Polsko pokračuje v práci na farmaceutickém balíčku a doufá, že na Radě Evropské unie dosáhne do konce svého předsednictví kompromisu, který umožní co nejrychlejší implementaci konečné legislativy v této oblasti. Na včerejší schůzi výboru pro veřejné zdraví (SANT) Evropského parlamentu to uvedla polská ministryně zdravotnictví Izabela Leszczynová, která zde zároveň představila priority polského předsednictví v oblasti veřejného zdraví.

„Pečlivě jsme vybírali naše priority na základě několikaměsíčních konzultací s členskými státy, Evropským parlamentem i Evropskou komisí, stejně tak s nevládními organizacemi, pacientskými organizacemi a akademickou sférou,“ uvedla Leszczynová s tím, že tyto priority odrážejí potřeby pacientů v Evropě a zároveň reagují na nové výzvy pro systémy pro ochranu veřejného zdraví.

Ministryně zdůraznila, že polské předsednictví chce nejen navázat na předchozí iniciativy, ale také přinést nové prvky do evropské zdravotní politiky. „To, co je velice důležité pro polské předsednictví, je bezpečnost a dobré podmínky našich pacientů, které by měly být v centru všech našich aktivit. Politiky, které rozvíjíme v Evropské unii, musí mít za cíl především dobro našich pacientů,“ uvedla.

Více peněz pro EHDS

První prioritou je digitální transformace zdravotní péče. Polské předsednictví se zaměří na implementaci legislativy týkající se Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) a vytvoření společné institucionální architektury. „Budeme k tomu potřebovat vhodné prostředky pro digitální transformaci, a to různého charakteru. Budeme se snažit zvýšit financování pro implementaci EHDS v členských státech například v rámci různých programů jako EU4Health na celoevropské úrovni,“ vysvětlila Leszczynová.

Důraz bude kladen i na zintenzivnění spolupráce mezi členskými státy v rámci struktur jako síť elektronického zdraví a expertní skupiny věnující se veřejnému zdraví. Ministryně zmínila také využití umělé inteligence a nových technologií pro zlepšení zdravotní péče.

Mohlo by vás zajímat

Na zteč proti civilizačních chorobám

Druhou prioritou je podpora zdraví a prevence nemocí, přičemž polské předsednictví se chce zaměřit na faktory přispívající k civilizačním chorobám, jako jsou alkohol, tabák, nové tabákové i netabákové výrobky, elektronické cigarety a nezdravá strava. „Mladá generace by měla být chráněna před těmito hrozbami. Chceme zlepšit naše aktivity v oblasti podpory zdravého životního stylu a využívat synergie mezi různými členskými státy EU,“ uvedla Leszczynová s tím, že je důležité sdílet osvědčené postupy.

Ministryně rovněž upozornila, že prevence se týká nejen zdravotnictví, ale i vzdělávání, ekonomiky a dostupnosti zdravotní péče. „Důležité je analyzovat, co funguje a co nefunguje, abychom mohli sdílet kvalitní praxi a vzájemně se učit.“

Další věčné téma

Třetí prioritou je duševní zdraví dětí a mládeže v kontextu digitálních médií a sociálních sítí. „Toto téma se stane trvalou součástí agendy Evropské unie. Pozorujeme zneklidňující nárůst vlivu nových technologií na duševní zdraví mladých lidí. Všechny členské státy se s tímto problémem potýkají a musí ho řešit,“ varovala ministryně.

Polské předsednictví plánuje připravit závěry Rady EPSCO, které by sloužily jako mandát pro další aktivity Evropské komise a členských států v této oblasti. „Chceme najít optimální řešení, jak chránit děti a mládež před negativními dopady digitalizace při zachování demokratických hodnot našich zemí.“

„Dostupnost léčiv je zárukou stability“

Kromě priorit v oblasti veřejného zdraví se polské předsednictví soustředí i na legislativní úkoly, zejména pak na revizi farmaceutického balíčku. „Evropský parlament přijal v loňském roce stanovisko k této oblasti a doufáme, že na Radě EU rychle dopracujeme kompromis, tedy všeobecný obecný přístup, abychom mohli co nejrychleji implementovat konečné znění legislativy v této oblasti,“ uvedla Leszczynová. Revize této legislativy se snaží reagovat na otázky otevřené předchozími předsednictvími a přináší nová témata, jako jsou inovativní produkty vstupující na trh.

Podle ministryně je důležité najít rovnováhu mezi inovativním a generickým farmaceutickým průmyslem, zajistit bezpečnost léčiv a jejich dostupnost pro pacienty v celé EU. „Farmaceutický sektor je klíčový pro strategickou bezpečnost členských států EU. Dostupnost léčiv není jen otázkou veřejného zdraví, ale i zárukou stability tohoto sektoru,“ zdůraznila dále Leszczynová.

V této souvislosti zmínila i nadcházející zveřejnění Aktu o kritických léčivech, které by mělo být představeno v první polovině března. „Jsme si vědomi toho, že téma bezpečnosti léčiv je nesmírně důležité, a budeme mu věnovat maximální pozornost,“ slíbila závěrem polská ministryně zdravotnictví.