INZERCE

Fenomén. Sdílená ekonomika představuje nezastavitelný vývojový trend. Je lepší s ní spolupracovat než bojovat.

Sdílená ekonomika a města mohou být dobrými partnery

Municipality často své úsilí se nějak vypořádat se společnostmi typu Uber nebo Airbnb vzdaly. Přitom obě strany mohou přispět k nalezení společné řeči a efektivního řešení.

Sdílená ekonomika zaznamenala během několika málo let obrovský rozmach. Zatímco dříve ji charakterizovalo pár malých start-upů, dnes jde o odvětví, která se často opírají o obrovské společnosti s obratem v desítkách miliard dolarů ročně.

Ve městech je tento typ podnikání zdaleka nejsnazší. Metropole nabízejí hustou a skvěle dostupnou paletu zákazníků i infrastruktury, které byznys model sdílené ekonomiky potřebuje. Stále však není zodpovězená základní otázka, zda jsou města a sdílená ekonomika spojenci či nepřáteli.

Na počátku spolu radnice a technologičtí inovátoři víceméně bojovali. Společnosti jako Uber, Lyft nebo Airbnb se totiž snažily narušit stávající legislativní systém, když vyšlo najevo, že vlastně stojí mimo něj. Města na ně proto vyrukovala s pokutami, soudními žalobami nebo novými regulacemi, kterými se jim podnikání snažila znepříjemnit nebo dokonce znemožnit.

Sdílenou ekonomiku vítáme

Jenže nový fenomén mezitím vyzrál a společnosti se spolu s municipalitami začaly snažit o nastolení zcela nového, víceméně partnerského, vztahu. Objevily se nové příležitosti pro obě strany. Alespoň o tom vypovídá nejnovější analýza americké Národní ligy měst. Její autoři se ptali starostů a radních v amerických městech na to, jak se na sdílenou ekonomiku dívají.

Obecně se dá říci, že vedoucí zastupitelé měst vítají to, jak sdílená ekonomika přispívá k inovacím a zlepšování služeb. Přesto stále je co zlepšovat. Jedenapadesát procent dotázaných popisuje své vztahy se sdílenou ekonomikou jako dobré, nicméně celá třetina uvedla, že zůstaly za jejich očekáváními nebo jsou vyloženě špatní.

Analýza ale indikuje, že zájem o spolupráci se společnostmi sdílené ekonomiky z řad měst roste. Již dříve několik metropolí jako Portland, Chicago nebo Washington, D.C. zavedlo zvláštní daňová pravidla týkající se sdílené ekonomiky. Několik sídel na Floridě pak začalo s Uberem pracovat na principu PPP projektů, jejichž cílem je rozvoj místní dopravy.

Něco podobného se podařilo zrealizovat Lyftu ve Phoenixu. V současnosti až 16 procent měst tvrdí, že nějakým způsobem na sdílené ekonomice participují. Ze zbývajících 84 procent se téměř 80 procent vyjádřilo, že by o takovou spolupráci mělo zájem a jsou k ní připraveni.

Dvaašedesát procent dotázaných zástupců amerických měst uvedlo, že myšlenku sdílené ekonomiky podporují. Jde o zhruba stejné procento jako v roce 2015. Před třemi lety rovněž byla města ve stejné míře nakloněna sdílenému bydlení jako sdílenému cestování. Dnes je podpora sdíleného bydlení vůči sdílenému cestování o něco nižší.

Ne tvrdší regulaci

Zpráva také popisuje, v jakém stavu se nachází aktuální kvalita prostředí pro rozvoj sdílené ekonomiky. Současná pravidla jsou ve městech vesměs nastavena tak, aby chránila veřejné zdraví a pořádek. Ta, která upravují najímání vozidel nebo bydlení se ale v zásadě nezměnila. Digitalizace ale ukazuje, že stávající regulace není dostatečná.

Autoři zprávy ale nedoporučují regulaci, která by byla příliš tvrdá. „Je zřejmé, že nové platformy mají pozitivní ekonomické dopady jak na poskytovatele služeb, tak jejich spotřebitele,“ stojí mimo jiné ve studii. Většina měst, která společnosti jako Uber či Lyft přijala, mají k tomu to druhu podnikání zcela opačný přístup než před časem.

Nové technologie také nastartovaly inovační vlnu, kterou spotřebitelé dlouhou dobu očekávali. Přitom ještě před dvaceti lety nikdo nic podobného neočekával. Vedení velkých společností sledovalo především zájmy akcionářů, a tak to nebyly ony, odkud rozvoj digitalizace přišel. Výzkum byl příliš nákladný a zároveň příliš riskantní.

Volně šiřitelná data

V posledních letech je v amerických městech možné pozorovat zvětšující se nerovnoměrnost v rozdělení příjmů. Jejich představitelé jsou přesvědčeni, že by se společnosti sdílené ekonomiky měly podílet na tom, aby došlo k posílení takzvaného inkluzivního hospodářského růstu. Tedy by z ekonomického pokroku profitovali rovnoměrně všichni občané.

Ne vždy se to ale podle výsledků výzkumu do této doby dařilo. Starostové a radní v této souvislosti hovoří nejčastěji o Airbnb. Nicméně například v Kalifornii je testována soustava pravidel, podle kterých budou muset i platformy sdíleného bydlení splňovat požadavky, které jsou kladeny na ubytovací zařízení.

Města mají být od samého počátku partnerem a nikoli soupeřem sdílené ekonomiky. Takový model se dá celkem dobře uplatňovat v dopravě. Data, která mimo jiné sbírají Uber či Lyft, mohou být radnicemi využita pro efektivnější plánování hromadné dopravy. Údaje od Airbnb nebo HomeAway zase mohou sloužit k plánování rozvoje města jako takového. „Data mají být sdílená a dostupná všem,“ stojí také ve studii.

-zm-