Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová interpeluje ministra obrany Lubomíra Metnara a financí Alenu Schillerovou kvůli akci, při níž Celní správa využila ke svému sledování vojenské specialisty. Pátrací odbor celníků v červnu sledoval na Moravě několik lidí, údajně podezřelých z organizátorství a řízení trestné činnosti. Využití 601. skupiny speciálních sil z Prostějova pro takovou akci ale znemožňuje trestní řád. Z operace pod taktovkou náměstka celníků Roberta Šlachty se proto nakonec „na papíře“ stalo součinnostní cvičení.
(Aktualizováno o vystoupení Jany Černochové v Poslanecké sněmovně)
Celníci v rámci své operace s krycím jménem Richard požádali těsně před letními prázdninami vojenské speciály o součinnost při sledování. Při této akci byl podle všeho porušen zákon. „Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti o součinnost vojáků s pravopisnou chybou, adresované Generálnímu štábu.
Celníci vojáky požádali o součinnost podle paragrafu 158 d) trestního řádu. Problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet. Na takové operaci mohou podle trestního řádu participovat pouze „policejní orgány“, kterým jsou v armádě Vojenská policie a v omezených případech Vojenské zpravodajství.
Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) kvůli zmíněným zjištěním Ekonomického deníku minulý týden písemně interpelovala ministryni financí Alenu Schillerovou a ministra obrany Lubomíra Metnara. Táže se jich především, jestli „Celní správa skutečně požádala o součinnost nějakou složku armády při sledování osob podezřelých z páchání trestné činnosti a zda bylo této žádosti vyhověno a jakou formou?“
Příslušníci 601. skupiny speciálních sil jsou podle Černochové součástí české armády, jinými slovy příslušníky ozbrojených sil, takže je není možné využívat k činnostem dle trestního řádu. „Navíc i kdyby byli příslušníci 601. skupiny speciálních sil i nadále pod Vojenským zpravodajstvím, podle trestního řádu jsou pověřené orgány Vojenského zpravodajství policejním orgánem výhradně v řízení o trestných činech svých příslušníků, tedy Vojenského zpravodajství,“ cituje Černochová z trestního řádu.
A hned následuje další otázka: „Zda byli příslušníci 601. skupiny speciálních sil využiti – i pod záminkou cvičení – ke sledování civilních osob, v jakých dnech, s jakým výsledkem – předání zpráv, jakých atd.? Prosím také o sdělení, zda máte povědomí, jak byly informace získané při ´cvičení´ využity Celní správou, zda jsou součástí vyšetřovacího spisu a tak dále,“ žádá dále Černochová v interpelacích ministry.
Extenzivní až kreativní
Janě Černochové jde podle jejích slov o to, jakou má ministerstvo obrany povědomost o tom, co se s informacemi ze sledování stalo. Jak jsou využívány a zda si vedení resortů uvědomuje, že takto získané informace a důkazy mohou být při nesplnění řady podmínek v trestním řízení nepřípustné. „Jelikož k jejich získání došlo způsobem nepřipouštějící trestní řád. Dále by mě zajímalo, kdo povolil nasazení operativně pátracích prostředků, mezi které patří právě sledování osob a věcí? Na jakém právním základě?,“ klade dále otázky představitelům exekutivy poslankyně ODS.
Černochová se ministryně financí také ptá, jestli celníci nejprve využili zákonem jim dané možnosti, tedy jestli nejprve požádali o součinnost policii. „Jste si vědoma legislativních překážek, respektive byla jste si jich vědoma předtím, než odešla žádost Celní správy na ministerstvo obrany? Proč Celní správa nevyužila složek, které jsou k takovýmto činnostem přímo určeny, konkrétně mám na mysli Policii České republiky? Chci Vás tímto požádat o informaci, zda byla žádána policie o součinnost s Celní správou dříve, než byla žádána armáda a zda policie tuto součinnost odmítla,“ píše poslankyně v interpelaci Aleně Schillerové.
Ministra obrany Lubomíra Metnar se pak Černochová dále dotázala, zda Celní správa ve své žádosti uvedla, z jakého důvodu žádá o vojáky, a zda jí byla zamítnuta součinnost s policií, „která má být mimo jiné primární silou využívanou k ochraně bezpečnosti osob a majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a plnění úkolů podle trestního řádu a dalších úkolů na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony“?
Zákon o ozbrojených silách České republiky přitom jasně stanoví, že výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních a ve vojenských školách. Mimo tyto prostory se může konat pouze ve výjimečných případech. „Pokud byla skutečně akce s Celní správou uvedena jako cvičení, jak konkrétně bylo zdůvodněno, že jde o ´výjimečný případ´? Předpokládám, že takovéto cvičení simulující sledování civilních osob vojáky v civilním prostředí ve spolupráci s jinou složkou státní správy vyžaduje určitý čas na plánování a přípravu. Kdy bylo toto cvičení zařazeno do plánu cvičení na rok 2018? Bylo toto ´cvičení´ zařazeno dodatečně a jaké výstupy jsou z něj k dispozici pro další činnost Armády ČR? Nechal jste toto ´cvičení´ a jeho povolení prověřit? Pokud ano, s jakými výsledky?.“ interpeluje poslankyně ministra obrany. Ten už dříve Ekonomickému deníku vzkázal, že „informace týkající se výcviku a činnosti 601. skupiny speciálních sil nejsou veřejné“.
Celní správa pak k optázkám na operaci Richard uvedla, že je z hlediska zákona všechno v pořádku. „Celní správa jako bezpečnostní složka státu spolupracuje při výkonu svých kompetencí s dalšími orgány a institucemi, přičemž jednou z nich je i Armáda České republiky. Ze zcela pochopitelných důvodů není možné se vyjadřovat ke konkrétním formám této spolupráce či jednotlivým případům,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.
Ministryni financí pak Černochová v závěru své interpelace ještě napsala: „Proto Vás chci požádat o informaci, kdy bylo toto ´cvičení´, pokud šlo o cvičení, připravováno, kdo byl za přípravu a součinnost s ministerstvem obrany odpovědný? Jak dlouho se připravovalo, kolik osob se jej účastnilo a kdo byli figuranti. A konečně by mně zajímaly výstupy z tohoto cvičení. Jak s nimi bylo naloženo, k čemu slouží, jaké závěry byly učiněny. Zároveň bych byla ráda ujištěna, že informace získané vojáky nejsou využívány v žádné trestní kauze prováděné Vámi podřízenými složkami,“ uzavřela poslankyně ODS.
Akce v zastavěné oblasti
Celníci požádali elitní vojenský útvar o součinnost 13. června. „Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ za kladné a včasné vyřízení této žádosti poděkoval zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A podepsal ji ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Ekonomický deník získal tyto informace od několika důvěryhodných nezávislých zdrojů, které si nepřály zveřejnit identitu.
Zjevně, jak se lidově říká, hořelo, a celníci potřebovali vojáky z Prostějova do akce třeskutě rychle. Protože žádost celníků hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji v ten samý den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto šmahem. Žádost celníků pak obratem „odfajfkoval“ i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.
Aby operace nejspíš nebudila příliš pozornosti a rozruchu, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků takzvané součinnostní cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal velitel speciálních sil Pavel Kolář.
V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“.
Jenže příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem, a proto se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet. Což Ekonomickému deníku potvrdil vedoucí Katedry trestního práva Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.
Zmiňovaný paragaf trestního řádu uvádí dvě jediné možné armádní složky, které se mohou podobných akcí účastnit. A to Vojenskou policii a Vojenské zpravodajství. Žádnou jinou možnost trestní řád nepřipouští. „Policejními orgány se rozumějí… …Pověřené orgány Vojenské policie v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo obrany… …Pověřené orgány Vojenského zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství ,“ stojí jednoznačně napsáno v trestním řádu.
Jana Černochová se pokusila aktuální bezpečnostní problém zařadit na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny, kde jej odůvodnila následovně – v čase 4:53 až 8:32.
Jan Hrbáček
