Prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý napsal členům dopis, v němž se věnuje složité situaci v energetice. Dlouhého znepokojuje, že vláda nehodlá zavést opatření na zmírnění dopadů cen elektřiny a plynu podle dočasného krizového rámce. Dlouhý v dopise tvrdí, že upozornil ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, že je Hospodářská komora znepokojena nedostatečnou komunikací. „Není pro mě akceptovatelné, aby firmám nepřicházely informace, ať už jsou pozitivního či negativního charakteru,“ píše Vladimír Dlouhý.
Hospodářská komora České republiky je nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry. Sdružuje více než 16 000 členů organizovaných v 60 komorách v regionech a ve 124 oborových asociacích. Více než 60 ze 100 největších českých firem je členem komory.
Více než tři pětiny podniků nemají podle komory dostatek informací, co by pro ně znamenalo, kdyby stát vyhlásil stav nouze v plynárenství a začal regulovat spotřebu plynu podle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Jako první by se přitom dodávky plynu omezovaly či zcela vypínaly právě firmám. Upozorňuje na to Hospodářská komora České republiky, která doporučuje vládě a ministerstvu průmyslu a obchodu, aby se co nejdříve na informační deficit o regulačních stupních a nouzovém stavu v plynárenství zaměřily. Naopak ty podniky, které dostatek informací mají, upozorňují, že pro ně přerušení dodávek znamená ekonomickou hrozbu ohrožující jejich další působení.
V případě krize může stát vyhlásit regulaci dodávek plynu podle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Ta přesně stanovuje šest kategorií odběratelů a deset odběrových stupňů, tedy míry omezení podle vážnosti situace. V 1. až 5. stupni musí odběratelé omezovat odběr energií, v 6. až 10. mohou být od plynu odstřiháváni. Vyhláška vzhledem k riziku, že by došlo k omezení či zastavení dodávky plynu z Ruska do EU, bude novelizována. Do zkráceného meziresortního připomínkového řízení ji před několika dny poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu. O úpravy návrhu vyhlášky usiluje Hospodářská komora, která dnes ministerstvu pošle připomínky své více než šestnáctitisícové členské základny.
Skutečnost, že většina respondentů nemá dostatečné informace o tom, do kterého regulačního stupně spadá jejich podnikání, může být podle analytiků Hospodářské komory dána tím, že v novodobé historii ČR nedošlo k omezení odběru plynu v případě předcházení stavu nouze nebo stavu nouze s výjimkou lokálního omezení při povodních.
Ze šetření, které Hospodářská komora v těchto dnech provedla mezi svými členy, vyplynulo, že kvůli nedostatečné informovanosti podniky nedokážou vyčíslit ani škody, které by jim způsobilo úplné odstavení plynu.
„Úplné odstavení od dodávek plynu přitom představuje velkou ekonomickou hrozbu. Téměř tři čtvrtiny firem totiž využívají zemní plyn k vytápění firemních prostor, nejvíce v maloobchodě, cestovním ruchu a restauračních službách. Významná část firem jej ale používá také k výrobě produktů a služeb, což se týká zejména těch firem, které působí v restauračních službách a ve zpracovatelském průmyslu. Případné úplné odstavení plynu by se fatálně dotklo více než čtvrtiny firem. Dopady takového scénáře by byly spojené nejen s finanční a hmotnou škodou, ale i s nenávratným poškozením technologie výroby a provozu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Řada těchto firem by podle něj musela investovat do znovupořízení části technologie výrobního procesu, která by rychlým odstavením od dodávek plynu byla nenávratně poškozena, ale většině z takto poškozených firem by hrozilo ukončení podnikání.
Firmy odhadují výši potenciálních škod omezení či zastavení dodávek plynu od miliónů po stamilióny korun. Často i při nejlepší vůli nebudou schopny zabránit negativním důsledkům odstavení. Třetina firem totiž uvedla, že by vůbec nedokázaly zabránit citelným ztrátám spojeným s odstavením dodávek plynu, i kdyby byly o chystaném odstavení informovány s velkým předstihem.
„Je si třeba uvědomit, že odstavení dodávek nepředstavuje hrozbu jen pro přímé odběratele plynu, ale vytváří i nepřímé riziko pro obchodní partnery a zákazníky,“ dodal Dlouhý. V oblasti služeb by tak zřejmě došlo i k omezení poskytování některých služeb pro kritickou infrastrukturu, jako příklad lze uvést třeba zajištění praní zdravotnického prádla v nemocnicích nebo domovech důchodců.
Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení. Při stavu nouze se provádějí omezení dodávek plynu v určitém pořadí: nejprve se vyhlašují odběrové stupně pro omezení dodávky plynu, pro přerušení dodávky plynu a havarijní odběrový stupeň, jímž se přerušuje dodávka plynu všem zákazníkům.
Dlouhého dopis
Text dopisu prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého přináší Ekonomický deník zde.
„Vážení členové Hospodářské komory,
navazuji tímto na mé předchozí vyjádření k vývoji složité situace v energetice. Zprávy z médií i od řady našich členů značí, že se musíme připravit na těžké období. Přesto bych Vás hned na úvod rád ujistil, že se se svými kolegy na Hospodářské komoře maximálně snažíme spolupracovat s vládou a dalšími klíčovými aktéry na minimalizaci negativních vlivů a tíživých důsledků vysokých cen a vůbec dostupnosti nejenom zemního plynu.
V tomto týdnu jsem se sešel společně s dalšími představiteli organizací zastupujících podnikatele s ekonomickými ministry a sociálními partnery, abychom společně řešili zajištění dodávek plynu pro technologickou výrobu a blížící se topnou sezónu. Chtěl bych Vás ujistit, že zbavit se závislosti na ruském plynu a hledat alternativní cesty k zásobování zemním plynem z jiných teritorií se vládě poměrně daří. Apeloval jsem však na vládu, aby ve svých krocích v žádném případě nepolevovala.
Přes všechny znepokojující informace o odstávce plynovodu Nord Stream 1 nevypadá průběžné plnění zásobníků zcela beznadějně. Věřím, že se tok zemního plynu z jiných teritorií do ČR nezastaví. Čísla ministerstva průmyslu a obchodu o naplněnosti zásobníků plynu na území ČR a o sjednané kapacitě v plovoucím nizozemském terminálu naznačují, že jsou již nyní vytvořeny zásoby zajišťující dvě třetiny roční spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezónu, resp. období od podzimu 2022 do jara 2023. Je však jasné, že bez významných úspor ve firmách i domácnostech se v následujících měsících neobejdeme.
Co je pro mě naopak velmi znepokojující, je informace o tom, že vláda nehodlá zavést opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce. Mělo to být zásadní řešení pro firmy postižené dopadem vysokých cen energií, protože žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, totiž zdražování speciálně plynu pro firmy neřeší. Přes vědomí dopadu takových přímých kompenzací na omezené rozpočtové možnosti státu vnímáme ústup vlády od řadu týdnů společně připravovaného programu s rychlým efektem pomoci tak, že se vláda otočila k podnikatelské veřejnosti zády.
Další podrobnosti o jednání s vládou a sociálními partnery se dozvíte v tiskové zprávě ZDE. Na setkání navážeme v příštím týdnu, kde se k palčivým tématům společně s vrcholnými představiteli vlády vrátíme.
Upozornil jsem také pana ministra Síkelu, že jsme znepokojeni nedostatečnou komunikací. Není pro mě akceptovatelné, aby firmám nepřicházely informace, ať už jsou pozitivního či negativního charakteru. Tento informační deficit neumožňuje pružně reagovat a přizpůsobovat se situaci. To že je nutné komunikaci ze strany vlády akcelerovat a zkvalitnit potvrzuje také šetření, které Hospodářská komora ČR realizovala na začátku července t.r., do kterého se mnozí z Vás zapojili a s jehož výsledky se můžete seznámit ZDE. Rád bych tímto poděkoval každému, kdo se do ankety zapojil. Stejně tak poděkování patří všem, kteří se aktivně zapojují do připomínkování legislativy. Právě v posledních týdnech se stoupá množství různých návrhů v souvislosti s hledáním legislativních řešení tíživé energetické situace. Jako příklad mohu uvést novelu vyhlášky o stavu nouze v plynárenství, ke které jsme jako Hospodářská komora uplatnili zásadní připomínky, jejichž drtivá většina byla ze strany rezortu průmyslu a obchodu akceptována. Přesně tyto případy jasně ukazují význam a váhu připomínkování ze strany členské základny.
Není třeba zastírat, že nejkritičtější období nás teprve čeká. Mohu Vám ale slíbit, že uděláme maximum pro to, abychom se pokusili ve spolupráci s vládou připravit smysluplné krizové scénáře a správné postupy a řešení v jednotlivých sektorech ekonomiky pro případné zhoršení situace v následujících týdnech.“
(nik)
