Pátek, 20. května, 2022

Šéfové ČEZ díky opcím získali letos přes milion akcií. Skoro vše obratem prodali

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Šéfové polostátní energetické skupiny ČEZ získali letos již téměř 1,2 milionu akcií díky dobíhajícímu opčnímu programu. Většina transakcí se odehrála po 24. květnu, kdy lavinu nákupu a prodejů akcií spustil generální ředitel Daniel Beneš. Osloveným analytikům a investorům nevadí opční program jako takový, ale kritizují fakt, že šéfové ČEZ téměř všechny získané akcie obratem prodali.

Takový přístup zvolil i generální ředitel a představenstva ČEZ Daniel Beneš, který na konci května díky opčnímu programu nabyl 300 tisíc firemních akcií. Naprostou většina z nich prodal, což mu vyneslo zisk 27,8 milionu korun před zdaněním (navíc mu zůstalo 7600 akcií v tržní hodnotě 4,8 milionu korun).

Jak vyplývá z údajů v registru manažerských transakcí u České národní banky, stejně postupovali také členové představenstva Tomáš Pleskač, Martin Novák a Michaela Chaloupková. Pleskačův hrubý zisk z transakce přitom překročil 20 milionů korun. V minulých dnech se zapojil také Ladislav Štěpánek, jehož mandát v představenstvu končí k 28. červnu. Štěpánek nakoupil a se ziskem hned prodal 60 tisíc akcií.

Poslední vlny manažerských nákupů a prodejů akcií se nezúčastnil místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Balík 60 tisíc akcií si pořídil na počátku dubna, z toho 48 tisíc akcií prodal. Dalším členem představenstva, který si významnější část akcií z opčního programu (aspoň zatím) ponechal, je Bohdan Zronek. Ze získaných 97 500 akcií stále vlastní 17 tisíc kusů.

Názory na odměňování šéfů ČEZ se různí. Jeden extrém představuje analytik a menšinový akcionář Michal Šnobr, který dlouhodobě kritizuje vysoké odměny pro „neschopný top management“, druhý třeba analytik České spořitelny Petr Bártek. „Nelze říci, že by management generoval rychlé zisky a nevěřil firmě. Výnos v řádu několika jednotek milionů na osobu odpovídá významu firmy,“ poznamenal Petr Bártek.

Střed na pomyslném spektru názorů zaujal analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Upozornil, že šéfové ČEZ musejí většinu získaných akcií obratem prodat, aby měli prostředky na jejich úhradu a na daň z příjmu. „Ideální by bylo, kdyby prodali jen tolik akcií, aby tím uhradili nákupní cenu a daň, a zbytek si nechali,“ poznamenal Trampota. Jako protiklad k přístupu šéfů ČEZ uvedl příklad generálního ředitele Moneta Money Bank Tomáše Spurného. Ten v květnu za vlastní peníze nakoupil 130 tisíc akcií Monety a dal tím najevo, že věří ve zhodnocení banky po plánované fúzi s Air Bank a českým Home Creditem.

Zdroj: Ekonomický deník s využitím registru manažerských transakcí na webu ČNB

Mírně kritický k vedení ČEZ je také burzovní investor Jaroslav Šura. „Lidé ve vedení společnosti mají opční program jen jako přilepšení ke mzdě. Chtějí dostávat pravidelnou velmi lukrativní mzdu, obří benefity, ale spoluvlastnit firmu, kterou řídí, tak to nechtějí. Na valných hromadách měl kdekdo více akcií, než představenstvo a dozorčí rada dohromady,“ odpověděl Šura.

Členové představenstva ČEZ celkem od začátku roku díky opčnímu programu získali 991 tisíc akcií, dalších deset top manažerů obdrželo 179 tisíc akcií. Do této skupiny patří například ředitel útvaru řízení rizik Mojmír Zenáhlík, ředitel úseku financování Jan Brožík, ředitel divize klasická energetika Jiří Pačovský, předseda představenstva dceřiné firmy ČEZ ICT Services Vítězslav Bogač nebo šéf útvaru controlling Jan Klaus.

Dnes již zrušený motivační program

Akciový opční program pro top management společnosti ČEZ je dnes již minulostí. Dozorčí rada v listopadu 2019 schválila jeho zrušení a nahradila jej novým systémem dlouhodobé výkonnostní odměny pro členy představenstva. Nový program dlouhodobé výkonnostní odměny má posílit soulad zájmů beneficientů a akcionářů vazbou na vývoj tržní ceny akcie, výplatu dividend a výkonnost společnosti.

Terčem kritiky byl akciový opční program hlavně v roce 2008, kdy díky mimořádnému růstu cen akcií vynesl nákup a prodej akcií tehdejšímu vedení energetické skupiny přes jednu miliardu korun. Prospěch z opčního programu měl hlavně generální ředitel z let 2004 až 2011 Martin Roman, který tehdy vydělal okolo 677 milionů korun před zdaněním. Zisk dalších manažerů se pohyboval v řádu desítek milionů korun.

Odměny šéfů energetické skupiny jsou vysoké i bez opčního programu. ČEZ totiž spolu s pozvánkou na valnou hromadu zveřejnil zprávu o odměňování, v níž přesně vyčíslil příjmy členů představenstva za loňský rok. Jak uvedl Ekonomický deník na začátku června, předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš měl za minulý rok příjem téměř 35 milionů korun hrubého, další členové představenstva získali včetně odměn okolo 15 milionů.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter