V České republice stoupá obliba topení dřevěnými peletami. Nejenže je jejich spalování ekologičtější, než topení uhlím a často ne zcela vyschlým dřevem, ale peletové kotle také nevyžadují permanentní obsluhu jako klasické kotle na fosilní paliva. Vzhledem k pozitivnímu vývoji v minulých letech a probíhajícím změnám, tedy odklonu od uhlí a stávající nepříznivé situaci s vysokými cenami za plyn i elektřinu, lze očekávat, že rekordní čísla z minulých let budou stoupat. Ještě nejsou sečteny údaje za rok 2021, ale očekává se, že výroba pelet v České republice bude atakovat na hranici 500 tisíc tun.
Světová produkce dřevěných pelet a její využívání nepřetržitě roste. V roce 2019 došlo celosvětově k dvanácti procentnímu růstu produkce, nejrychleji meziročně rostla v zemích mimo EU28 (ostatní Evropa) o 37 procent a v Jižní Americe o 21 procent. Celkově se produkce pelet ve světě v roce 2019 blížila k hranici 40 miliónů tun.
Obavy z negativního dopadu pandemie covid-19 na peletářský průmysl se nenaplnily. Přestože byly v Evropě na začátku roku 2020 silné restrikce a omezení, zaznamenal evropský trh přísun dostatku dřeva (poškozené a z kůrovcových kalamit).
Oblast výroby dřevních pelet se v České republice v posledních letech rozvíjí vzhledem ke zvyšující se oblibě využívání peletového vytápění. Na jedné straně roste domácí spotřeba a zvyšuje se počet instalovaných kotlů na jejich spalování, na straně druhé jsou české pelety v oblibě i na dalších trzích, kam se je daří úspěšně vyvážet.
Množství pelet určených na export představuje zhruba dvě třetiny celkové tuzemské výroby a nejčastěji míří do západoevropských zemí – především Rakouska, Itálie a Německa.
Pro výrobu pelet podle údajů Klastru Česká peleta byl velmi úspěšný například rok 2019. V České republice se tehdy vyrobilo na 400 tisíc tun dřevěných pelet (meziroční nárůst o 6 procent), z čehož 378 tisíc tun bylo certifikovaných v systému ENplus, kvality A1. Spotřeba v daném roce vzrostla na 109 tisíc tun (zhruba desetiprocentní meziroční nárůst).
Objem výroby dřevěných pelet v Česku v prvním pololetí roku 2020 stoupl meziročně o 26 procent na 249 tisíc tun. Za celý rok 2020 se pak vyrobilo 486 tisíc tun pelet
Vývoj v posledních letech ukazuje zřetelný trend ve výrobě dřevních pelet. Roste jak jejich celková produkce, tak i narůstá podíl pelet s nejvyšší jakostí – tedy s certifikací ENplus A1 – což pomáhá i při prosazování na západních trzích.
V roce 2020 bylo pelet s certifikací ENplus A1 vyrobeno zhruba 460 tisíc tun, což představuje meziročně zhruba pětinový nárůst, kdy se v České republice podle statistik Klastru Česká peleta vyrobilo 378 tisíc tun pelet nejvyšší kvality ENplus A1.
Vzhledem k pozitivnímu vývoji v minulých letech a probíhajícím změnám, tedy odklonu
od uhlí a stávající nepříznivé situaci s vysokými cenami za plyn i elektřinu, lze očekávat, že rekordní čísla z minulých let budou letos opět překonána. Pro rok 2021 se ve výrobě pelet odhaduje atak na hranici 500 tisíc tun.
Spotřeba pelet v Česku se v roce 2020 vyšplhala ke 120 tisícům tun a překonala tak rekordní množství z roku 2019.
Tak, jak roste obliba vytápění peletami, roste i počet závodů v Česku, kde se pelety vyrábí. Pelety se vyrábí ze zbytků v dřevozpracujících závodech, slisováním pilin a dalších dřevních zbytků. V roce 2020 jich bylo v České republice 40.
Pokud ještě v roce 2015 bylo v Česku instalováno necelých 25 tisíc kotlů, v roce 2020 bylo v českých domácnostech již na 40 tisíc kotlů a kamen na pelety.
Vývoz dřevěných pelet z České republiky v posledních letech poměrně významně rostl (mimo roku 2019, kdy došlo k meziročnímu poklesu o zhruba 8 procent). Vývoz dřevěných pelet v roce 2021 dosáhl podle dat ČSÚ rekordních 426,3 tisíc tun.
Nejvíce pelety směřují do Rakouska, Itálie a Německa. Do roku 2018 se nejvíce pelet dováželo do Itálie, od roku 2019 však její místo přebralo sousední Rakousko, kam se v roce 2021 vyvezla necelá polovina všech vyvezených dřevěných pelet z České republiky.
Naopak dovoz pelet do České republiky je mnohem nižší a v posledních letech poměrně stabilní kolem 34 tisíc tun ročně. V roce 2021 se z celkových 45 688 tun pelet nejvíce dovezlo z Polska (32 procent).
Správné vlastnosti, jako je vysoká výhřevnost a mechanická stálost, získávají pelety vysušením vstupní suroviny a jejím následným zpracováním. Kvalitní pelety pak vynikají především nízkým obsahem popela, což se projevuje v nižších nárocích na obsluhu kotle nebo kamen. Nízký obsah popela je dán tím, že certifikované pelety mohou být vyráběny pouze z kmenového dříví a chemicky neošetřených zbytků z dřevozpracujícího průmyslu, materiál tedy neobsahuje kůru a další příměsi, které zapříčiňují větší obsah popela.
Kvalitní pelety se poznají podle certifikační značky ENplus. Česká republika patří celosvětově k rekordmanům, co se týče kvality pelet. Zatímco na celoevropském trhu má aktuálně certifikaci 77 procent pelet, v českých peletárnách je to 96 procent v nejvyšší třídě ENplus A1. Už od roku 2017, kdy se podařilo poprvé dosáhnout podílu 96 procent, patří Česká republika k nejlepším nejen mezi postkomunistickými zeměmi, ale i ve srovnání s celou Evropou.
Dřevní pelety jsou rozděleny do tří tříd dle kvality použitého dřeva. Třída A1 je prvotřídní kvalita používaná v kotlích a kamnech v domácnostech. Pelety jsou vyrobeny pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva z pil bez příměsí kůry a mohou obsahovat pouze 0,7 procent popela.
Třída A2 se používá ve větších kotlích a při jejím spalování vzniká víc popela. V těchto peletách již může být určitá část kůry, lesních těžebních zbytků, a tedy i vyšší procento popele, max. však do 1,2 procenta. Třída B označuje dřevěné pelety pro průmyslové využití. Zde je již dovolen větší podíl popele (do 2 procent), vyrábí z již použitého dřeva a obsahují vyšší procento kůry.
Cena pelet je v průběhu let poměrně stabilní. Ceny ovšem kolísají během roku. Nejlevněji se dají koupit v létě a na jaře po topné sezóně. Na začátku topné sezóny jsou zase nejdražší.
Ceny pelet byly v minulém roce podle údajů Klastru Česká peleta nejnižší za posledních deset let. Svůj velký vliv na to měla i koronavirová krize. Druhá vlna pandemie totiž uzavřela přes zimu velkou část sektoru služeb. V Evropě se proto spotřebovalo výrazně méně dřevních pelet na vytápění. Vzhledem k přebytkům u výrobců byl tlak na snižování cen. V Česku byly v dubnu 2021 pelety k dostání za rekordně nízkých 5 korun za kilogram. Vzhledem k přijatým omezením a restrikcím se část institucí a firem uzavřela a po určitou dobu se tak spotřebovávalo méně paliva.
Významně to ovlivnilo i spotřebu pelet, protože vytápění peletami je zejména v západní Evropě populární nejen v domácnostech, ale taky ve větších objektech a v sektoru služeb. S dřevěnými peletami se čile obchoduje po celé Evropě a také čeští výrobci vyvážejí tři čtvrtiny produkce do zahraničí.
I cena českých pelet se proto určuje především na celoevropském trhu, ne lokálně. Například kůrovcová kalamita skokově zlevnila v Česku palivové dříví, ale ceny pelet tento propad kopírovaly jen z části. Pandemie covid-19 naopak v roce 2021 zasáhla celou Evropu a celoevropská spotřeba pelet klesla o 1 milion tun. Právě proto ceny pelet rapidně klesly i v České republice. Na nízké ceny v roce 2021 reagovali i spotřebitelé v Německu a Rakousku, kde prodeje kotlů na dřevo a pelety stouply o 100 procent. Podobný vývoj se u našich zahraničních sousedů očekává i v následujících letech, kdy už nebude možné instalovat v domácnostech nové zdroje na topný olej.
V České republice se schyluje k zákazu provozu kotlů 1. a 2. (emisní) třídy od září 2022. To se týká hlavně uhelných kotlů, které lidé často vymění právě za kotle peletové.
(hrb)
