují konkurenceschopnost české ekonomiky,” upozorňuje dokument.
Dodává přitom, že zejména mezinárodní ochrana průmyslového vlastnictví je finančně náročná a hlavně na malé a střední podniky klade velké nároky i z hlediska expertízy. „Z tohoto důvodu je velmi důležité uvažovat o možnosti finanční podpory ochrany průmyslového vlastnictví s exportním potenciálem,” poznamenává ministerstvo.
To chce v praxi také například lépe informovat exportéry o nástrojích EU, které jim mohou usnadnit fungování na vnitřním trhu i přístup na trhy třetích zemí. Do obchodních dohod unie chce také Česko prosazovat pravidla digitálního byznysu
Návrh celé strategie by se podle ministerstva měl projednat a schválit po jednání tripartity, které je naplánováno na 10. července. „Díky tomu bude prostor na zapracování případných připomínek sociálních partnerů,” uvedl resort v tiskové zprávě.
Tomáš Svoboda
