Roční výnosy z městských radarů jsou zhruba 300 milionů korun. Z toho středně velká a malá města vyberou kolem 196 milionů korun. V Otázkách Václava Moravce v ČT to uvedl končící ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů podle návrhu programového prohlášení chce prosadit, aby výnosy z těchto radarů šly do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
V Česku je kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok jich přibude zhruba 40. Obce je instalují pro zvýšení bezpečnosti. Výnosy z nich využívají zejména na investice zpátky do rozvoje infrastruktury. Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové je otázka, zda by v případě odvádění peněz státu šly pak dostatečné finance zpět obcím na rozvoj infrastruktury.
Návrh vznikající koalice podle místopředsedy STAN Jana Farského nedává smysl. Města instalaci a provoz sama zaplatila, je proto logické, aby peníze šly do jejich kasy, řekl v ČT. Pokud by peníze z městských radarů šly do státního rozpočtu, mohlo by to obce demotivovat k jejich využívání. To by mohlo být podle Farského cílem uskupení Motoristé – netrestat překračování rychlosti v obcích.
Havlíček: část obcím, část do státního rozpočtu
Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka by část výnosů mohla zůstat obcím a část by šla do státního rozpočtu. Některé obce podle něj může při instalaci radarů motivovat snaha získat co nejvíc peněz. Přemýšlí, jestli v obcích, kde se nachází jeden radar za druhým, je prioritou zvyšování bezpečnosti, anebo šikana řidičů.
Podle Kupky se snižují výnosy z městských radarů tam, kde si řidiči na měření rychlosti zvykli a rychlost dodržují. Zdůraznil, že radary slouží k tomu, aby se nestávaly nehody a neumírali lidé, ne aby záplatovaly státní rozpočet.
