Navzdory chaosu způsobeném koronavirovou pandemií zvládla řada zemí střední a jihovýchodní Evropy provést v loňském roce sčítání lidu. V minulých dnech a týdnech statistici oznámili první výsledky. Jak se ukazuje, kromě Česka a Slovenska tíží většinu zemí regionu vylidňování.
Extrémním případem je Bulharsko, které za pouhé desetiletí přišlo skoro o 12 procent obyvatel. Země, která v posledních letech socialistické éry měla skoro 9 milionů obyvatel, jich při loňském sčítání napočítala už jen 6,52 milionu. O mnoho lepší není situace ani v Chorvatsku nebo Severní Makedonii, které od minulého sčítání zaznamenaly téměř desetiprocentní úbytek.
Hlavní příčinou populačního pádu je silná migrace za prací do bohatších evropských zemí. Odcházejí hlavně mladší lidé v produktivním věku, což se následně projevuje v nízkém počtu narozených dětí. Populace stárne a vymírá. Nepříznivé trendy v posledních dvou letech prohloubila epidemie koronaviru; v zemích střední a východní Evropy patří počty obětí v přepočtu na milion obyvatel k nejvyšším na světě.
| země | sčítání 2011 | sčítání 2021 | změna |
| Česká republika | 10 436 560 | 10 524 167 | + 0,8 % |
| Slovensko | 5 397 036 | 5 449 270 | + 1 % |
| Polsko | 38 511 824 | 38 179 800 | – 0,9 % |
| Litva | 3 043 429 | 2 810 761 | – 7,6 % |
| Chorvatsko | 4 284 889 | 3 888 529 | – 9,25 % |
| Bulharsko | 7 364 570 | 6 520 314 | – 11,5 % |
| Severní Makedonie | 2 022 547 (2002) | 1 832 696 | – 9,4 % |
Sčítání lidu ve většině zemí odhalilo, že počet obyvatel je v některých zemích nižší než oficiálně vedené statistiky. Příčiny se různí. V České republice vyšel počet občanů země skoro stejně, rozdíl se týká hlavně započítání trvale či dlouhodobě žijících cizinců. Ministerstvo vnitra ve své evidenci uvádí 648 tisíc cizinců, zatímco loňské sčítání lidu jen 490 tisíc. Výsledkem je pak nesoulad v počtu obyvatel České republiky – Český statistický úřad uvádí 10 682 029 osob (ke konci loňského září), zatímco březnové sčítání dospělo k počtu 10 524 167 lidí.
Různí se také výsledky, které v konkrétní zemi vzbudí největší ohlas a pozornost. Například na Slovensku to je rychlý odklon od víry. Podíl osob římskokatolického vyznání klesl během deseti lety o 6 procentních bodů na 55,8 procenta. „Zároveň v desetiletém období sledujeme nárůst podílu obyvatel bez náboženského vyznání. V roce 2011 to bylo 13,4 procenta oproti 23,8 procenta v roce 2021,“ uvedl předseda statistického úřadu Alexander Ballek.
Dalším viditelným trendem je stěhování do velkoměst a jejich okolí. Bratislavský kraj během deseti let zaznamenal růst z 602 na 720 tisíc obyvatel, zatímco ostatní slovenské kraje populačně stagnují nebo mírně klesají. Extrémním případem je Bulharsko, kde se hlavní město Sofija rozrostlo z 1,29 na 1,48 milionu obyvatel, zatímco jiné regiony ztratily během desetiletí 20 i víc procent lidí.
David Tramba
