INZERCE

Vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice Státního fondu životního prostředí Ondřej Vrbický. Foto: Radek Čepelák

SFŽP zvýhodňuje EPC projekty. Je tam záruka za úspěšnost, říká vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice Ondřej Vrbický

Evropská unie pro budoucí roky jasně nastavila směr vedoucí k rozsáhlým energetickým úsporám. Pro jednotlivé členské státy to znamená ještě důkladněji přemýšlet nad tím, kde je možné jich dosáhnout. Jak podporuje politiku energetických úspor v praxi český stát? Například Státní fond životního prostředí (SFŽP) nabízí pro veřejný sektor několik možností podpory v podobě operačních programů, na sympoziu Ekonomického deníku na téma „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ to uvedl vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice SFŽP Ondřej Vrbický.

Aktuálně je podle Vrbického možné žádat o podporu na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů například z Operačního programu životní prostředí, který je v současnosti ve svém třetím plánovacím období. To trvá od roku 2021 do roku 2027.  Na zvýšení energetické účinnosti a podporu energetických úspor a efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie se program, mimo jiné, zaměřuje podle Vrbického už od svých počátků v roce 2007.

„Ve výzvách, které jsou v rámci programu v současnosti vyhlášeny, je stanovená podmínka s minimálním cílem třicetiprocentní úspory primární energie z obnovitelných zdrojů,“ poznamenal Ondřej Vrbický. Oblasti programu, které se zaměřují na úspory energie, jsou podle něj financované z Evropského rozvojového fondu, podpora se proto vztahuje na projekty mimo území hlavního města. Příjem žádostí je do 1. března příštího roku. Alokace výzvy je pět miliard korun. Vrbický také upřesnil, že jsou vyhlášené dvě identické výzvy. Podpora se podle něj vztahuje přímo k realizovanému opatření.

Na renovaci památek se žádá zvlášť

Pokud budou mít zájem o podporu snížení energetické náročnosti veřejných budov žadatelé v Praze, mohou využít nabídku Modernizačního fondu a program ENERGo. Jde o možnost komplexní renovace veřejných budov, včetně instalace obnovitelných zdrojů, minimální cíle jsou třicetiprocentní úspory energie. „Příjem žádostí je do února 2024 a alokace je 1,5 miliardy korun,“ poznamenal Vrbický.

Aktuálně je podle podle vedoucího obnovitelných zdrojů v energetice SFŽP Ondřeje Vrbického možné žádat o podporu na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů například z Operačního programu životní prostředí. Na sympoziu Vrbický zastupoval ředitele SFŽP Petra Valdmana. Foto: Radek Čepelák

V rámci Modernizačního fondu je možné žádat také o podporu na renovaci památkově chráněných nebo architektonicky cenných budov. Minimální cíle úspory energie jsou 10 procent. Výzva platí pro celou Českou republiku. Příjem žádostí je možný do února příštího roku a výše alokace jsou dvě miliardy korun.

A na co je obecně možné podporu žádat? Na celkové nebo návazné stavební úpravy budov, které povedou ke zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí, na systémy využívající odpadní teplo nebo nucené větrání s rekuperací odpadního tepla a rekonstrukce otopné soustavy.

Účastníci sympozia o energetických úsporách. Zleva vedoucí týmu České spořitelny pro obchodování, projekty a exportní financování David Procházka, vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola, vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice SFŽP Ondřej Vrbický, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada, advokátka Michaela Machálková z AK Císař, Česka, Smutný a jednatel D-energy Eduard Paulík. Foto: Radek Čepelák

Systémy rekuperace jsou podle Vrbického významné zejména u školských budov, kde došlo kvůli zateplení k utěsnění oken. „Může dojít ke zhoršení vnitřního prostředí a ke zvýšení koncentrace CO₂, proto je určitě vhodné použít tento systém do škol,“ poznamenal vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice Státního fondu životního prostředí.

Podle Vrbického se podpora vztahuje také na zavedení energetického managementu včetně řídícího softwaru a měřících a řídících prvků pro optimalizaci výroby a spotřeby energie. Žádat je možné o podporu také u rekonstrukcí předávacích stanic tepla a rekonstrukcí teplovodních rozvodů. Tam je podle Vrbického velký potenciál úspor například u větších areálů, jako jsou nemocnice nebo školy. Modelový příklad je areál s centrální kotelnou, kde je k jednotlivým objektům distribuováno teplo nebo teplá voda pomocí rozvodů.

Záleží i na vnitřním prostředí

Vedle základní skupiny opatření jsou i ta, která se zaměřují na kvalitu vnitřního prostředí budov. Jde o modernizaci vnitřního osvětlení, eliminaci akustických jevů nebo instalaci vnějších stínících prvků. Podporu je možné získat také na výstavbu nebo rekonstrukci obnovitelných zdrojů. Spadají pod to tepelná čerpadla, kotle na biomasu nebo například fotovoltaické systémy.

Zaplněný sál sympozia Ekonomického deníku na téma „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“. Foto: Radek Čepelák

Podpora počítá i se zvýšením adaptability budov na změnu klimatu. Jak Vrbický uvedl, jde například o technologie pro akumulaci, úpravu a rozvod šedých a srážkových vod v budovách.

A jak na to? Důležité je podle vedoucího obnovitelných zdrojů v energetice Státního fondu životního prostředí to, aby žadatelé identifikovali možnosti, která opatření vůbec mohou udělat. Měli by zvážit finanční náročnost a prozkoumat různé dotační možnosti. „Určitě připadá v úvahu posoudit, zda je pro projekt vhodné využít metodu EPC, a to dál povede případně k výběru dotačního programu,“ sdělil Vrbický. Poté následuje energetický posudek, projektová a zadávací dokumentace a výběr dodavatele a v závěru realizace a provoz.

U řečnického pultu hovoří předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Miroslav Marada. Foto: Radek Čepelák

Vrbický také na sympoziu Ekonomického deníku zmínil, proč Státní fond životního prostředí zvýhodňuje projekty EPC (Energy Performance Contracting), kdy zákazník splácí projekt až z vytvořených energetických úspor. Žadatelé, kteří kombinují projekt s metodou EPC mají určité bonusy. „Je tam záruka za úspěšnost projektu – dodavatel smluvně ručí za dosažení úspor a také za návratnost vynaložených prostředků. Jeden dodavatel realizuje projekt od začátku do konce – projektuje, instaluje navržená opatření, garantuje objem dosažených úspor a provádí energetický management,“ popsal Vrbický. Dodavatel i zákazník mají podle něj stejnou motivaci a tou je optimální výše investice s co nejvyšší mírou úspor. 

Úspory v Bohnicích

Přiblížil i jeden konkrétní projekt řešený za pomoci metody EPC, jde o pražskou Psychiatrickou nemocnici Bohnice. Jedná se o dosud největší podepsaný projekt EPC v České republice. Zajišťuje ho společnost Veolia, která by ho měla dokončit v letošním roce. Od roku 2024 poběží desetileté období garantovaných úspor a výkonu energetického managementu.

Předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Miroslav Marada (vlevo) v živé debatě s vrchním ředitelem ministerstva průmyslu a obchodu René Nedělou. Foto: Radek Čepelák

Podle Vrbického projekt počítal například s modernizací páteřních rozvodů tepelné energie, instalací výměníkových stanic s regulací a akumulací teplé vody, rekonstrukcí centrální výměníkové stanice nebo také s výměnou otvorových výplní, zateplení podlah, půd či šikmých a plochých střech, nebo částečným zateplení obvodových konstrukcí. V plánu byla i modernizace vybraných světlených zdrojů s použitím LED technologie. Hodnota předpokládané investice je 0,5 miliardy korun.

Zajímavé jsou podle vedoucího obnovitelných zdrojů v energetice Státního fondu životního prostředí Ondřeje Vrbického předpokládané úspory po modernizaci nemocnice. Po realizaci projektu by mělo podle něj dojít k roční úspoře energie ve výši téměř 23 tisíc gigajoulů, tedy k úspoře 31,8 procenta z konečné spotřeby energie ve výchozím stavu. Ohledně snížení nákladů na energii se počítá s částkou 16,1 milionu korun za rok, to je 32,2 procenta z nákladů na energii ve výchozím stavu. V oblasti emisí by mělo dojít ke snížení o 2 748 tun za rok, to je 31,6 procenta oproti výchozímu stavu.

Obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola na sympoziu podrobněji přiblížil největší EPC projekt v České republice, na kterém se společnost podílela. Foto: Radek Čepelák

Konkrétněji půlmiliardový EPC projekt v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích představil na sympoziu obchodní ředitel společnosti Veolia Energie Česká republika Jakub Tobola. Psychiatrická nemocnice v Bohnicích je rozsáhlý komplex, kde se na velkou část z několika desítek budov vztahuje památková ochrana. „To znamená, že se to nedá jednoduše řešit. Museli jsme vymyslet celou řadu opatření. Část se týkala energetického zásobování budov, výměny rozvodů po celém areálu, kde je několik kilometrů podzemních chodeb, ve kterých jsou zastaralé rozvody. Instaloval se systém měření a regulace. Instalovali jsme nové výměníkové stanice, rekonstruovali jsme centrální výměníkovou stanici, instalovali jsme termostatické hlavice na ventily na radiátory a měnilo se osvětlení,“ popsal část úprav Tobola. Hlavní opatření podle něj spočívala ve stavební části. Šlo o výměnu otvorových výplní, tedy oken a dveří nebo například zateplení půd.

Úspora energie je podle Toboly velké téma. „Proto jsme se pustili před pár lety do energeticky úsporných projektů, nejdříve v rámci nemocnic, které máme napojeny na naše soustavy centrálního zásobování teplem. Začali jsme se ale také ucházet o projekty EPC ve spojení s partnery, protože projekty jsou komplikované, komplexní a je tam celá řada věcí, které se musí řešit, ať už to je část stavební nebo část technologická,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Veolia Energie Česká republika Jakub Tobola.

Tereza Čapková

Hlavními partnery sympozia Ekonomického deníku „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ byly společnosti Veolia Energie ČR a Tiscali Media, kterým tímto děkujeme za podporu akce.