Výrobce bezpilotních letounů pro civilní a vojenské využití, společnost Primoco UAV, se připravuje na získání certifikace NATO. Podle generálního ředitele firmy a pilota Ladislava Semetkovského by ji ráda obdržela do konce letošního roku. Společnost chystá také výstavbu nového centra firmy a zaměřit se chce i na vzdělávání vlastních leteckých mechaniků.
Společnost Primoco UAV letos v prvním pololetí vytvořila čistý zisk 121 milionů korun, zatím šlo o rekord. Meziročně zisk firmy vzrostl o 81 procent. O 81 procent vzrostly i tržby firmy, a to na více než 331 milionů korun. Jak bude vypadat třetí a čtvrté čtvrtletí?
Druhá polovina roku by měla skončit podle plánu. Náš cíl je dodat v letošním roce 50 až 60 letadel řádově v hodnotě jedné miliardy korun. Plán plníme a pokračujeme v tom dál. Do konce roku máme ještě několik měsíců, tak uvidíme. Další věc je objem podepsaných kontraktů. Doufejme, že budeme růst i v následujících letech. Máme za sebou třetí ziskově úspěšný rok. V minulém roce jsme odepsali veškeré ztráty minulých let. Předpokládáme, že budeme i nadále růst.
Naopak v letošním prvním čtvrtletí firmě meziročně poklesly tržby na 549 tisíc korun z téměř 88 milionů, čím to bylo?
Nešlo o propad, byla to čistě účetní operace. Jednoduše řečeno, v prvním kvartálu loňského roku jsme dodávali letadla, která byla prodaná v roce 2022, a v letošních prvních třech měsících jsme nedodávali, protože jsme dodávat začali až ve druhém kvartálu. Doba dodávky letadel trvá od podepsání kontraktu do jejich předání šest až devět měsíců, a to včetně výcviku lidí. Neprodáváme hamburgery, kterých musíte prodat tisíce denně. Vyrábíme letadla a cyklus jejich prodeje a dodávek je úplně jiný.
Primoco v červnu oznámilo zakázku na 24 strojů za 450 milionů korun pro evropského zákazníka, další dva stroje mají putovat do Asie, máte nyní sjednané nějaké další kontrakty?
K tomu nemohu být konkrétní, až budou kontrakty dokončené, zveřejníme to.
Jaká je aktuální kapacita vašeho závodu?
Výrobní kapacita je v současnosti do 100 letadel ročně. Zaměstnáváme 50 lidí včetně externích spolupracovníků na certifikaci. Máme jednu směnu a hypoteticky vytvořit můžeme vytvořit ještě druhou.
Je náročné v současnosti sehnat v České republice letecké mechaniky?
Řekl bych, že v tom množství lidí, které nabíráme, měsíčně jde o jednotky, tak problém nemáme. Ti lidé tady existují, většinou k nám přecházejí z armády, Aera Vodochody nebo Ruzyně. Samozřejmě pokud bychom potřebovali sto nových mechaniků, tak bychom je sháněli velmi těžko. V Písku připravujeme novou fabriku a v té souvislosti jsme se s píseckým starostou bavili o tom, že bych se rád ve městě dohodl s některou ze středních škol a otevřel tam učební obor leteckého mechanika.
Už máte vytipovanou nějakou konkrétní střední školu?
Zatím ne, je to na úplném začátku, i když jsem nějaké tipy dostal. Odborné vzdělávání tohoto typu v České republice, které by letecké mechaniky vzdělávalo, v zemi mizí a je to hrozná škoda. Česká republika je na svou velikost v leteckém průmyslu poměrně významná. Je tady Aero Vodochody, Aircraft Industries, je zde spousta výrobců ultralightů, to znamená malých sportovních letadel do 450 kilogramů. A všichni potřebují letecké mechaniky.
Aktuálně v Česku fungují podle mne tři školy, jedna ve Vodochodech, nějaká soukromá škola na Ruzyni a jedna je na Moravě v Kunovicích. Myslím, že potenciál, abychom vychovávali nové lidi, tady je. Byznys neděláme proto, že chceme rychle zbohatnout a utéct. Za sebou máme už deset let. Budoucnost vidím v tom, že sami půjdeme dopředu a pomůžeme lidi nějakým způsobem vychovávat.
Usilovali jste o stavební povolení pro nové výrobní, servisní a výcvikové středisko v areálu letiště v Písku. Platí, že by stavba měla začít v příštím roce. Máte už stavební povolení?
O stavební povolení požádáme v ideálním případě na konci roku, uvidíme, jak dlouho nám bude trvat papírování, ale neočekávám nějaké významnější prodlevy. Stavbu bychom chtěli zahájit příští rok v létě.
Spolu s novými prostorami chtělo Primoco navýšit produkci bezpilotních letounů Primoco One 150 až na 250 kusů ročně, v kterém roce předpokládáte takový objem výroby? Co to bude z hlediska investic obnášet?
Až za pár let. Fabriku stavíme s nějakou rezervou, nestavíme ji s tím, že ji druhý den budeme mít plně vytíženou.
Máte nějaké výhledy, jak bude výroba postupně nabíhat?
Pokud letos dodáme 50 až 60 letadel a meziročně navyšujeme výrobu třeba o 50 procent, tak si to dokážeme nějak dopočítat. Cílem je mít dostatečnou vlastní kapacitu pro budoucí trh. Uvidíme, co nám přinese budoucnost. Takže zatím je meta stavební povolení a centralizace společnosti na jedno místo, kde budeme vyrábět motory, mít výcvikové středisko a bude tam i řízení letového provozu, protože naše letadla létají po celém světě a mohou být ovládaná z jednoho místa.
Jak to funguje?
Zákazník s letadlem létá sám, ale když má potřebu, tak nás může požádat a my můžeme letadlo ovládat od nás.
Zmiňoval jste výcvikové středisko, k letadlům tedy také školíte personál?
Zákazník dostane stroj a zároveň dodá lidi, piloty a letecké mechaniky, které mu zaškolíme. Ta cesta je poměrně dlouhodobá, protože musíte piloty vybrat, udělat s nimi testy, jestli na to mají předpoklady i zdravotní způsobilost. Jsou na ně kladené požadavky jako na klasické pilotované letectví. Se strojem létáte ve výškách jako ostatní letadla, ale máte to o to těžší, že v něm nesedíte. Zase v mnoha ohledech je to bezpečnější, když létáte ve vojenských oblastech a nepřítel stroj zničí, nepřijdete o lidský život.
Usilujete o mezinárodní certifikaci NATO, nakolik jste s ní pokročili a co to pro tu firmu vaši znamenat, když ji získáte?
V našem pojetí je spolehlivost v oblasti bezpilotního letectví naprosto zásadní a v současnosti dosáhla maxima možného. Zároveň je nezávislými testy a zkouškami ověřená. A to i opakovaně. Pro nás to má zásadní význam, protože budeme první bezpilotní letadlo na světě, který bude certifikovaný podle vojenských NATO standardů. Pokud chtějí zákazníci létat s něčím, co není certifikované, tak aby neporušovali svoje vlastní předpisy, zákony a normy, musí dávat nějakou výjimku. A výjimka je vždy riziko. Ne každý zákazník to chce podstupovat.
Takže vám to usnadní prodeje?
Přesně tak. Naprosto v jakémkoliv státu ve světě a zejména je to brána do NATO. Je to extrémní konkurenční výhoda.
Kdy vydání certifikace očekáváte?
Děláme na tom tři roky a děláme vše pro to, abychom to měli hotové ideálně do konce roku. Už za sebou máme ty nejnáročnější části testů. Řádově je přibližně nějakých 300 oblastí testů a my za sebou máme už většinu. Intenzivně na tom pracujeme a vedle byznysu je to priorita číslo jedna.
Vybíráte si zákazníky? Máte nějaký blacklist zemí případně zákazníků, kteří jsou pro vás neprůchozí?
Ty nám stanovuje Česká republika, Evropská unie a sankce OSN. Řídíme se pravidly obchodu s vojenským materiálem a ten jasně deklaruje, komu můžeme něco prodat a komu ne. Prodej je předmětem licenčního řízení. Každý obchod s jakoukoliv zemí podléhá schvalování a musíme požádat o jeho povolení. Zákazníci se také zavazují, jak budou se stroji nakládat. Kdyby ho chtěli prodat, tak je opět potřeba získat povolení.
Takže přeprodej nehrozí?
Musí opět požádat Českou republiku, která vykonává dozor.
Počítáte spolu s certifikací NATO s větším zapojením strojů ve vojenské oblasti?
Z vojenského pohledu jsme průzkumný prostředek. Nosič senzorů. Stroj pomáhá jak v míru, tak válce. Pro mě je zásadní, že letoun nikoho nezabíjí, to znamená, fyzicky nenosí munici.
A nezvažujete takové rozšíření?
Ne. Je to jednoduché, munici nevozíme a neplánujeme nosit ani žádné zbraňové systémy. Jsme profesionální průzkumný prostředek.
Zvažuje rozšíření výroby o další typ letounu, vaší vlajkovou lodí je Primoco One 150.
Nezvažujeme. Vybrušujeme diamant. S jiným letounem bychom začínali úplně od nuly. Teď máme skvělé letadlo, které bude mít do budoucna nové schopnosti a nové senzory. Rozšíření může jít například směrem k ochraně životního prostředí, monitoringu ptactva nebo například lachtanů. Třeba ve Skandinávii.
Nezvažujete například, že by bylo možné do odlehlých oblastí nosit léky?
Ne, to nikdy nebyl záměr, dělat cargo letadlo a přepravovat něco z místa A do místa B.
Kolik letounů jste dosud vyrobili?
Letos pokoříme hodnotu dvou stovek strojů.
Když se vrátíte na začátek vašeho podnikání, umožňuje prostředí v České republice růst startupů, protože jste nějak začínali. Jak hodnotíte podporu ze strany státu?
Nepodporuje. Nikdy jsme neměli žádné dotace. Pouze jednou, když Primoco vydalo druhou emisi akcií v roce 2021, tak si Česká republika koupila akcie. Nemáme ani žádné bankovní úvěry, jedeme sami na sebe. Není ani úlohou státu, aby sypala do startupů finance, je to o prostředí, ve kterém mohou růst. A když jim vymýšlíte stále horší zákony, které je limitují, tak to není možné. Neexistuje tu například možnost mít pro podporu startupů zaměstnanecké akcie. Tohle to je naprosto úplně zásadní věc.
Primoco vstoupilo na začátku roku na hlavní trh pražské burzy, jak se firmě daří?
Výborně. Roste nám likvidita. Já bych si přál, aby se v České republice rozvíjel kapitálový trh. Všichni politici za třicet let se na kapitálový trh v České republice úplně vykašlali. Za tu dobu se pražská burza zmenšuje, místo aby rostla, byť tam ta snaha je. Stát by tomu mohl pomoci tím, že by mohl zprivatizovat řadu státních podniků jako Letiště Praha nebo Budvar a nechat si majoritu jako u ČEZu, ale tu minoritu ať dá na trh. Dělal bych to po vzoru Polska.
Tereza Čapková
