Těžební společnost Severočeské doly spadající pod firmu ČEZ si u Obvodního báňského úřadu v Mostě požádala o povolení k hornické činnosti na hnědouhelném dole Bílina do roku 2035, tedy o pět let déle, než dovoluje současné povolení. Těžba na dole Bílina se má podle organizace Greenpeace přesunout i za hranici územních ekologických limitů těžby, které mají chránit životní prostředí a obce v uhelných krajích a které schválila vláda Petra Pitharta na začátku 90. let minulého století.
Žádost o povolení k prodloužení těžby na dotaz serveru Seznam Zprávy potvrdil mluvčí společnosti Lukáš Kopecký s tím, že firma chce být připravena, pokud bude uhlí z Bíliny potřebné i po roce 2030.
Ještě v polovině února přitom podle Greenpeace Kopecký do médií tvrdil, že pro firmu je zásadní stávající povolení do roku 2030, a implicitně tak naznačoval, že se těžba rozšiřovat nebude.
Obvodní báňský úřad by měl o žádosti rozhodnout v řádu týdnů. Organizace Greenpeace prodlužování a rozšiřování těžby na dole Bílina dlouhodobě kritizuje.
Vláda Petra Fialy včera znovu potvrdila v programovém prohlášení svůj závazek utlumit uhlí do roku 2033, povolení k těžbě na Bílině by tak bylo v rozporu s tímto cílem. Záměr se navíc nazývá I. etapa Doly Bílina, následovat původně měla ještě druhá etapa, protože společnost Severočeské doly plánovala těžbu uhlí na tomto dole až do roku 2050.
„Žádost o prodloužení těžby na dole Bílina až do roku 2035 je pro nás naprosto nepřijatelná. Jde o přímé popření snah o rychlý konec uhlí, ke kterým se hlásí i česká vláda a které rovněž potvrdila ve svém programovém prohlášení. Skandální je to o to více, že tak činí skupina ČEZ, kterou z bezmála 70 procent vlastní stát. Nebezpečí, které vnímáme, je zjevné: závazky skončit s uhlím rychle zůstanou jen na papíře a ve skutečnosti budou dál pokračovat přípravy, aby se uhlí mohlo těžit a využívat i po roce 2033. Společnost ČEZ by závazky vlády měla respektovat a ta by měla dělat vše pro jejich realizaci. V opačném případě by to znamenalo, že si vládní politici dělají jen alibi a jejich program je pouhým cárem papíru,” říká Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.
Těžba na dole Bílina se má přesunout i za hranici územních ekologických limitů těžby, které mají chránit životní prostředí a obce v uhelných krajích a které schválila vláda Petra Pitharta na začátku 90. let minulého století.
Těžební společnosti desítky let usilovaly o prolomení limitů na dolech ČSA a Bílina. Vláda Bohuslava Sobotky na podzim 2015 rozhodla o zachování limitů na velkolomu ČSA, kde by se kvůli rozšíření dolu muselo zbourat město Horní Jiřetín, na dole Bílina však těžbu za limity povolila.
Severočeské doly o několik let později spustily proces vyhodnocení vlivů dolu na životní prostředí (tzv. proces EIA). Proti rozšiřování dolu poslalo své připomínky i díky formuláři na stránkách Greenpeace téměř 4500 lidí.
Ministerstvo životního prostředí 30. července 2019 vydalo k záměru kladné stanovisko.
Organizace Greenpeace tehdy označila rozhodnutí ministerstva za největší chybu v historii úřadu.
Společnost Severočeské doly a.s. byla založena 1. ledna 1994. Předmětem jejího podnikání je zejména těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí a doprovodných surovin.
Společnost je součástí koncernu řízeného společností ČEZ.
Svou těžební činnost provozují v Severočeské hnědouhelné pánvi na dvou odloučených lokalitách Tušimice a Bílina. Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí.
Doly Nástup Tušimice produkují především energetické uhlí. Sortiment produkce je velmi široký a stejně široká a různorodá je i struktura odběratelů, kterým společnost garantuje kvalitu a standardy produkovaného uhlí. Společnost ročně produkuje je největším producentem hnědého uhlí v České republice.
(nik)
