Solární boom let 2009 a 2010 má mnoho vítězů, ale také řadu poražených. Existuje skupina asi 50 firem, kterým energetici připojili fotovoltaickou elektrárnu k síti až na počátku roku 2011. Dodnes pobírají nízkou provozní podporu, která často nestačí ani na splácení půjček a úvěrů. Tito „žebraví solárníci“ našli zastání až teď u senátorů. Ministerstvo financí však navýšení podpory odmítá s ohledem na finanční nákladnost.
Tuto středu bude plénum senátu hlasovat o novele energetického zákona „Lex OZE 3.“ Senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v minulém týdnu navrhli zákon vrátit do poslanecké sněmovny se dvěma úpravami. První, o které Ekonomický deník již informoval, se týká vyškrtnutí individuálních kontrol ziskovosti fotovoltaik z let 2009 a 2010, tedy takzvané Stanjurovy přílepky. Druhá se týká pomoci solárním investorům, kteří přišli o nárok na vysokou provozní podporu z roku 2010.
Role hlavního obhájce zmíněné skupiny investorů se ujala senátorka Hana Žáková (STAN). Během jednání výboru Žáková upozornila na rozhodnutí Ústavního soudu z konce roku 2023, které vyzývá k nápravě situace. Jenže nikdo z odpovědných ministerstev to nechce řešit, hlavně kvůli finančním nákladům. Znamenalo by to totiž zvýšené náklady na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) v rozsahu zhruba 300 milionů korun ročně.
Doplacení peněz podpořil také Ústavní soud
Skupina senátorů již dříve podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které stanovilo výši podpory pro POZE na rok 2021 pro solární elektrárna připojené k síti v lednu či únoru roku 2011. Plénum Ústavního soudu návrh senátorů v listopadu 2023 zamítlo, avšak jistý úspěch stěžovatelé zaznamenali.
Ústavní soud ve svém verdiktu uvedl, že „cenová regulace fotovoltaických elektráren musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice a přiměřeného zisku nejpozději s koncem stanoveného období (tedy do 15 let ohledně prosté návratnosti investice, do 20 let ohledně přiměřeného zisku).“
Mohlo by vás zajímat
Pro představu: Výkupní cena elektřiny pro solární elektrárny dokončené v roce 2010 letos dosahuje 16 362 korun za megawatthodinu (po stržení srážkové daně se jedná o 13 090 korun). Desítky firem, kteří kvůli opožděnému připojení k síti mohly začít vyrábět až v roce 2011, mají výkupní cenu 7257 korun za MWh. Taková výkupní cena nestačí k dosažení míry ziskovosti, kterou stát investorům sliboval (tedy vnitřní výnosové procento na úrovni 6,3 procenta). V praxi se poškozené firmy potýkaly či potýkají se ztrátovým hospodařením a neochotou bank je financovat.
Asi nejznámějším příkladem těchto fotovoltaik jsou firmy Saša – Sun (dnes ZEVES 5) a Zdeněk – Sun (dnes ZEVES 4), které u Chomutova postavil byznysmen Zdeněk Zemek. První z firem vykázala v roce 2023 ztrátu 7 milionů korun a druhá prodělala 14 milionů korun. Tyto dvě elektrárny však podle řady svědectví nebyly v poslední den roku 2010 stavebně dokončené. Jenže o možnost čerpat výhodnou výkupní cenu z roku 2010 přišly také firmy, jejichž fotovoltaika byla koncem roku 2010 hotová a provozuschopná, až na jeden „detail“ – chybějící připojení do sítě ČEZ Distribuce.
Střet o Stanjurovy přílepky
Jak Ekonomický deník informoval před týdnem, senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhují z novely Lex OZE 3 vyškrtnout kontroverzní přílepky, které do zákona na poslední chvíli protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou. Pokud se jejich doporučení bude držet také plénum senátu, svolané na 22. ledna, bude novela s příslušnou úpravou vrácena zpět do poslanecké sněmovny.
Schválení kontroverzních návrhů ministerstva financí na osekání plateb majitelům solárních elektráren narazilo na odpor už v poslanecké sněmovně. Řada poslanců ze všech vládních stran dávala najevo, že se jim tento retroaktivní zásad do nastavených pravidel podpory nelíbí. Rozhodl až tlak ze strany ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který rebely přiměl k poslušnosti. Návrh tudíž v prosinci těsně sněmovnou prošel.
Střet o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela řeší také otázky ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Více o jejím obsahu se dočtete ve zprávě Velké baterie, kapacitní platby i pokuty za výpověď smlouvy s fixací ceny. Poslanci projednají Lex OZE.
