To, jak lidé vnímají a popisují svou vlastní sexualitu, se velmi pravděpodobně v průběhu lidského života mění, a to i přesto, že si část lidí myslí, že sexualita je neměnná a pevně daná. Zásadní roli v tom hrají společenské postoje, včetně toho, co společnost vnímá jako přijatelné a co už nikoliv. Ukazuje to nová švédská studie publikovaná v žurnálu JAMA Network Open.

Téměř 16 procent osob během posledních 12 let změnila svou sexuální identitu, vůbec největší míra změn byla zaznamenána u bisexuálních osob, kde u změny došlo ke zhruba poloviny sledovaných jedinců. Vyplývá to z nové švédské studie, která sledovala vývoj sexuální identity, publikované v žurnálu JAMA Network Open. Ukazuje tak, že představa o neměnnosti sexuální identity značně zjednodušuje realitu. Naopak pochopení, že sexuální identita v průběhu lidského života prochází vývojem, je důležité pro to, jak přijímat různorodost lidské sexuality i lidi, kteří „nezapadají do škatulky“.

„Lidé, kteří prožívají změny ve své sexuální identitě, mohou čelit zdravotním problémům, jako jsou emoční úzkost, depresivní stavy nebo problematické užívání tabáku či alkoholu. Náš výzkum ukazuje, že toto se nejpravděpodobněji týká bisexuálních a homosexuálních osob. Pomohlo by, kdyby si tohoto byli zdravotníci a ti, kteří pracují s LGBTQ+ komunitou, vědomi. Uvědomovat si tyto výzvy by mohlo pomoci nastavit péči tak, aby lépe vyhovovala lidem s vyvíjející se identitou,“ popisuje v článku pro magazín The Conversation Willi Zhang, jeden z členů autorského týmu, který působí v rámci Department of Global Public Health švédského Karolinska Institutet.

Ačkoliv studie sledovala změny na úrovni populace ve Stockholmu a okolí mezi lety 2010 až 2021, Zhang připomíná, že obdobné trendy jsou již popsány v dalších zemích světa, například v USA, Austrálii, na Novém Zélandu či ve Spojeném království, kdy byly změny sexuální identity zaznamenány u 5 až 30 procent sledované populace v různých časových obdobích.

Mohlo by vás zajímat

Sexuální identita souvisí s tím, jak člověk vnímá sám sebe

Závěry studie zpochybňují zažité přesvědčení, že sexuální identita je pevně daná a nemění se. Podle této práce mezi lety 2010 až 2021 došlo ke změně u 15,7 procenta sledovaných osob starších 18 let. Celkem studie zahrnovala 35 tisíc osob. Vůbec největší množství změn bylo zaznamenáno u bisexuálních osob, kdy se během sledovaného období svou identitu znělo 52 procent jedinců. Jako heterosexuální se začalo identifikovat 33 procent z nich a jako homosexuální pak 9 procent z těch, kteří se na počátku identifikovali jako bisexuální.

Ke změnám došlo také u 36 procent těch, kteří se identifikovali jako homosexuální. U 26 procent z nich se identita změnila na heterosexuální a 7 procent na bisexuální. K nejméně změnám došlo u těch, kteří sami sebe identifikovali jako heterosexuální. Změna sexuální identity se týkala 7 procent z nich.

„Tato zjištění zpochybňují zažitou víru, že sexuální orientace je biologicky předurčená a během života neměnná. Zatímco sexuální orientace obecně zahrnuje to, jak se lidé identifikují, ke komu jsou přitahováni a jak na základě těchto pocitů jednají, tato a další studie ukazují, že sexuální identita se může v průběhu života vyvíjet. To může být ovlivněno osobními zkušenostmi, vztahy a posuny ve společenských postojích, jako je rostoucí akceptace různých typů vztahů,“ vysvětluje Zhang a zdůrazňuje to, že je důležité pochopit, co vlastně sexuální identita zahrnuje.

Podstatou sexuální identity je to, jak lidé vnímají a popisují svou vlastní sexualitu, bez ohledu na to, zda se považují za heterosexuální, homosexuální, bisexuální či jiné. Sexuální identita je založena právě na osobních zkušenostech, vnímání přitažlivosti, ale také společenském přijetí. To se pak vyvíjí jak na úrovni společnosti, tak jedince. I proto sexuální identita může během lidského života procházet vývojem a není automaticky pevně daná při narození.

Společenská atmosféra zásadně ovlivňuje to, jak lidé vnímají svou sexualitu

Švédsko patří k zemím, které jsou poměrně otevřené vůči neheterosexuálním svazkům. V roce 1995 zde byla zavedena obdoba českého registrovaného partnerství pro homosexuální páry a v roce 2009 zde bylo přijato manželství pro všechny, tedy to, že stát staví svazky gayů a leseb na roveň manželství heterosexuálních dvojic.

Podle zjištění studie v roce 2021 se jako bisexuální či homosexuální identifikovalo celkem 12 procent osob v generaci Z, tedy u lidí, kteří se narodili mezi lety 1997 až 2012, 7,8 procenta osob z generace mileniálů, kteří se narodili mezi lety 1981 až 1996, a 3,8 procenta osob z generace X, narozené mezi lety 1965 až 1980. Autorský tým tato zjištění vysvětluje jak vývojem celkové společenské atmosféry v zemi, tak také generačními rozdíly. Lze také očekávat, že k těmto změnám bude docházet i nadále. Důležité pak je sledovat a chápat, zda je třeba nabídnout odpovídající podporu ze strany zdravotnického systému, pokud jí lidé procházející ve svém životě změnou sexuální identity potřebují.

„Společenské postoje hrají zásadní roli v tom, zda se lidé cítí bezpečně a otevřeně ohledně své sexuální identity. I když větší viditelnost LGBTQ+ osob v médiích a veřejném prostoru vede k větší míře akceptace, společenská polarizace pokračuje. Zároveň mnozí považují sexuální identitu za pevnou,“ popisuje Zhang s tím, že existuje souvislost mezi tím, jak je společnost ovlivňována předsudky a mírou otevřenosti, s jakou lidé přistupují ke své sexuální identitě: „Zvyšováním povědomí i přirozené proměnlivosti sexuální identity můžeme pomoci prolomit tyto bariéry a vytvořit inkluzivnější společnost, kde se lidé cítí bezpečně při vyjadřování toho, kým jsou a jak se jejich sexuální identita vyvíjí.“