INZERCE

„Kdyby to byl jen bazén na plavání, tak nevěřím tomu, že by tam lidé chodili,“ říká místostarosta k ambicióznímu projektu v Sedlčanech. Ilustrační foto: planeta sportu.cz

Sedlčany na Příbramsku plánují výstavbu akvaparku za víc jak 100 milionů, ve Voticích a Hlinsku budují biotop, v Orlové už mají hotový wellness. V Letohradě se letos nevykoupají

V Sedlčanech na Příbramsku mají smělý investiční plán. Město plánuje výstavbu akvaparku za víc 100 milionů korun. Snad mají tamní radní a zastupitelé všechno dobře propočítané a seznámili se s příběhem krušnohorské Bublavy, kterou výstavba akvaparku na léta dostala finančně na kolena. Oproti Sedlčanům ve Voticích a Hlinsku chtějí vybudovat koupaliště přírodní, biotopové. Stát to má necelých 36 milionů. Po koupalištích je letos velká poptávka a regionální politici se ji snaží naplňovat. Ne všude to ale vyjde.

Sedlčanská radnice ještě před započetím úkonů, vedoucím ke stavbě nového akvaparku v odhadované hodnotě 113 milionů korun, uspořádá anketu, aby si ověřila, že lidé takové zařízení ve městě opravdu chtějí. Oznámil to místostarosta Sedlčan Zdeněk Šimeček (ODS).

Lidé ze sedmitisícových Sedlčan musejí jezdit za koupáním 30 kilometrů do akvaparku v Příbrami nebo podobně vzdáleného Měřína na Benešovsku, kde lze využít bazén ve vojenské zotavovně. Přes léto se hodně lidí koupe také ve Vltavě.

Je to zatím ve fázi diskuse. Zadali jsme finančnímu výboru, aby zkusil připravit nějaké varianty, jakým způsobem to financovat,“ řekl Šimeček. Město si na akci bude muset vzít úvěr, protože na budování bazénů se dotační tituly nevypisují.

Podobný problém, v bleděmodrém, řešili před lety, a bohužel i dodnes řeší, zastupitelé krušnohorské Bublavy, která se před více šestnácti lety dostala do finanční tísně právě kvůli neúspěšné stavbě akvaparku. Stavba měla být hrazena z dotačního titulu. S oddlužením se Bublavě snaží pomáhat ministerstvo financí. Obci poskytlo bezúročnou půjčku, pomocí které měla splatit 13 milionů korun finančnímu úřadu.

Záměr to byl smělý. Ovšem krušnohorská Bublava na pokus o stavbu akvaparku doplácí dodnes. Repro: prazdnedomy.cz

Bublava začala akvapark stavět s pomocí dotací v roce 1999 a od rekreačního areálu si slibovala, že do Krušných hor přiláká další turisty. Po třech letech stavebních snah ale obec s necelými čtyřmi stovkami stálých obyvatel spadla do finanční tísně – peníze na stavbu jí chyběly a veškeré dotace musela vrátit. Její dluh pak spolu s úroky a sankcemi přesáhl 70 milionů korun. Bublavský akvapark od té doby chátrá a Bublava nemohla opravovat silnice, stavět chodníky ani parkoviště.

Radnice Sedlčan také nemá malé plány. Má už k dispozici studii, která navrhuje výstavbu pětadvacetimetrového bazénu se třemi dráhami. V areálu má být také relaxační jeskyně a nejrůznější vodní atrakce včetně tobogánu. „Kdyby to byl jen bazén na plavání, tak nevěřím tomu, že by tam lidé chodili,“ dodal místostarosta.

Akvapark by měl vzniknout ve Zberazské ulici mezi zimním stadionem a tréninkovým fotbalovým hřištěm. Sedlčany původně uvažovaly o výstavbě přírodního koupaliště, nakonec ale daly přednost krytému bazénu, který je využitelný po celý rok. V úvahu přicházela také rekonstrukce bývalého koupaliště za městem, to má ale problémy se zdrojem vody.

V rozpočtovém výhledu města na roky 2019 až 2021 akvapark zatím nefiguruje. Rozpočet města na rok 2019 v příjmové i výdajové části činí 276, 693 milionů korun.

Investice do biotopu

To v nepříliš vzdálených Voticích na Benešovsku už začíná výstavba biokoupaliště poblíž rybníka Pilař, dokončeno by mělo být v příštím roce. Náklady jsou 27 milionů korun bez DPH, město bude moci na stavbu uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty, řekl starosta Jiří Slavík (TOP 09).

„Dokončujeme parkoviště, přístupovou komunikaci a hned následně zahájíme výstavbu samotných nádrží a budov,“ vysvětlil Slavík. Práce na biokoupališti by podle něj měly začít v řádu dnů. Původně měl být areál otevřen v letošní sezoně, výběrové řízení se ale protáhlo. Podle Slavíka půjde o tři propojené nádrže, největší bude dlouhá přes 40 metrů a na šířku bude mít více než 20 metrů. Součástí budou vodní atrakce pro děti. Na zimu se koupaliště nebude vypouštět a bude možné ho využívat jako ledovou plochu k bruslení.

Město s 4500 obyvateli nemá koupaliště již desítky let. Přišlo o něj kvůli výstavbě přeložky silnice kolem města, nové pak už nevzniklo. Z průzkumů mezi veřejností podle Slavíka vyplynulo, že lidé by si koupaliště přáli. Část zastupitelů byla proti koupališti, domnívala se, že projekt je příliš nákladný. Někteří prosazovali výstavbu krytého bazénu. Jeho provoz by ale byl podle Slavíka pro město ekonomicky neúnosný.

Město Hlinsko na Chrudimsku začalo v červnu opravovat staré koupaliště. Přestaví ho na biotopové, kde vodu budou čistit rostliny, nikoli chemické přípravky. Práce skončí příští rok na jaře. „Z 99 procent mám od lidí na biotopové koupaliště kladné ohlasy,“ oznámil starosta Miroslav Krčil (nestraník za ČSSD). Nejbližší klasická koupaliště jsou v okolí ve Skutči nebo Chrudimi, podotkl starosta. Stavební firma dělá terénní úpravy, zakládá biologickou část koupaliště. Většinu prací stihne ještě letos. Čisticí zóna bude zvlášť a s koupací zónou ji spojí herní potok.

Bývalé koupaliště je zavřené od 80. let minulého století. Tvořila ho vodní nádrž s betonovými základy a skokanskými můstky. Provoz biotopového koupaliště je levnější a vhodnější je i pro alergiky, kteří jsou citliví na chlór.

Biotopové koupaliště bude stát téměř 36 milionů korun. Bude mít i převlékárnu, sprchy, záchody, budovu s občerstvením a dětské hřiště. Město počítá s mírným vstupným. Město oblast koncipuje jako rekreační zónu, připravuje na příští rok také revitalizaci parku, který je v sousedství. „Máme tam naprojektovaná i dvě volejbalová hřiště, postupem času je tam dobudujeme,“ uzavřel informace o rekonstrukci tamního koupaliště Krčil.

Někde otevřeli, někde ne

Někde se mohou na nová sportoviště a relaxační zóny těšit už letos, jinde ne. Relaxační centrum je například nově součástí krytého bazénu v Orlové na Karvinsku. Jeho vybudování přišlo na 25,6 milionu korun. Nové wellness zázemí nabídne nejen vířivku, ale i různé druhy saun, solnou jeskyni či Kneippovu lázeň. Náklady spojené se stavebními úpravami i dodávkou technologií financovala městská akciová společnost SMO Orlová. Na provozních nákladech se bude podílet město Orlová formou provozní dotace hrazené z rozpočtu města. Zázemí wellness je umístěno v přízemí. Pro jeho potřeby byl přebudován prostor pod šatnami bazénu.

„Jsme rádi, že jsme mohli účelně využít prostory již řadu let nefunkční a nevyužívané rehabilitace pod bazénem. Rehabilitace vznikla kdysi pro horníky, pak dlouho nesloužila nikomu. Teď si vše užijí všichni návštěvníci Relax centra,“ uvedl ředitel SMO Orlová Jaroslav Vaněk. Před spuštěním relaxačního centra byla proškolena také jeho obsluha. Obdobné zařízení nabízející wellness služby v tomto rozsahu ve městě s téměř třiceti tisíci obyvateli zatím chybělo.

To v Letohradě na Orlickoústecku letos koupaliště neotevře. Dokončí tam sice opravy padesátimetrového bazénu, odpočinkové zóny ale rozjezdila technika a nestihne na nich vyrůst tráva. Zásah do areálu byl takový, že se zeleň nemá šanci do sezony vzpamatovat. Nemůžeme tam pustit lidi, areál by jim nepřinesl takový komfort, jaký by očekávali,“ oznámil starosta Petr Fiala (Sdružení pro Letohradsko).

Radnice loni na podzim přistoupila k opravám za 25 milionů korun bez DPH, protože z něj unikala voda. Železobetonovou konstrukci vany proto pokryla odolná fólie. Dělníci rovněž vybudovali nové technologické zařízení, které čistí a filtruje vodu. „V zimě jsme museli stavbu přerušit, přišly mrazy, částečně jsme termín dokončení posunuli. Vypuštěním jedné letní sezony budeme mít čas dokončit zeleň, aby bylo vše v pořádku,“ uzavřel starosta.

-čtk, nik-