Právní situace se v každém státě vyvíjí. Nejvyšší správní soud před časem řešil případ veřejné zakázky, kvůli níž padl od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže trest. Zadavatel se odvolal až ke správnímu soudu a ten mu dal zapravdu. Jenže ze zcela jiného důvodu, než který uváděli právníci zadavatele.
Že se dobře míněné zásahy někdy obracejí proti samotným iniciátorům, resp. proti smyslu jejich opatření,se zejména fanaticky motivovaným aktérům děje poměrně často10. srpna 2009 vypsalo Statutární město Ústí nad Labem veřejnou zakázku „Městské sady – aktivní park“. V kvalifikačních podmínkách zadávacího řízení se objevil požadavek na čestné prohlášení prokazující bezdlužnost uchazeče ve vztahu k zadavateli. 27. listopadu 2012 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se zadavatelem správní řízení a 6. března 2013 vydal rozhodnutí, v němž konstatoval v této věci pochybení zadavatele a udělil mu pokutu ve výši 50 tis. Kč. Verdikt potvrdil po podaném rozkladu i předseda ÚOHS a následně po podání žaloby i Krajský soud v Brně. Zadavatel se však nevzdal a podal kasační žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „NSS“).
ÚOHS ani Krajský soud se nezabývali možností použití novější právní úpravy, která může být absencí uvedeného správního deliktu pro zadavatele výhodnější.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Jiří Reichl
