INZERCE

Nový velitel vojenské policie Jiří Roček. Foto: Vojenská policie

Šéf vojenské policie Foltýn definitivně skončil. Členové výboru pro obranu doufají v uklidnění situace ve sboru

Na sněmovním výboru pro obranu panovala dnes velmi hustá atmosféra. Výbor řešil odchod šéfa vojenské policie Otakara Foltýna. Ekonomický deník informoval o dvou závažných okolnostech, které s Foltýnovým odchodem úzce souvisejí. Výbor dnes z úst ministryně obrany Jany Černochové vyslechl, že porušil dlouholetý rozkaz ministra obrany a nepostavil stíhaného šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče mimo službu. Voráč je obviněn kvůli podezřelému nákupu techniky proti odposlechům ze zvláštních fondů vojenské policie, jak už Ekonomický deník několikrát informoval.

Sněmovní výbor po obranu byl dnes obeznámen s tím, že vojenskou policii povede od 1. března dosavadní Foltýnův zástupce Jiří Roček. Výbor s tím problém nemá a vyslovil se pro uklidnění situace v tomto ozbrojeném sboru.

Otakar Foltýn dostal prostor k vyjádření. Hájil tím, že v případě šéfa inspekce Tomáše Voráče, stíhaného kvůli nákupu techniky proti odposlechům, považoval „za banalitu“, a tudíž o obvinění šéfa inspekce ministryni neinformoval.

„Ministryně mi ale velmi explicitně sdělila, že to považuje za nesplnění rozkazu. A jediné, co jsem jako voják mohl udělat, bylo rezignovat,“ řekl Foltýn.

Voráč Foltýna o obvinění informoval loni v půlce prosinci. Ministryně obrany se ale o stíhání šéfa inspekce dozvěděla teprve před několika týdny od novináře.

„Mě lidsky mrzí, že jsem se to od plukovníka Foltýna nedozvěděla už v prosinci,“ řekla Černochová a potvrdila, že Foltýnovi jeho postup vytkla.

„Nechtěla jsem, aby na inspekci seděl obviněný člověk, protože to hází špatné světlo na celý sbor a ti lidé si to nezaslouží,“ uvedla dále Černochová. Podle ní je šílené, že vojenští policisté propadli paranoii, že je někdo odposlouchává a kvůli tomu si pořídili techniku proti odposlechům.

Foltýn ministryni oponoval. Prohlásil, že se s Janou Černochovou rozchází v tom, jestli ve skutečnosti nesplnil rozkaz, který v minulosti vydal ministr Martin Stropnický (ANO). V rozkazu stojí, že každý voják, který je obviněn z trestného činu, by měl být postaven mimo službu.

Foltýn připustil, že Voráč je obviněn z přečinu porušení povinnosti při správě svěřeného majetku.

„Formálně je možné, aby si takové zařízení kriminální služba pořídila pro případ, že má obavy, že ji odposlouchávají pachatelé trestné činnosti. Domnívám se ale, že to nebyl hlavní důvod a pořízení bylo špatně, ale považoval jsem to za marginální případ, kterému jsem nevěnoval pozornost,“ prohlásil před výborem končící náčelník vojenské policie.

Konspirativní buňka a diagnóza

Z křesel zvedly členy výboru informace Ekonomického deníku, že pod vedením Foltýna měla v kriminálce vojenské policie pod silnou konspirací údajně vznikat spiklenecká buňka, která měla formovala tajný tým na shromažďování informací „o všech a všem“ a chystat přípravu masivního nasazování odposlechů.

Otakar Foltýn označil text Ekonomického deníku za „diagnózu“ a snažil se dění uvnitř vojenské policie, kde se svolávalo například jednání mimo budovu velitelství a odevzdávaly telefony, bagatelizovat. Stejně tak bagatelizoval i to, že bývalá důstojnice Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Vendula Kwaśniaková měla údajně vést utajovanou přípravu vojenských kriminalistů do zmiňovaného týmu.

„Budu rád, když to bude v budoucnosti vyšetřeno, protože je to absurdní,“ prohlásil Foltýn. Připustil ale, že Kwaśniaková byla jako „zkušená kriminalistka“ pověřena školením vojenských kriminalistů, protože nebyl spokojen s tím, jak pracují a že objasňují málo případů.

Ekonomický deník nastínil, klíčovou osobou pro budování týmu spiklenců měla být zmíněná Vendula Kwaśniaková, která si zvala na pohovory vytipované kriminalisty vojenské policie. Zmínil i utajované jednání.

Protože se budování tajného týmu takzvaně poněkud „rozkecalo“, snažili se hlavní aktéři jeho tvorbu podle zdrojů Ekonomického deníku ještě více utajit. A to tak, že tyto záležitosti probírali na konspirativním místě mimo velitelství vojenské policie.

„Vybraní kriminalisté dostali v lednu SMS zprávu, že mají přijít na adresu v Eliášově ulici v Praze 6 v tolik a tolik hodin, kde sídlí právnická nezisková organizace. Potají se k nim po odchodu z velitelství přidal náčelník Otakar Foltýn. Sebrali jim telefony a Vendula Kwasniaková těch asi 10 lidí budoucího tajného týmu instruovala, jaké mají získávat informace a jak s nimi mají nakládat. Dozvěděli se mimo jiné, že o všem ví Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová,“ uvedl jeden ze zdrojů Ekonomického deníku, který si přál z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě.

Podle poslanců ANO se jedná o skandální obvinění.

Foltýnův nástupce Jiří Roček se svého předchůdce zastal, byť přiznal, že situace hlavně v kriminální službě je napjatá.

„Napětí ale vzniklo na základě novinových článků, že tam vzniká nějaká pofidérní buňka,“ děl v krátké řeči nový velitel vojenské policie.

Předseda výboru Lubomír Metnar (ANO) v průběhu navrhl vznik vyšetřovací komise. „Vnímám to velmi rozpolceně, protože pan Foltýn jinak vystupuje jako právník přesvědčivě, ale některé jeho odpovědi mě nepřesvědčily, a proto jsem navrhl zřízení vyšetřovací komise, aby to hlouběji prozkoumala,“ řekl Metnar.

Šéf výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) naopak označil vyšetřovací komisi po dnešním jednání výboru za zbytnou.

Ministryně obrany Jana Černochová dnes řekla, že Jiří Roček nemohl být do funkce náčelníka vojenské policie jmenován už loni v létě, protože v té době se řešilo jeho kázeňské potrestání v souvislosti například s dopravními přestupky někdejší náměstkyně ministra obrany Kateřiny Blažkové. Na to taktéž upozornil Ekonomický deník. Roček podle ministryně pykal za chyby náměstkyně.

Roček k tomu dodal, že GIBS uzavřela prověřování s tím, že při předávání přestupků špatně postupoval a Černochová mu to následně kázeňsky vytkla.

ČTK uvedla, že podle premiéra Petra Fialy (ODS) dělá ministryně v souvislosti se změnou ve vedení Vojenské policie kroky, které jsou za dané situace nezbytné. Domnívá se, že funkce Vojenské policie nebude oslabena.

Vojenská policie byla zřízena v roce 1991 a plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo obrany. Náčelník vojenské policie je přímo podřízený ministru obrany.

K situaci ve vojenské policii, ve které slouží přes 1200 vojáků a civilních zaměstnanců, se výbor pro obranu podle jeho předsedy Lubomíra Metnara sejde ještě několikrát.

Jan Hrbáček