Český expremiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš jako jedno z klíčových předvolebních témat zmiňuje zlevnění ceny elektrické energie díky zestátnění Skupiny ČEZ. Jako příklad dává podobnou aktivitu francouzské vlády ohledně energetické společnosti EDF. Jak se nyní ukazuje, zestátnění EDF nebude tak snadné, jak zpočátku vypadalo. Úplné převzetí zadlužené energetické společnosti EDF francouzským státem se totiž odkládá. Čeká se na rozhodnutí pařížského soudu o opodstatněnosti žaloby minoritních akcionářů, kteří dohodu o převzetí napadli.
Před pár dny oznámil francouzský Úřad pro finanční trhy (AMF), že zjednodušená veřejná nabídka podaná francouzským státem na cenné papíry společnosti EDF bude uzavřena 3. února 2023 s výhradou jejího znovuotevření v souladu se závazky francouzského státu.
Jak tomu rozumět?
Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že v EDF kontroluje cca 93 procent hlasovacích práv, což je dostatečný podíl na to, aby stát mohl zahájit řízení o vytěsnění menšinových akcionářů a dokončit zestátnění firmy. Jenže do hry vstoupila soudní žaloba.
Do rozhodnutí pařížského odvolacího soudu o žalobě podané zaměstnaneckým akciovým fondem Actions EDF a neziskovými organizacemi Energie En Actions a Association pour la Défense des Actionnaires Minoritaires, které se domáhají zrušení rozhodnutí o schválení nabídky, přijala Paříž následující závazky:
Neprovádět squeeze-out postup (vytěsnění akcionářů) před rozhodnutím odvolacího soudu o žalobě ve věci samé.
V případě, že odvolací soud potvrdí rozhodnutí AMF o schválení nabídky, Francie se zavázala, že požádá AMF o znovuotevření nabídky po dobu 10 obchodních dnů od rozhodnutí odvolacího soudu o žalobě ve věci samé.
požádat AMF o znovuotevření nabídky po dobu 10 obchodních dnů od rozhodnutí odvolacího soudu o žalobě ve věci samé;
K vytěsnění Francie přistoupí jen pokud budou splněny všechny náležité podmínky.
V případě, že odvolací soud zruší nebo změní rozhodnutí AMF o schválení, se pak Francie zavázala, že vrátí cenné papíry získané v rámci nabídky (jak v rámci polocentralizované nabídky, tak prostřednictvím tržních akvizic) bývalým akcionářům a/nebo držitelům OCEANE, kteří o to požádají.
V případě, že se Francie rozhodne podat pozměněný návrh zjednodušené veřejné nabídky (s následným squeeze-outem) za výhodnější cenu, a v návaznosti na rozhodnutí pařížského odvolacího soudu, vyplatí dodatečnou cenu akcionářům a/nebo držitelům OCEANE (kteří nabídli své cenné papíry v rámci polocentralizované nabídky nebo je prodali na trhu v rámci nabídky), kteří nepožádali o vrácení svých cenných papírů, ale kteří požádají o vyplacení dodatečné ceny.
Electricité de France (EDF) je společnost zabývající se výrobou a distribucí elektřiny. Působí v řadě dalších zemí, mimo Evropu působí ještě v Jižní Americe, Asii a Africe.
EDF byla částečně zprivatizována v roce 2005, kdy byla část jejího základního kapitálu uvedena na burzu za 33 eur za akcii. Francouzská vláda loni nabídla menšinovým akcionářům 12 eur za akcii, což je i tak o 53 procent více, než činila v té době cena akcií na burze. Minoritní akcionáři ale považují nabídnutou cenu za příliš nízkou.
Akcie EDF oslabily po řadě neúspěchů firmy, včetně neplánovaných odstávek reaktorů, zpoždění a překročení nákladů na výstavbu nových reaktorů, a také kvůli stanovení limitů na ceny elektřiny vládou, uvedla agentura Reuters. Kabinet si od zestátnění firmy slibuje, že mu umožní získat větší kontrolu nad reorganizací zadlužené skupiny v době, kdy se Evropa potýká s energetickou krizí.
Je tu historická šance na výkup, tvrdí Babiš
Téma zestátnění razí i kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO 2011). Podle něj by podobný krok jako ten francouzský s EDF lidem přinesl nízké ceny energií.
„Je tu historická šance na svolání mimořádné valné hromady a vykoupení všech akcionářů ČEZu. ČEZ se topí v penězích a místo toho, aby tohle udělali, tak vymysleli windfall tax. Privátní výrobci elektřiny si to zoptimalizují a samozřejmě to celé zaplatí ČEZ. Takže se očekává, že v roce 2024 ČEZ zaplatí 150 miliard, a to bude největší přínos do rozpočtu z celé windfall tax,“ uvedl Andrej Babiš v rozhovoru s Ekonomickým deníkem.
„Řekl bych panu Šnobrovi (minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr pozn. red.) a spol., kteří vlastní 30 procent akcií, že ČEZ má 200 miliard nerozděleného zisku, který si akcionáři mohou vyplatit za podmínky, že se domluví na výkupu a ceně akcií, prodají je všechny a stát získá 100 procent akcií ČEZu. ČEZ neměl být nikdy zprivatizován a mohli jsme budovat nezávislou energetickou politiku a strategii. A když budu mít 100 procent, můžu lidem pomoct s cenou elektřiny, aby platili 1500 korun za MWh, protože elektřinu v Dukovanech ČEZ vyrábí za 500 korun na MWh. Francouzský prezident Emmanuel Macron postupoval tak, že zastropoval cenu elektřiny na 46 eurech za MWh a vykupoval akcie francouzského ČEZu, tedy firmy EDF. A proto měl i nejnižší inflaci v EU. Tato vláda není schopná se domluvit ani na složení dozorčí rady ČEZu,“ pokračoval expremiér.
Všechny peníze na výkup akcionářů může podle Babiše ČEZ zaplatit z nerozděleného zisku a očekávaných zisků v roce 2023.
„Minoritní akcionáři mohou dostat 60 miliard korun nerozděleného zisku plus cenu akcií na burze. Je to otázka vyjednávání. Stát rozhoduje o tom, jestli bude dividenda vyplacena, nebo ne a to je jeho obrovská vyjednávací výhoda,“ dodal Andrej Babiš.
(hrb)
