Veřejně přístupné dobíjecí a čerpací stanice na hlavních evropských dopravních tazích budou muset umožnit automatizovanou a jednotnou výměnu dat o jejich umístění a dostupnosti mezi provozovateli i uživateli. Způsoby sdílení schválila na začátku dubna Evropská komise. „Cílem je podpořit interoperabilitu různých technických řešení a umožnit tak uživatelům co možná největší dostupnost dobíjecí infrastruktury,“ sdělil Ekonomickému deníku projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek.
Evropská komise měla podle experta povinnost určité aspekty Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) vyjasnit do poloviny dubna, tedy 12 měsíců od chvíle, kdy nařízení vstoupilo v platnost.
Křenek uvedl, že úprava znění pravidel, kterou Evropská komise schválila, je spíše technického rázu a primárně usiluje o to, aby bylo nařízení sladěno s aktuálními průmyslovými standardy, co se týče infrastruktury pro dobíjení. Vzhledem k úpravě byla navíc o půl roku podle Křenka prodloužena lhůta, do kdy musí provozovatelé stanic splnit některé z těchto technických požadavků.
Evropská komise k původnímu nařízení během připomínkového řízení řešila standardy pro bezdrátové nabíjení, takzvaný elektrický silniční systém, tedy nabíjení za jízdy, komunikaci mezi vozidlem a sítí i zásobování vodíkem. Sdílet by se mělo umístění stanice, typ a dostupnost alternativních paliv či kompatibilita s vozidly.
Mohlo by vás zajímat
Evropská komise také zároveň už dříve podle Křenka v rámci Akčního plánu pro automotive oznámila, že o 570 milionů eur posílí program AFIF (Alternative Fuels Infrastructure Facility) pod Connecting Europe Facility (CEF) na výstavbu dobíjecích a vodíkových stanic, a to zejména pro těžká nákladní vozidla.
Jak už Ekonomický deník v minulosti informoval, dohodu AFIR schválil Evropský parlament v roce 2023. Počítá se s tím, že od roku 2026 budou muset být na všech silnicích páteřní evropské sítě TEN-T dobíjecí stanice s výkonem nejméně 400 kilowattů pro osobní automobily nejdále 60 kilometrů od sebe. Po dalších dvou letech by se měl výkon stanic navýšit na 600 kilowattů.
Nákladní automobily a autobusy by měly mít k dispozici možnost dobíjení po každých 120 kilometrech a u čerpacích stanic na vodík se počítá se vzdáleností po dvou set kilometrech. Evropská komise by zároveň měla podle Křenka v roce 2026 provést revizi nařízení. Z nařízení vychází při stanovení cílů například také Národní akční plán čisté mobility.
