Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna odvolal ředitele odboru výzkumu a vzdělávání Petra Hlaváčka. Odůvodnil to absencí na pracovišti a řešením vlastních projektů. „Za minulý rok se ani jednou nesešel se zaměstnanci, svými podřízenými, z klíčového Odboru výzkumu a vzdělávání, jehož byl ředitelem,“ napsal Kudrna. Ústavem podle jeho zaměstnanců po nějaké době cloumají mocenské ambice a spory.
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna odvolal ve čtvrtek ředitele odboru výzkumu a vzdělávání Petra Hlaváčka. Odůvodnil to absencí na pracovišti a řešením vlastních projektů.
„Hezký pozdní večer milí přátelé, jelikož fámy se šíří rychle, tak pouze stručně. Petr Hlaváček je fajn chlap, s nímž si skvělé rozumím po ideové a intelektuální stránce. Máme stejný názor na Rusko i komunismus. Bohužel, manažersky to byla katastrofa. Petr většinu času trávil mimo pracoviště, především ve své milované kavárně Louvre, kde řešil vlastní projekty. Za minulý rok se ani jednou nesešel se zaměstnanci, svými podřízenými, z klíčového Odboru výzkumu a vzdělávání, jehož byl ředitelem. Chyby, nedodržování termínů, apod., se hromadily, až to bylo neúnosné. Nikoho z ÚSTR jeho odvolání nepřekvapilo. Petr má možnost i nadále pokračovat v ÚSTR jako řadový vědecký pracovník. Srdečně Ladislav Kudrna,“ napsal kolegům ředitel ÚSTR.
Ústavem podle jeho zaměstnanců po nějaké době cloumají mocenské ambice a spory.
„Oni (vedení – pozn. red.) jsou jak utrhnutí ze řetězu. Ovládá to Kamil Nedvědický, kdysi dělal na ministerstvu spravedlnosti. Natahal do ústavu kopec kamarádů nefachčenků,“ tvrdí pod příslibem anonymity zaměstnanec ÚSTR.
Mohlo by vás zajímat
„Šedá eminence je náměstek. Myslím, že má větší ambice, snad chce do politiky. Odvolaný ředitel Hlaváček tvrdí, že je zákeřný. Já sice na porady nechodím, ale když na poradu vedení přijde ze 120 lidí 40 tak to je vizitka. Ti pánové nemají vůbec vizi,“ tvrdí další ze zaměstnanců ústavu, který si také nepřál být jmenován.
Kvůli rozporům ve vedení Ústavu pro studium totalitních režimů v minulosti skončilo hned několik ředitelů, počínaje zakladatelem ÚSTR a dnešním poslancem ODS Pavlem Žáčkem.
„Argument mojí takzvanou nepřítomností na pracovišti je lichý, chodil jsem na porady vedení ústavu, pravidelně jsem se setkával s vedoucími mého odboru a byl jsem v kontaktu i s řadovými pracovníky. Jen jsem nehodlal pokračovat ve svolávání oněch masových setkání zaměstnanců, což považuji za retro nástroj, který neslouží pro skutečnou komunikaci a řízení. Naopak byla spíše překvapivá častá nepřítomnost kolegy Kudrny na jednání různých grémií ústavu. Též jsem se musel ohrazovat vůči podnětům kolegy Nedvědického, abych dostal své podřízené ´pod tlak´, to je zcela nepřijatelné. Ano, Café Louvre je mojí oblíbenou kavárnou, ale je mojí soukromou záležitostí, kam chodím po pracovní době. Pravdou je, že jsem několik porad s vedoucími z mého odboru , respektive dalšími týmy, svolal do Café Louvre, případně do Mlýnské kavárny. Proč? Kolegové Kudrna a Nedvědický nemají žádnou zkušenost s řízením výzkumných týmů. V atmosféře letargie a strachu jsem se snažil své kolegy pozitivně motivovat, to je můj styl,“ zareagoval pro Ekonomický deník Petr Hlaváček.
„Měl jsem také s Kudrnou a Nedvědickým spory v personálních záležitostech. Několikrát jsem rozporoval kompetenci doc. Davida Zámka, vedoucího Oddělení občanského vzdělávání a mého podřízeného, jenže jsem byl vždy oslyšen. Jeden z mých posledních konfliktů se týkal i jednoho z našich projektů NAKI, kdy mi bylo dáno příkazem, abych ukončil na toto téma debatu. Rovněž mi bylo sděleno, abych si uvědomil, že moje autonomie není možná, neboť jsme hierarchická instituce. To považuji za skandální, neboť platí i princip subsidiarity. Stejně tak jsem byl oslyšen v případě Eduarda Stehlíka, ředitele Památníku Lidice; krátce poté, co skončil ve funkci předsedy Rady ÚSTR bylo vyhlášeno výběrové řízení, po němž k nám na podzim nastoupil na poloviční úvazek jako historik. Návrh interního projektu poslal až teď v březnu. Předem jsem varoval před tím, že to bude vnímáno jako klientelismus,“ pokračuje historik.
ÚSTR je podle Hlaváčka nejen takzvaná organizační složka státu, ale též výzkumná instituce. Není to státní úřad, byť plní jisté zákonné povinnosti.
„Navíc jde o klíčovou paměťovou instituci, jejíž význam roste právě nyní, kdy proti nám Rusko vede hybridní válku, například i prostřednictvím dezinterpretace moderních evropských a českých dějin. Kolegové Kudrna a Nedvědický si tyto kontexty příliš neuvědomují. Je pro mne také zklamáním, že v situaci, kdy ÚSTR musí neustále na něčem šetřit, tak si ředitel nechává na základě schválení Radou ÚSTR vyplácet statisícové odměny, což je veřejně ověřitelný fakt. Nemluvě o tom, kolik nás jakožto instituci stojí následky všelijakých soudních sporů s někdejšími zaměstnanci,“ dodává Petr Hlaváček.
Ekonomický deník požádal o reakci i vedení ústavu, to se ale dosud nevyjádřilo.
