Česká republika nestihne včas přijmout evropskou legislativu týkající se energeticky úsporných budov. Termín pro přijetí úpravy, jejíž cílem je snížit emise z obytných i komerčních budov, se krátí. Česko ji mělo za úkol přijmout nejpozději do konce května. Teď to vypadá na nejméně půlroční zpoždění.
„My z této směrnice žádnou radost nemáme, tak se snažíme dělat řadu kompromisů. To, že zákon nebude do konce května hotov se vším všudy, jak vyžaduje Evropská unie, není žádná tragédie. Není důležité, kdy zákon schválíme, ale co v něm nakonec bude,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) Ekonomickému deníku.
Náročné cíle politiky EU
Cíle politiky Evropské unie v oblasti energetické účinnosti jsou velmi ambiciózní. Počítají s růstem efektivity spotřeby energie o 1,5 procenta ročně počínaje letošním rokem. Celková konečná spotřeba energie v EU má mezi lety 2005 a 2030 klesnout o 25 procent. Spotřeba primární energie se má snížit dokonce o 34 procent.
Česko má za úkol převést do své legislativy dvě související evropské směrnice – o energetické účinnosti a o náročnosti budov. Obě směrnice se mají promítnout do nové podoby zákona o hospodaření energií. Jedno je jisté: splnění nových cílů EU v oblasti energetické efektivity bude drahé. To je také důvod, proč se českému ministerstvu průmyslu do plnění tohoto úkolu moc nechce.
Jak srazit spotřebu o desítky procent
Směrnice o energetické náročnosti budov byla definitivně schválena před dvěma lety – v dubnu 2024. Dočteme se v ní, že podíl budov na konečné spotřebě energie v EU činí 40 procenta a jejich podíl na emisích skleníkových plynů dosahuje 36 procent. Současně platí, že 75 procent budov v zemích EU nesplňuje kritéria energeticky úsporného provozu. Více než poloviční podíl na vytápění budov mají stále fosilní paliva – zemní plyn, topné oleje a uhlí.
Co s tím? Směrnice EU si dává za cíl přejít postupně k budovám s nulovými emisemi a s velmi nízkou spotřebou energie. Všechny nově postavené budovy po roce 2030 mají vykazovat nulové emise skleníkových plynů. Pro starší budovy platí termín dekarbonizace do roku 2050.
Druhá směrnice – o energetické účinnosti – reaguje na fakt, že tempo zvyšování efektivity ve spotřebě energií není v zemích EU dostatečné. Bez zpřísnění legislativy směřují evropské země ke snížení spotřeby primární i konečné energie mezi lety 2005 a 2030 o necelých 30 procent. Jenže závazný cíl evropské klimatické politiky hovoří o snížení o 32,5 procenta.
Pro jednoho starost, pro druhého zakázka
Vysoké nároky na energetickou efektivitu budov jsou výzva, ale také tržní příležitost. Využít ji chtějí společnosti, které se zaměřují na dodávku energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC). Tento obor se v Česku mohutně rozvíjí i díky vstřícné legislativě. Největší realizované projekty energetických úspor se týkají nemocnic, škol a dalších veřejných budov.
„V posledních dvou letech se daří kombinovat EPC projekty s ostatními zdroji financování, tedy s dotační podporou. To značně změnilo přístup k těm projektům, které nejsou zaměřeny pouze na energetické úspory a obnovu technologických zařízení, ale bavíme se o komplexní obnově budov,“ zmínil v prosinci na konferenci Právo, EPC a úspory člen Rady Asociace poskytovatelů energetických služeb Eduard Paulík.
