Českému předsednictví se při jednání s Evropským parlamentem podařilo najít shodu na výsledné podobě nařízení, které výrobcům stanoví emisní cíle oxidu uhličitého u osobních vozidel a dodávek. Výsledný cíl je klimatická neutralita EU v roce 2050, jak ve společné tiskové zprávě uvedla ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí.
Dohoda potvrzuje cíl postupného snižování emisí CO2 až na 100 procent k roku 2035, současně však otevírá cestu k registraci vozidel se spalovacím motorem poháněným klimaticky neutrálními palivy. Nařízení je součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii o 55 procent k roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990).
„To, že se platný evropský závazek k naplňování Pařížské dohody nyní překlápí do evropské legislativy skrze předpisy sdružené v balíčku Fit for 55, je důležité i pro nadcházející vyjednávání EU na světové klimatické konferenci COP27 v Šarm aš-Šajchu,“ uvedla k výsledku ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která ve funkci ze zdravotních důvodů končí.
Dohodnutá podoba nařízení je výsledkem jednání Rady EU s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Všechny tři instituce vstupovaly do závěrečné fáze vyjednávání se stejnou pozicí k postupnému procentuálnímu snižování emisí CO2 z nových vozidel k roku 2025, 2030 a 2035.
„Českému předsednictví se však podařilo uhájit důležitý bod pozice Rady EU, tedy otevřít možnost prodávat nové automobily se spalovacím motorem jako alternativu k elektrickým vozidlům za předpokladu, že budou poháněny výhradně klimaticky neutrálními palivy. Tento požadavek je zohledněn v úvodním ustanovení tohoto nařízení,“ upozornil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Emisní cíle se týkají jen nových vozů, lidé budou mít i nadále možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dále kupovat.
Do textu se podařilo navíc dostat silnou revizní klauzuli, Evropská komise by měla v roce 2026 posoudit pokrok směrem k plnění cílů, ekonomické a sociální dopady či technologický rozvoj. Právě technologický rozvoj klíčových komponent elektrických vozidel jako jsou velkokapacitní baterie, je zásadní. S technologickým vývojem se bude zvyšovat dojezd elektrických vozidel, zkrátí se doba dobíjení i další aspekty klíčové pro uživatele. Současně se řeší i recyklace baterií, a to prostřednictvím nařízení o bateriích, které se v současné době rovněž dojednává mezi Radou a Evropským parlamentem.
V nařízení k emisním cílům CO2 zůstalo dále zachováno změkčení emisního cíle pro výrobce za podmínky, že uvede na trh dostatečný počet bezemisních a nízkoemisních vozidel, a to zejména v zemích, kde je náběh elektromobility pozvolnější.
Výrobci i dodavatelé se na přechod k bateriové či vodíkové elektromobilitě již řadu let připravují, přičemž většina evropských automobilek již avizovala ukončení výroby klasických spalovacích motorů, některé i dříve než k roku 2035. V České republice se již více než 10 procent osobních vozidel vyrábí v bateriovém či plug-in hybridním provedení. Například Hyundai Nošovice již hlásí víc než 50procentní podíl.
(red)
