Kolem tendru na provozovatele mýtného systému je opět živo. Konsorcium firem vedených společností Kapsch podalo minulý týden novou nabídku na provozování systému po roce 2020. Ta zní na 6,9 miliardy korun a je o několik miliard nižší než suma, na kterou už ministerstvo dopravy uzavřelo smlouvu s konsorciem společností Czech Toll, za nímž stojí skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a firmy SkyToll, která vybírá mýto na Slovensku. Šéf českého Kapsche Karel Feix však tvrdí, že ministerstvo a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepostupovali správně a trvá na tom, že ministerstvo neuzavřelo smlouvu v souladu se zákonem. Celý příběh navíc provázejí pochybnosti kvůli účelovému zasahování politiků do stanovování podmínek i výsledku tendru. Vyjmutí silnic I. třídy ze zpoplatnění může narazit na rozpor se zákonem o hospodaření s majetkem státu a principem péče řádného hospodáře. Vyloučit pak nelze ani případnou trestněprávní odpovědnost ministra dopravy Dana Ťoka či vedoucích pracovníků jeho ministerstva. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který celou věc prošetřuje, se očekává každým dnem. Zeptali jsme se tedy ředitele Feixe na argumenty, o které opírá svá tvrzení.
Ministerstvo dopravy uzavřelo smlouvu na výběr mýta od roku 2020 s konsorciem firem Czech Toll/Sky Toll. Vy s tím nesouhlasíte, podali jste návrh na zneplatnění smlouvy, jaké jsou vaše hlavní námitky?
Jsme přesvědčeni, že ministerstvo dopravy uzavřelo kontrakt neplatně, protože trvá předběžné opatření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterým je stanoven zákaz uzavřít smlouvu. Je to vcelku složité, ale zjednodušeně lze říct, že celkem se na ÚOHS projednávalo 5 věcí ohledně mýtné zakázky. V prvním řízení bylo vydáno předběžné opatření na zákaz uzavření smlouvy. To znamená, že do doby prošetření nemůže ministerstvo uzavřít smlouvu. Všechna podání se později sloučila do jednoho s jednou spisovou značkou, a když byl nalezen důvod pro zneplatnění tendru v prvním podání, nikdo se pak nezabýval námitkami uvedenými v dalších případech. V právním státě ale není možné rozhodnout a nevypořádat námitky účastníků řízení.
Podle judikátů správních soudů platí princip, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže musí šetřit práva účastníků řízení – tedy potenciálních dodavatelů veřejné zakázky. Koneckonců je to jeden z hlavních principů evropského soutěžního práva, které dbá na to aby, aby firmy měly férové podmínky při usilování o státní zakázky. Domníváte se, že jste byli z tohoto pohledu poškození?
Tvrdíme, že předběžné opatření na zákaz uzavření smlouvy, které bylo v celé sérii podání vysloveno jako první, platí na všechna podání a zároveň na to velké sloučené. Ostatně, tak se vyjádřil i předseda úřadu Petr Rafaj, když přezkoumával rozhodnutí svých podřízených. Vzhledem k tomu, že jsme nemohli podat rozklad k dalším bodům, poté, co je ÚOHS sloučil do jednoho řízení, tak jsme byli v tomto principu poškozeni.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je zcela zřejmě pod silným politickým a vlivovým tlakem kvůli rozhodování o mýtném tendru. O tom svědčí i naprosto bezprecedentní krok, kdy předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nominoval advokáta Jana Hrazdiru do rozkladové komise ÚOHS. Vaše společnost dokonce kvůli tomu podala trestní oznámení. Věříte za těchto okolností v nezávislost a nestrannost rozhodování antimonopolního úřadu ve vaší věci?
Všechny právní analýzy, které máme k dispozici, říkají, že by ÚOHS měl našemu návrhu na zrušení smlouvy se Sky Tollem a Czech Tollem vyhovět. Může se však stát taky to, že i přes zjevnou protizákonnost smlouvy ÚOHS nenajde odvahu ji zrušit. Tlak je enormní. Malují se různé katastrofické scénáře, co by se stalo, kdyby smlouva byla shozena ze stolu. Straší se ztrátami z nevýběru mýta a podobně. Jenže ty argumenty jsou nepravdivé. Živí je vlivové, byznysové a politické zájmy, které se všemožně potkávají a prolínají. Na konci tohoto scénáře jsou miliardy korun, které vytvoří zisk určité soukromé společnosti a stát, tedy občané, o ně přijdou. Podívejte se na postup ministerstva dopravy, které se v několika málo minutách po vydání rozhodnutí Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, vzdalo práva na odvolání a poté opět v řádech minut podepsalo smlouvu s vybraným sdružením. Považujeme to za procesní fintu, která není v souladu se zákonem. Předseda Úřadu Petr Rafaj před časem vydal analýzu, že tendr na provozovatele stávajícího Ťokova mýtného systému lze stihnout za 7 měsíců, do roka by se dal podle Rafajovy analýzy zvládnout i případný přechod provozu mýtného systému pod stát. Doufám, že ÚOHS pod tlakem nepopře své dřívější rozbory. Ohledně správního řízení ÚOHS se ale vyskytly podivné okolnosti, na které jsme již upozornili. ÚOHS otáčí svůj postoj o 180%. Tendr, který nejdříve zrušil kvůli protizákonnosti je nyní, aniž by se změnily okolnosti, pod tlakem politiků, považován za legální.
V byznysové komunitě se již nějakou dobu mluví o tom, že ÚOHS vytkne určitá pochybení, uloží nějakou symbolickou pokutu, bude argumentovat veřejným zájmem a hrozícími škodami z nevýběru mýta. Smlouvu se SkyTollem a Czech Tollem nezruší a vše nechá doběhnout podle představ ministerstva dopravy a silných ekonomických zájmů v pozadí…
Existuje více možností, jak zrušit současnou, podle našeho názoru neplatnou smlouvu a výběr mýta od roku 2020 plně zabezpečit. Dokonce s větším výnosem pro stát. My sami jsme podali nabídku, kde se zavazujeme, že bychom to zabezpečili o několik miliard levěji, než to bude stát podle uzavřené smlouvy. Na stole jsou jasná čísla. Oč méně dostane provozovatel, o to více půjde státu na budování a údržbu dopravní infrastruktury. Pokud by to celé ÚOHS odbyl pokutou, zaplatí ji navíc zadavatel, tedy opět stát. Nic se tím ale nevyřeší, my bychom se pak proti protizákonnému postupu určitě bránili.
Jak byste se bránili?
Již vedeme předběžná jednání s Evropskou komisí o jejich postoji. Protože nebylo dodrženo naše právo na zákonný proces. Dokonce jsou judikáty správního soudu, které říkají antimonopolnímu úřadu, že musí po celou dobu projednávání takových případů držet pod předběžným opatřením zákaz smlouvu podepsat. Protože jinak by nalézací řízení nemělo žádný význam, když by někdo v jeho průběhu uzavřel smlouvu. Mimochodem náš rozklad teď marně leží na ÚOHS nevyřízen.
Znamená to, že v případě neúspěchu vaší argumentace se budete obracet na Nejvyšší správní soud a Evropskou komisi?
Ano, počítáme s tím, protože si myslíme, že vzdání se odvolání a uzavření smlouvy byl účelový a právně napadnutelný krok. Spěch ministerstva dopravy a spolupráce ÚOHS v sobě nesou známky dohody. Nechtěli zřejmě nechat nic náhodě, počkat na výsledek našeho rozkladu a následně uzavřít smlouvu podle zákona. Ministerstvo si nebylo jisté výsledkem? Proto raději spěchalo? Je náhoda, že existují indicie, že CzechToll podával už několik dní před rozhodnutím ÚOHS žádosti na vydání stavebního povolení v některých obcích?
To by ale mohlo signalizovat až kriminální pozadí celého případu …
Není na mně, abych to takto posuzoval. Ale sleduji hodně zarážející jednání zúčastněných aktérů včetně státních institucí.
Pokud by ÚOHS přesto vyhověl vašim námitkám a zneplatnil smlouvu, co by následovalo?
Ministerstvo dopravy by samozřejmě nemohlo pokračovat v plnění s vybraným dodavatelem. Mělo by tendr zrušit a vypsat nový. Je přitom stále potřeba sledovat veřejný zájem. Ministerstvo potřebuje bezpochyby od roku 2020 zajistit výběr mýta. Má pořád dostatek času zajistit ho právně čistým a ekonomicky smysluplným způsobem. Ostatně o tom mluvil i předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj v květnu v Otázkách Václava Moravce.
Podmínky tendru na provoz mýta stanovila předchozí vláda. Klíčovým požadavkem bylo rozšíření mýta na 900 kilometrů silnic I. třídy. Nyní je stát zpoplatňovat zase nechce, přestože byly a zůstaly předmětem tendru. Mění tak vláda podle Vás pravidla uprostřed hry?
Ta myšlenka vznikla kolem bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Chtěli vymyslet nový byznys tím, že se vytvoří podmínky pro jinou technologii. Vznikly studie, které stanovovaly, že nad určitý počet kilometrů se vyplatí hybridní či satelitní technologie (psali jsme podrobně v textu Ministerstvo dopravy navrhuje mýto jen na některé „jedničky“). Ministerstvo dopravy pak vyhlásilo tendr s nově zpoplatněnými úseky. Přitom renomovaná mezinárodní poradenská společnost Deloitte ve své studii upozorňovala na to, že není výhodné rozšiřovat zpoplatnění o 900 kilometrů. Výhodné podle nich bylo nerozšiřovat zpoplatněné úseky vůbec, nebo maximálně mezi 100 – 500 kilometry, aby se to ekonomicky vyplatilo. Na silnicích I. tříd je nižší tarif mýta a samozřejmě nižší provoz, takže jsou náklady na provoz vyšší, než je příjem z mýtného. Tehdy se ale sešla koaliční rada, která řekla, že to bude 900 kilometrů a basta! Nutno podotknout, že ministr dopravy na začátku řekl, že s rozšiřováním zpoplatněných úseků nesouhlasí, ale že jde o koaliční dohodu, kterou musí dodržet. Změna podmínek přišla s novou vládou Andreje Babiše, na kterou již lidé kolem Bohuslava Sobotky nemají příliš vliv. Vlády se změnily, ale stále jde o jedno výběrové řízení podle stejně platného zákona o zadávání veřejných zakázek.
Jak do tendru zasáhla Babišova vláda?
Ministr Ťok v minulosti několikrát řekl, že rozšíření či nerozšíření mýta je výsostně politickým krokem, který musí učinit vláda a on je pouhým úředníkem, který vykonává její vůli. Vyhlásil tedy tendr na mýto rozšířený o oněch 900 kilometrů silnic I. třídy. Nyní po tlaku Asociace krajů, Svazu měst a obcí a sdružení dopravců ČESMAD od tohoto požadavku ustoupil a podpořil ho v tom i šéf vlády a jeho stranický šéf Andrej Babiš. Je to tedy dvojitý politický zásah do mýtného systému. Jednou 900 kilometrů +, podruhé 900 kilometrů -.
Nejdřív chtěli lidé kolem Bohuslava Sobotky vymyslet nový byznysový příběh, proto 900 kilometrů přidali. Teď vláda Andreje Babiše chce vyhovět krajským a komunálním politikům, proto 900 kilometrů škrtla. Konsorcium firem SkyToll a CzechToll si chce ale pravděpodobně ponechat, i když se nabízejí výhodnější varianty. Poté, co se zvedla velká nevole ze strany krajů, měst a obcí, shodou náhod těsně před volbami do zastupitelstev politici řekli, že se mýto na jedničkách vybírat nebude. Respektive, že se bude vybírat, ale s nulovým tarifem. Takže stát ponese náklady za něco, z čeho nebude mít žádný příjem. Není to absurdní?
Podle se situací obeznámených odborníků na veřejné zakázky tento kočkopes vymysleli na ministerstvu dopravy proto, aby prostě nemuseli těch 900 kilometrů škrtnout a tendr zrušit pro zásadní změnu v zadání a uzavřené smlouvě. Tím zcela účelově vyhověli zákonu o veřejných zakázkách, ale mohli se dostat do rozporu se zákonem o majetku státu a péči řádného hospodáře. Volbou nulového tarifu a dokončením obchodu podle současné uzavřené smlouvy se řada úředníků i členů vlády údajně dostává na hranu či spíše za hranu zákona. Naznačují něco podobného i vaše právní analýzy?
Soutěž byla vyhlášena tak, aby upřednostnila satelitní technologii a stavbu nového zcela zbytečného satelitního systému. Na to jsme neupozorňovali jen my, ale třeba i určitá francouzská firma, která se díky diskriminačním podmínkám nakonec do soutěže nepřihlásila. Kvůli diskriminačním podmínkám se do tendru přihlásily jen čtyři firmy, v Polsku se jich zúčastnilo 13. Ministr dopravy znevýhodnil současnou mikrovlnou technologii, čímž vlastně znehodnotil vlastní, státní majetek. Tady se tudíž o péči řádného hospodáře rozhodně nedá mluvit. Na Slovensku SkyToll díky nulovému tarifu spolyká přes padesát procent vybraného mýta. Dojde-li k likvidaci stávajícího systému v majetku státu, vláda s prominutím spláchne do záchodu majetek v hodnotě nejméně 3 miliard korun. To nejsou naše čísla, to je odhad Nejvyššího kontrolního úřadu. A konečně, bude-li vláda trvat na neplatné smlouvě se SkyTollem a CzechTollem, vědomě si volí variantu, která není pro stát ani nejvýhodnější ani nejlevnější. Ministr Ťok v tom dluží veřejnosti odpovědi na řadu podstatných otázek. Zcela reálná, známá a doložitelná varianta, která neznehodnocuje státní majetek je ta, kdy si stát převezme provoz mýta a zoptimalizuje náklady nebo vyhlásí tendr na nového provozovatele stávajícího mýtného systému v majetku státu. To by stálo něco kolem 6 miliard na 10 let. Místo toho chce ministerstvo za každou cenu realizovat smlouvu se SkyTollem a CzechTollem za téměř 11 miliard korun.
Když si člověk vybaví řadu kauz z minulosti, nemůže ho nenapadnout, že se v této souvislosti bude za čas ptát nejen veřejnost, ale třeba i státní zástupce a policie….
To bych nechtěl komentovat. Jen bych k tomu chtěl říct, že Česko je jediná země v Evropě, která přistoupila k výměně mýtného systému, který je funkční, modernizovaný a výrazně se zlepšila jeho ekonomická bilance. Ministr Ťok se dokonce nedávno v rozhovoru pochlubil, že se mu podařilo jako jedinému v Evropě vyměnit technologii pro výběr mýta…jenže to by se měl právě stydět, protože ostatní státy dobře hospodaří a vědí, že mýtné systémy se nestaví jen na deset let, aby se pak vyhodily do koše.
V čem je podle Vás výhodnější mikrovlná technologie?
Dnes jsou na celém světě dvě technologie pro výběr mýta. Satelitní a mikrovlnná. Existují jen 3 projekty, které využívají satelitní technologii – Německo, částečně Belgie a Slovensko. Všechny ostatní státy používají mikrovlnu. Zajímavé je, že mikrovlnu, o které se v České republice mluví jako o zastaralé technologii, používají USA, kde vzniklo GPS, což je původně armádní navigační systém. Důvod je jednoduchý, každý, kdo o tom něco detailněji ví, má informace o tom, že se družice občas „vypínají“ a není tam 100% přehled o pohybu vozidel a jejich placení či neplacení. Důvody pro „vypínání“ jsou strategické – přesuny armádních kolon a další bezpečnostní důvody. Navíc je tento systém dražší z hlediska provozních nákladů. Poprvé byl satelitní systém využit v Německu, kde se ale nekonalo výběrové řízení, protože vláda potřebovala podpořit tamní podniky. Zadala tuto zakázku Deutsche Telekom, Manessmannu a dalším firmám sdruženým v tomto svazku a ti jako první na světě tuto technologii vyvinuli. O její výhodnosti se mluví zejména tam, když se jde do krajiny a rozšiřuje se vybírání mýtného mimo hlavní dálniční tahy, kde je častější křížení silnic, než na dálnicích. V našich domácích podmínkách všechny studie ukazují, že satelitní technologie je naprosto ekonomicky nerentabilní. Stávající mýto v Česku platí ze zhruba 60 % tranzitující dopravci ze zahraničí. Rozšíření na nižší třídy by ale znamenalo z 80 % poplatky pro malé auta, která používají místní řemeslníci a živnostníci, a to ztrácí ekonomický smysl.
Ministerstvu dopravy také vytýkáte, že v tendru stanovilo méně náročné podmínky, než za kterých se nyní mýto provozuje. O co konkrétně jde?
Například menší počet prodejních míst. My jich máme 250, v novém tendru jich byla stanovena polovina. Poplatky za placení mýta kartou převedl v novém tendru stát na sebe. Ve stávajícím kontraktu to jde za námi. Ministerstvo zrušilo také některé odměny pro provozovatele mýta. Tím se dostáváme k tomu, že všechny nabídky padly pod hodnotu kontraktu, který jsme před lety uzavřeli my. Nabídli jsme panu ministrovi, že pokud sleví ze stávajících požadavků a povolí nám aplikovat požadavky stanovené v novém tendru, slevníme provoz mýtného systému o 600 milionů ročně. Toho se pan Ťok chytl a řekl, že do Velikonoc vyjedná levnější provoz mýta. Dosud se tak nestalo Minulý týden jsme mu tedy poslali novou nabídku na 6,9 miliardy za 10 let, což je o téměř 4 miliardy méně, než ministerstvem vybraný vítěz.
Po podání nabídek ministr Ťok řekl, že bude vést dialog o nejvýhodnější nabídce se třemi firmami, které podaly relevantní nabídku. Stalo se tak?
Ne, zadání celé zakázky probíhalo v jednacím řízení s uveřejněním. To právě umožňuje soutěžní dialog, upřesnění rozsahu a podmínek plnění a snižování nabídkové ceny v průběhu výběrového řízení. Oznámili jsme okamžitě po zveřejnění nabídek, že jsme připraveni jednat a nabídnout výhodnější cenu a řešení v rámci soutěžního dialogu. Na to nikdo nezareagoval. Navíc podotýkáme, že v zadávací dokumentaci byla celá řada neurčitostí. Ministerstvo v rámci námitkové komunikace o zadávacím řízení sdělilo, že neurčitosti mohou být odstraněny v rámci dialogu po obdržení předběžných nabídek. To se nestalo. Prostě vzali firmu s nabídkou 10,75 miliardy a více je nezajímalo. Dokonce ani neprostudovali další nabídky, které mohly mít lepší technické řešení. Nikomu z účastníků již nedali šanci nabídnout státu lepší podmínky a nižší cenu. A to přestože ministr řekl, že schválně zvolili tuto komplikovanější variantu výběrového řízení, aby mohly být odstraněny případné nejasnosti ve velice složitém tendru.
My jsme byli připraveni jít s cenou dolů, což jsme prokázali i nabídkou z minulého týdne. O snížení ceny ale ministr Ťok nemá prozatím zájem.
Jiří Reichl
