Plánovaná schůzka první dámy evropské diplomacie Kaji Kallasové s americkým ministrem zahraničí byla zrušena „kvůli problémům s časovým rozvrhem“, uvedla Evropská komise.

Šéfdiplomatka Evropské unie a bývalý estonská premiérka Kaja Kallasová se během probíhající návštěvy Washingtonu nesetká s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem „z důvodů problémů v časovém rozvrhu“.

„Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Kaja Kallasová navštíví Washington ve dnech 26. a 27. února. Setká se s americkými senátory a kongresmany, s nimiž bude jednat o ruské válce proti Ukrajině a transatlantických vztazích,“ uvádí prohlášení Evropské komise.

Očekávalo se, že se Kallasová během svého pobytu ve Washingtonu setká také s Rubiem, aby s ním projednala snahy o ukončení rusko-ukrajinské války, a to v souvislosti s nedávnou snahou amerického prezidenta Donalda Trumpa o jednání s Moskvou. Oba vrcholní diplomaté bývalých spojenců se naposledy setkali během Mnichovské bezpečnostní konference na začátku února. Nyní se však schůzka ve Washingtonu neuskuteční.

Mohlo by vás zajímat

„Zdá se, že Trumpova administrativa si nenechá ujít příležitost ukázat, že pro ni EU není hráčem,“ komentoval zrušenou schůzku jeden z unijních diplomatů, jehož citoval server Politico.eu.

Bývalá estonská premiérka kritizovala postup nové americké administrativy v otázce války na Ukrajině a odsoudila Trumpův rozhovor s ruským vůdcem Vladimirem Putinem jako formu „appeasementu“.

Je možné, že Donald Trump a členové jeho administrativy nenesli kritiku dobře a zrušení plánované schůzky považují za diplomatický políček bývalému spojenci i přesto, že výraz „appeasement“ je v souvislosti s jejich počínáním velmi zdvořilý. Slovo se vžilo jako označení pro smířlivou britskou politiku 30. let vůči expanzivnosti nacistického Německa. Tato politika dosáhla vrcholu v září 1938, kdy britská a francouzská vláda ustoupily Hitlerovým požadavkům na okleštění Československa.

Motivací obou zemí však tehdy byla obava z vypuknutí válečného konfliktu pouhých dvacet let po konci první světové války. Jak záhy vyšlo najevo, kalkul Paříži a Londýnu nevyšel. Úmyslem jejich pomýleného konání však bylo válce předejít, nikoli přidat se nečekaně z vlastní vůle na stranu zločineckého režimu na úkor vlastních spojenců, jako to učinila Trumpova administrativa v případě ruské agrese vůči Ukrajině.