Výstavba nových větrných parků o celkovém instalovaném výkonu 100 gigawattů má ze Severního moře udělat největší centrum obnovitelných zdrojů na světě. Počítá s tím takzvaná Hamburská deklarace, kterou podepsali ministři deseti evropských zemí. Ta je mimojiné odpovědí na nové riziko energetické závislosti. Tentokrát na USA.

Plán má kromě udržitelnosti také bezpečnostní aspekt. Znamená totiž snížení dovozu energetických surovin do Evropy včetně dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Hamburskou deklaraci podepsali na summitu o Severním moři ministři energetiky z Belgie, Dánska, Francie, Německa, Islandu, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Norska a Spojeného království.

Jejich pozornost se zaměřila především na rozšíření přeshraniční spolupráce v oblasti dodávek energie, ale na pořadu jednání byly také otázky energetické bezpečnosti. Kromě nutnosti „definitivně a navždy“ ukončit závislost na dovozu energií z Ruska se summit zabýval také variantami, jak omezit import z USA.

Vítr má zelenou

Evropský komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen ve svém projevu zdůraznil bezpečnostní aspekt dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Jako nejdůležitější zdroj označil větrnou energii z offshore větrných elektráren.

evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen podporuje investice do obnovitelných zdrojů, aby blok ukončil závislost na dovozu energetických surovin. Foto: Evropský parlament

„Je to naše evropská strategie nezávislosti,“ řekl Jørgensen. Evropský blok totiž brzy ukončí veškerý dovoz plynu z Ruska. Dodal, že se jedná o silný signál pro Moskvu. Evropská sedmadvacítka už nikdy nedovolí, aby dodávky energie využíval Kreml jako zbraň.

Německá ministryně pro hospodářství a energetiku Katherina Reicheová slíbila, že se v oblasti Severního moře vybudují v příštích letech projekty přeshraničních větrných parků. Celkový instalovaný výkon má dosáhnout 100 gigawattů. „V Severním moři vybudujeme největší projekt čisté energie na světě,“ uvedla ministryně největší evropské ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat

Poukázala také na nutnost lepší obrany proti hybridním útokům na energetická zařízení a sítě, které se podle jejích slov odehrávají „prakticky každý den“.

Brexit je minulostí

Termín „brexit“ sice nebyl přímo v projevu britského ministra pro energetickou bezpečnost Edwarda Milibanda zmíněn. Z jeho slov ale bylo jasné, že alespoň v odvětví energetiky s ním už britská vláda nepočítá. „Offshore větrné projekty jsou páteří celého systému produkce čisté energie,“ řekl Miliband.

Zdůraznil potřebu úzké spolupráce s partnery z unijních zemí. „My ve Spojeném království můžeme ze spolupráce s Evropou jen získat,“ vysvětlil labouristický ministr.

Jasný vzkaz do Bílého domu

Novináři se na tiskové konferenci ptali na to, zda evropští ministři považují zvýšení výroby energie z větrných elektráren za reakci na rostoucí dovoz zkapalněného plynu z amerických terminálů.

Podle americké neziskové organizace Institut pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu může Unie brzy čelit nové energetické závislosti. Tentokrát na Spojených státech. Státy EU mohou do roku 2030 dovážet až 80 procent LNG ze Spojených států.

„Každý společný projekt v oblasti mořské energie nás činí odolnějšími,“ uvedla německá ministryně Reicheová. Ministr Miliband byl mnohem přímější. „Mořská energie je jasnou volbou pro vítěze,“ řekl v zjevné narážce na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa. Minulý týden Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu totiž prohlásil, že „větrné turbíny jsou pro poražené.“