INZERCE

Prověřování zahraničních investic má zajistit bezpečnost České republiky. Foto: Pixabay

Severoamerický akční plán: čistá energie a bezpečnost dodávek

Lídři Spojených států, Kanady a Mexika vyhlásili akční plán pro boj proti klimatickým změnám. Chtějí čistou energii, energetickou bezpečnost a společný postup v ochraně životního prostředí.

Bílý dům zveřejnil detaily prohlášení lídrů USA, Kanady a Mexika pro společný postup v boji proti klimatickým změnám. Prezidenti Obama, Peña Nieto a kanadský premiér Trudeau přijali akční plán, v němž se zaměřují na pět oblastí: čistá energie, energetická bezpečnost, čistá doprava, ochrana přírody včetně podpory výzkumu a globální vůdcovství v úsilí o zpomalení klimatických změn.

Tři severoamerické země si daly za cíl dosáhnout do roku 2025 vyrábět polovinu elektrické energie z čistých zdrojů. K nim kromě obnovitelných řadí také jádro a technologie, díky nimž se výrazně zlepší schopnost energii skladovat. Při tom budou respektovány možnosti a podmínky každé ze zúčastněných zemí.

Integrace trhu s elektřinou

Kromě toho mají být podporovány přeshraniční projekty na přenos elektřiny včetně té z obnovitelných zdrojů. Všechny země jsou si vědomy důležitosti takové spolupráce zejména s ohledem na spolehlivost přenosové soustavy. V současné době se v nějaké fázi výstavby nachází nejméně šest přenosových páteřních linií, které mají kapacitu kolem 5 tisíc megawattů.

Na to má navazovat těsnější integrace trhu s elektřinou, jemuž bude předcházet důkladná analýza. Trilaterální spolupráce povede k vládním iniciativám na podporu nákupu úspornějších výrobků, jako například automobily s ekologicky čistým pohonem. Vládní instituce by například měly do roku 2025 využívat elektřinu z čistých zdrojů ze sta procent.

Zvýšení energetické efektivnosti

Další bod Akčního plánu se zaměřuje na zlepšení energetické efektivnosti. Vlády chtějí postupně zavádět nové standardy, které tomu mají výrazně napomoci. Tyto standardy by měly být plně implementovány do roku 2019. Jedná se zejména o normy ISO 50001, které se týkají snižování energetické náročnosti v komerčním sektoru.

S ohledem na to chtějí vlády vytipovat nejméně jednoho významného partnera ze soukromé sféry pro pilotní zavedení normy ISO 50001. Ta se má dále šířit skrze dodavatelsko-odběratelský řetězec do dalších firem. Důraz přitom bude kladen na motivaci také malých a středních firem nová pravidla implementovat.

Výzkum a vývoj v energetice

Stranou zájmu vlád nezůstaly ani inovace na poli využití bezuhlíkové energie, stejně jako rozvoj spolupráce při sdílení energetických informací. Jedná se především o vzájemnou kooperaci při výzkumu a vývoji nových technologií, které budou umět snižovat emise skleníkových plynů, především metanu. V této části se Akční plán zaměřuje také na snižování energetické náročnosti budov.

Podporováno bude také zapojení firem, které se zabývají vývojem technologií pro využití čisté energie. I zde se vlády zaměří na malé a střední podniky. K tomu je zapotřebí zefektivnit vzájemné sdílení informací o aktuálním stavu energetické infrastruktury a vhodnosti přírodních podmínek pro vybudování přeshraniční infrastruktury.

Energetická bezpečnost a odolnost sítě

Dokument hovoří rovněž o zajištění energetické bezpečnosti a odolnosti severoamerické elektrické sítě. Na základě zkušeností, kterými již disponují Spojené státy a Kanada ze vzájemné spolupráce v této oblasti, zahájily USA a Mexiko jednání o možnosti aplikovat podobný model i pro ně. Podle hlav všech tří zemí je navázání této spolupráce kritickým krokem k dosažení jakési sdílené spolehlivosti v dodávkách elektřiny pro celou Severní Ameriku.

„Naše země chtějí prohloubit spolupráci v posílení spolehlivosti dodávek elektřiny, energetické bezpečnosti a odolnosti integrované severoamerické elektrické sítě s ohledem na sílící hrozby v podobě kybernetických útoků a nejrůznějších meteorologických událostí,“ stojí v dokumentu.

Šetrnější doprava

V dopravě se vlády zavazují snižovat spotřebu paliva, které zvyšuje emise skleníkových plynů. Podporován bude rozvoj infrastruktury dobíjecích stanic pro elektromobily a dalších druhů bezuhlíkových pohonných hmot, například vodíku. Investice mají směřovat do vybudování dobíjecích koridorů napříč Severní Amerikou.

Dojde k podpoře výzkumu dalších technologií, vedoucích k nulovým emisím skleníkových plynů v dopravě, a to jak osobní, tak nákladní. Do roku 2018 mají být přijaty přísnější limity pro emise oxidů síry pro dieselové motory u nákladních automobilů. V roce 2027 mají platit normy pro snížení spotřeby paliva, jak v osobních, tak nákladních vozech. Stranou ovšem nezůstanou ani limity pro emise skleníkových plynů v lodní dopravě.

-usi-