Západoněmecká spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, která se soustředí na těžbou uhlí a těžký průmysl, chce postupného ukončování výroby elektřiny z uhlí dosáhnout nejpozději do roku 2030. Tedy o osm let dříve, než bylo dohodnuto v německém zákoně o ukončení těžby uhlí. Dvě hnědouhelné elektrárny ve spolkové zemi, které měly být odstaveny letos, však zůstanou v provozu až do roku 2024, aby v současné energetické krizi poskytly dodatečnou kapacitu výroby elektřiny, jak oznámila německá vláda ve společném prohlášení s energetickou společností RWE.
Tento krok kritizuje skupina klimatických aktivistů Fridays for Future, zatímco odborový svaz pracovníků v uhelném průmyslu vyzval k sociálně odpovědné strukturální změně.
Německo přijalo zákon, který má ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději do roku 2038, v roce 2020 a dohodlo se na harmonogramu odstavování jednotlivých hnědouhelných elektráren a na kompenzačních platbách pro provozovatele.
V případě černého uhlí mezitím zákon o ukončení těžby uhlí předpokládá aukce pro provozovatele elektráren.
Ukončení těžby uhlí v západoněmecké spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) bylo nyní posunuto směrem vpřed na rok 2030, oznámil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ministr uvedl, že dvě uhelné elektrárny ve spolkové zemi, které měly být odstaveny na konci roku, budou v provozu až do jara 2024.
Habeck zároveň uvedl, že ukončení těžby uhlí, které bylo v Německu původně plánováno na rok 2038, bude v průmyslově silné spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko na základě dohody mezi Spolkovým ministerstvem hospodářství a klimatu (BMWK), energetickou společností RWE a ministerstvem hospodářství Severního Porýní-Vestfálska posunuto o osm let.
V krátkodobém horizontu však bloky elektrárny Neurath D a E spalující hnědé uhlí od energetické společnosti RWE získaly povolení k dalšímu provozu až do konce března 2024, aby se zajistily dodávky energie a předešlo se nedostatku plynu v nadcházejících měsících, což znamená, že elektrárny, které měly být odstaveny na konci letošního roku, budou v provozu dalších 15 měsíců. Severní Porýní-Vestfálsko je domovem velkého počtu energeticky náročných průmyslových odvětví a nejlidnatější spolkovou zemí v zemi. Společnost RWE je největším dodavatelem energie v Německu a provozuje většinu elektráren v Severním Porýní-Vestfálsku.
Po ruské invazi na Ukrajinu na počátku roku 2022 byla nově zvolená německá vláda nucena přehodnotit své plány v oblasti energetické politiky, neboť snížené toky fosilních paliv z Ruska představují riziko vážného nedostatku energie. Vláda mimo jiné dala zelenou návratu již odstavených uhelných elektráren a také prodloužila dobu provozu dvou zbývajících jaderných elektráren v zemi.
Krize nesmí znamenat ztrátu orientace na budoucnost
Pokud jde o rozhodnutí pro Severní Porýní-Vestfálsko, ministr za Stranu zelených Habeck poukázal na to, že dohoda ušetří přibližně 280 milionů tun emisí CO2.
„Je to milník pro ochranu klimatu v Německu a Severním Porýní-Vestfálsku,“ uvedla ministryně hospodářství za Stranu zelených NRW Mona Neubaur.
Společnost RWE uvedla, že výměnou za to, že její hnědouhelné elektrárny – jejichž celkový výkon činí 1 200 megawattů (MW) – zůstanou déle v provozu, se zaváže investovat do obnovitelných zdrojů energie a nových plynových elektráren připravených na spalování H2.
Generální ředitel společnosti Markus Krebber uvedl, že do roku 2030 bude celosvětově investováno více než 50 miliard eur na urychlení přechodu na novou energetiku, z toho 15 miliard eur je určeno pro Německo.
Německo se dohodlo, že do roku 2038 postupně přestane využívat uhlí, přičemž první elektrárny spalující hnědé uhlí byly odstaveny již v roce 2020. Vládní koaliční smlouva však uvedla, že postupné ukončení by se mělo „v ideálním případě“ posunout až do roku 2030, což je cíl, který zpochybňují kritici argumentující energetickou krizí, která změnila situaci.
Habeck ve svém prohlášení uvedl, že „je načase, abychom zodpovědně udělali to, co je třeba, abychom překonali tuto krizi, a zároveň neztratili orientaci na budoucnost“, a dodal, že bezpečnost dodávek energie je v současné době nejvyšší prioritou.
Co Křetínský s PPF?
Kromě západní energetické společnosti RWE je jediným významným provozovatelem uhelných elektráren v zemi východní společnost LEAG.
Společnost LEAG se dosud nezavázala k dřívějšímu ukončení provozu a obecně se má za to, že strukturální ekonomické problémy ve východním Německu představují pro tamní zákonodárce větší obtíže, pokud jde o zvládnutí ukončení provozu uhelných elektráren tak, aby nedošlo k sociálním potížím a úpadku průmyslu.
Vzhledem k současné energetické krizi zemský premiér jiné německé spolkové země, sociální demokrat (SPD) Stephan Weil z Dolního Saska, nedávno prohlásil, že země nemůže dosáhnout celostátního ukončení těžby uhlí do roku 2030.
LEAG je společnou značkou společností Lausitz Energie Bergbau AG a Lausitz Energie Kraftwerke AG. Lausitz Energie Bergbau AG je zodpovědná za těžbu hnědého uhlí ve čtyřech lužických povrchových dolech.
Patří do ní i lužické hnědouhelné elektrárny a blok R elektrárny Lippendorf u Lipska. Lausitz Energie Kraftwerke AG je také zodpovědná za provozní řízení celého areálu elektrárny Lippendorf.
Obě společnosti drží do 50 procent Energetický a Průmyslový Holding (EPH) a PPF Investments. Více o organizaci společností LEAG zde.
LEAG uvádí, že zaměstnává přibližně 7 700 lidí a v roce 2019 vytěžila 52 milionů tun hnědého uhlí.
Laciný pokus, dí klimatičtí aktivisté
Rozhodnutí prodloužit životnost hnědouhelných elektráren i povrchovou těžbu ve městě Lützerath kritizovala klimatická aktivistická skupina Fridays for Future, která tento krok označila za „netransparentní a svévolný“. Tisková mluvčí skupiny Darya Sotoodehová uvedla, že „oznámení bylo laciným pokusem zakrýt nečinnost v oblasti urychlené energetické transformace a rychlého rozvoje veřejné dopravy“.
Odborový svaz IGBCE navíc upozornil na nutnost sociálně odpovědných strukturálních změn. „Energetická politika se v současné době podobá jízdě na horské dráze: nikoho to nebude stresovat více než pracovníky v uhelných dolech,“ uvedl předseda Michael Vassiliadis.
Dodal, že „federální vláda a podniky mají spolu s IGBCE povinnost otevřít lidem v transformaci nové, dobře placené pracovní příležitosti, i když cena za to dnes výrazně vzrostla“.
(nik)
