V příštích deseti letech se robotizace logistiky v Evropě stane hrozbou pro mnoho nekvalifikovaných pracovních míst. Pokud nebudou přijata žádná vhodná doprovodná opatření, může v oblasti eurozóny dojít k zániku několika set tisíc pracovních míst.

Svět se svým rozvojem technologií paradoxně dostává do stejné situace jako před zavedením průmyslové výroby, kdy dělníci v obavě o práci rozbíjeli ve fabrikách stroje. Podle nejnovější studie společnosti Roland Berger „O robotech a lidech v logistice: Směrem k sebevědomému pohledu na logistiku v roce 2025“ bude nejvíce bude zasažen obchod, výrobní průmysl a poskytovatelé jejich logistických služeb.

Na změnu je potřeba se připravit, jinak eurozóna přijde o 1,5 miliónů pracovních míst. „Jak vyplynulo z naší předchozí studie, s procesem digitalizace a robotizace dojde ke snížení počtu pracovních míst především v tradičních oborech. Zároveň je očekáván nárůst 10 miliónů pracovních míst, především v oblasti služeb a IT. Výrobní metody a způsoby práce budou v budoucnu zásadně odlišné od těch stávajících. Výsledkem bude změna obchodních modelů a vznik nových profesí. Evropské firmy budou potřebovat dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, aby zvládly náročný proces digitalizace,“ komentuje výsledky nové studie Philip Staehelin, z pražské kanceláře společnosti Roland Berger.

 

Mohlo by vás zajímat

 

  • V příštích deseti letech může dojít k zániku 1,5 milionu pracovních míst v oblasti eurozóny
  • Celkové náklady na robotická řešení prudce klesají a do roku 2020 se očekává pokles pod 100.000 euro
  • Robotizace významně zvýší produktivitu skladů – manipulační náklady se sníží o 20 až 40%

 

Celkové náklady na robotiku prudce klesají

Díky flexibilním a kolaborativním robotickým řešením se doba návratnosti investic do automatizace logistiky brzy zkrátí na méně než tři roky. Nová řešení, která v současnosti pomáhají lidským operátorům a strojům pracovat bok po boku ve stejném skladu, podněcují k zamyšlení nad organizací práce v několika posledních desetiletích. Provozní rozsah těchto zařízení zahrnuje stěhování palet, skládání a vykládání, přípravu objednávek nebo paletizaci a nakládání. „Jako první robotickou logistiku využili velcí hráči internetu. Díky jejich expanzi se robotika v logistice rozvinula velkou rychlostí. Snížení nákladů a vyspělost řešení se ukázaly být takové, že se nyní blížíme k bodu zvratu směrem k rozsáhlé přítomnosti robotů ve skladech,“ dodává jeden z autorů studie Martin Streichfuss.

„Celkové hodinové náklady na robota se pohybují kolem 18 až 20 eur za hodinu, zatímco průměrné náklady na lidskou obsluhu jsou v oblasti eurozóny 14 až 15 eur za hodinu.„

Prahová hodnota nákladů, při níž se robotická řešení stávají životaschopná, se nyní ve většině zemí západní Evropy pohybuje mezi 100.000 a 110.000 eur za jednotku. Celkové hodinové náklady na robota se pohybují kolem 18 až 20 eur za hodinu, zatímco průměrné náklady na lidskou obsluhu jsou v oblasti eurozóny 14 až 15 eur za hodinu. „V dlouhodobém horizontu budou ve prospěch robotizace působit faktory jako jsou zvýšení produktivity, prodlužování životnosti robotických řešení a pokles cen zařízení. Naopak náklady na lidskou práci budou nadále staticky stoupat,“ vysvětluje dále Streichfuss.

Odborníci společnosti Roland Berger předpovídají, že do roku 2020 se na trhu objeví velké množství řešení s nižšími náklady než 100.000 eur. Lze to přičítat vzniku nízkonákladových řešení vyvinutých výzkumnými ústavy nebo startupy, které jsou flexibilnější než zavedení průmysloví robotičtí giganti a více inklinují k narušování trhu technologickými novinkami.

Nárůst produktivity a vyšší zisky díky rozšíření robotizace

Při kontinuálním využití robotů jsou roboti čtyři až šest krát efektivnější než lidská obsluha. V praxi jsou však tyto hodnoty navýšení produktivity důležité pouze pokud urychlí prodejní cyklus. Dokonce i ta nejmodernější robotická řešení jsou zřídka plně automatizována a lidská obsluha bude vždy řídit složité formáty nebo položky s nejnižšími otáčkami. „První zpětné vazby v tomto provozu naznačují snížení manipulačních nákladů o 20 až 40%,“ říká Streichfuss. „Tyto hodnoty závisí na různých faktorech, jako je složitost příprav objednávky, rozsah objednávky, dispozice skladu a podobně. Všeobecně je tento nárůst produktivity dostatečný na to, aby zaplatil nutné investice.“

 Jak se připravit na masový vstup robotů do logistiky?

„Zatímco z mikroekonomického hlediska se rozhodnutí ve prospěch robotizace zdá nevyhnutelné, jeho makroekonomický význam není jednoznačný. Kompenzace zaniklých pracovních míst prostřednictvím zvýšení přidané hodnoty nebo nárůstu vývozu zde totiž není tak zřejmá, jako v jiných průmyslových odvětvích,“ uvádí Streichfuss.

Podle autorů studie je pro evropské země nejspolehlivějším řešením zlepšit svou konkurenceschopnost a stát se atraktivním logistickým hubem ve větších klusterech. Zpřísnění pracovněprávních předpisů by pouze podpořilo zavádění robotických řešení tím, že zvýší návratnost jejich investic. Odborníci z Roland Berger proto doporučují:

  • Dohlížet na přechod vytvořením ekosystému pro flexibilitu
  • Vytvořit rámcové podmínky umožňující vyvážený proces robotizace
  • Podpořit logistické společnosti, aby na základě těchto nových podmínek přepracovali svůj obchodní model

„Robotizace by spíš než jako problém měla být chápána jako řešení, které zvyšuje atraktivitu a kompetitivnost logistických hubů,“ uzavírá Martin Streichfuss.

Jiří Reichl