INZERCE

Cvičení vojenské policie. Ilustrační foto. Foto: Vojenská policie

Šéf inspekce vojenské policie je stíhán kvůli nákupu odposlechové techniky. Velitel Foltýn ho ale drží. Sílí podezření o manipulaci s vyšetřováním

Šéfové vojenské policie mají velký problém. Zhruba před rokem koupili přístroj na ochranu proti odposlechu. Ovšem proti regulím. Na velitelství vojenské policie kvůli tomu zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, jak už informoval Ekonomický deník. Šéf inspekce Tomáš Voráč byl kvůli tomu obviněn. Velitel vojenské policie Otakar Foltýn ho ale nepostavil mimo službu, přestože mu to předpisy jednoznačně nakazují. V případu ovšem hraje podle zjištění Ekonomického deníku velmi zvláštní roli i GIBS. Objevují se totiž neoficiální informace, že by mohlo být Voráčovo stíhání účelově zastaveno. To by mohlo znamenat manipulaci s trestním řízením ze strany generální inspekce.

Co se tedy přihodilo? Vedoucí představitelé vojenské policie si předloni na sklonku roku zadělali na pořádný malér. Ze zvláštních finančních prostředků vojenské policie, které slouží například pro informátory, totiž koupili ne zrovna levnou techniku na odhalování odposlechů, jak zjistil Ekonomický deník. A hned si prověřili prostory, v nichž se pohybují.

Učinili tak oproti liteře zákona a Závaznému pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017.

Informace o nelegálním nákupu se donesla k Vojenskému zpravodajství a na velitelství vojenské policie zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Za nákup techniky proti odposlechu byl podle zjištění Ekonomického deníku nakonec obviněn šéf inspekce vojenské policie Tomáš Voráč.

Velitel vojenské policie Otakar Foltýn jej přesto nepostavil mimo službu, jak mu velí interní regule a předpisy.

V případu hraje velmi zvláštní roli i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

V kuloárech vojenské policie se totiž podle několika zdrojů Ekonomického deníku objevila informace, že by snad stíhání Voráče mohlo být GIBS údajně účelově zastaveno. To by mohlo znamenat manipulaci s trestním řízením ze strany generální inspekce.

GIBS Ekonomický deník s jakýmikoliv dotazy dlouhodobě ignoruje.

Ekonomický deník poslal veliteli vojenské policie v neděli dopoledne, kdy tento text vznikal, otázky formou SMS zprávy. Otakar Foltýn odpověděl, že v pondělí (tedy dnes) na otázky odpoví tiskové oddělení. Jakmile bude reakce zaslána, Ekonomický deník ji zveřejní.

Zatím nezodpovězené dotazy Ekonomického deníku na velitele vojenské policie Otakara Foltýna. Jan Hrbáček

„Za vedení vojenské policie vám sděluji, že všichni příslušníci VP jsou vázáni povinností mlčenlivosti o jakémkoliv trestním řízení a tudíž není možné odpovědět na vaše otázky v rozsahu, v jakém je zasíláte. Mimo informace z trestního řízení lze k vašim dotazům ve věci ´nákupu techniky proti odposlouchávání´ sdělit: Nákup vámi uváděného zařízení byl předmětem detailního šetření Inspekcí ministra obrany, která v této věci konstatovala, že pořízením předmětného zařízení nebyly žádným příslušníkem VP porušeny právní předpisy. Vedení VP v předmětné věci aktuálně nedisponuje žádnými informacemi, na základě kterých by bylo možné shledat podmínky pro uplatnění personálního opatření, protože ve smyslu § 9 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání není ohrožen žádný důležitý zájem služby ani objasňování předmětného činu,“ uvedla mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková.

„Vedení VP od 1. 7. 2022 nedisponuje žádnou výhradou či stížností na svoji činnost a to jak z úrovně ministerstva obrany tak jakékoliv jiné státní instituce. Jelikož vedení VP má s ohledem na vaše dotazy podezření na porušení mlčenlivosti v trestním řízení příslušníky rezortu ministerstva obrany nebo pracovníky GIBS bude podezření postoupeno příslušným orgánům. Presumpce neviny je základním principem trestního řízen a úniky informací z trestního řízení důsledně odsuzuje samo vedení rezortu obrany,“ dodala Mlýnková.

Jak Ekonomický deník zjistil, není to první problém náčelníka vojenské policie Foltýna. Není proto podle zdrojů Ekonomického deníku vyloučeno, že bude z funkce odvolán.

Podepsán velitel

Jaký přístroj sehrává klíčovou roli v této kauze? Vojenští policisté si ze zvláštních finančních prostředků koupili ruský detektor odposlechů nové generace LTE a 5G – Selcom ST-500 Piranha. Ten dokáže detekovat přenosy GSM LTE 5G, Bluetooth, Wi-Fi, ale i amatérské radiovysílače – štěnice, lze s ním kontrolovat odposlechy u kabelových vedení 250 a 60 V a dokáže detektovat i infračerveného záření.

Nákup techniky podle zdrojů Ekonomického deníku podepsal velitel vojenských policistů Miroslav Murček, myšlenka nákupu techniky měla podle zdrojů uzrát u vedoucího oddělení inspekce a vnitřní kontroly, jímž je obviněný Tomáš Voráč.

„Stálo to před 250 tisíc korun. Ze zvláštních finančních prostředků. Po nákupu si prověřili svoje byty v Praze na Julisce. Zda nejsou odposloucháváni vojenskými zpravodajci prověřovali veliteli vojenské policie Miroslavu Murčekovi, náčelníkovu štábu Hlavního velitelství vojenské policie Stanislavu Grulichovi a zástupci náčelníka Vojenské policie pro trestní řízení Jaromíru Štěpánkovi,“ sdělil před rokem Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj z prostředí armády.

Přístroj Selcom ST-500 Piranha se dal koupit například v tomto specializovaném e-shopu. Dá se stále pořídit 251 610 s DPH. Selcom Security je vývozce ruských produktů určených pro detekci odposlechů a monitorovacích zařízení – audio i video. Firma nabízí široký sortiment profesionálních produktů, jako jsou třeba odposlouchávací zařízení (štěnice) , skenery frekvencí, detektory.

Vojenští policisté mají problém, protože použitím velké sumy ze zvláštního fondu pro informátory porušili Závazný pokyn náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Běžně lze totiž čerpat 5 tisíc, respektive maximálně 15 tisíc korun. Částky vyšší nad 15 tisíc korun pak musí podepisovat velitel vojenské policie.

„Ze zvláštních finančních prostředků lze hradit výdaje související s výkonem služby, které není nutno prokazovat účetními doklady. Jedná se o výdaje vznikající při získávání poznatků o trestné činnosti ze zájmového prostředí, používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, předstíraného převodu nebo činnostech s jeho prováděním souvisejících, při sledování osob a věcí,“ stojí v závazném pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Přístroj pro detekci odposlechů v něm vyjmenován není.

Ministerstvo obrany otázky Ekonomického deníku přehrálo před rokem na vojenskou policii a ta zareagovala následovně:

„Činnost v gesci GIBS nám nepřísluší hodnotit, obraťte se prosím přímo na GIBS,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku tisková a informační důstojnice Vojenské policie Kateřina Mlýnková.

Generální inspekce bezpečnostních sborů na zaslané otázky nezareagovala vůbec.

Nezodpovězené otázky na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Foto: Jan Hrbáček

Primární text lze nalézt ZDE.

Jan Hrbáček