Nejspíš pro zvýšení důvěryhodnosti si ruská Sberbank otevřela hlavní pobočku v budově České národní banky v pražské ulici Na Příkopě. Potenciální klienty lákala na zajímavé úrokové sazby i přívětivé hypotéky. Měla ale také problémy s dodržováním finanční disciplíny. Centrální banka jí za to před dvěma lety vyměřila pokutu. V roce 2016 pak měla banka pozastaveno úvěrování investiční výstavby a komerčních nemovitostí. Její manažery mimo jiné stíhala ruská policie. Nyní je otázkou, zda ČNB Sberbank CZ neodebere kvůli zhoršení likviditní situace – masivnímu odlivu vkladů, souvisejícím s ruským útokem na Ukrajinu a protiruskými sankcemi – bankovní licenci. V bance přitom mají dodnes uloženy nemalé sumy některé české municipality. Hrozí, že o svoje peníze mohou přijít.
Ruská Sberbank Europe, jejíž dceřiné banky podnikají v Česku, Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku, se ocitla ve vážných problémech. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je v nelehké pozici. Česká národní banka zahájila kroky, které směřují k odejmutí bankovní licence.
Odliv klientů způsobilo především uvalení sankcí kvůli bezskrupulóznímu vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu a obavy klientů z ruského majoritního vlastníka. Spojené státy minulý týden uvalily sankce na pět největších ruských bank včetně Sberbank. Sberbank je mezi bankami, kterým v rámci západních sankcí hrozilo odpojení od mezibankovního systému SWIFT. Podle posledních zpráv světových agentur se ovšem tento ústav může razantním sankčním opatřením vyhnout.
Ruská banka lákala české klienty na výhodné úročení nebo hypotéky. Nejspíš pro zvýšení důvěryhodnosti v očích klientů si Sberbank v roce 2013 otevřela hlavní pobočku v budově České národní banky v pražské ulici Na Příkopě.
Zásahy ČNB
Potíže kvůli ruské invazi na Ukrajinu ovšem nejsou jediným problémem ruského ústavu na české bankovní scéně.
V roce 2016 dostala od centrální banky stopku na úvěrování investiční výstavby a komerčních nemovitostí. Při půjčování peněz nebyla opatrná tak, jak jí nakazují tuzemská pravidla platná pro oblast bankovnictví.
Česká národní banka (ČNB) provedla ve Sberbank v roce 2015 dvě kontroly, při kterých prověřila úvěrovou dokumentaci osmdesáti klientů.
„Zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že účastník řízení nedodržuje náležitým způsobem obezřetnostní pravidla, jimiž se musí každá úvěrová instituce řídit, v důsledku čehož pak může být ohrožena jeho finanční stabilita a zájmy jeho vkladatelů,“ uvedla tehdy za centrální banku Markéta Fišerová.
Předloni dostala Sberbank od České národní banky pokutu ve výši dva a půl milionu korun za to, že v letech 2017 a 2018 chybovala v oblasti investičních služeb a směnárenské činnosti.
„Po celou dobu řízení jsme s ČNB úzce spolupracovali. Všechny vytýkané nedostatky jsme odstranili ještě během řízení a zavedli taková opatření, aby se v budoucnu nemohly opakovat,“ řekla k sankci předloni mluvčí Sberbank Radka Černá.
Sberbank podle ní měla rozdílný právní názor na posuzované skutečnosti a neztotožnila se s výší pokuty, kterou považuje za nepřiměřeně vysokou.
„Řízení se týkalo jednotek případů. Rozhodnutí bankovní rady ČNB v rámci rozkladového řízení však plně respektujeme a budeme se jím řídit,“ dodává Černá.
Sberbank podle ČNB neuchovala záznamy komunikace se zákazníky týkající se poskytnutí investiční služby. Bankéři Sberbank podle zjištění centrální banky v pěti konkrétních případech předjednaly investiční obchody, které následně zákazníci v dalším rozhovoru se specializovaným „prodejním“ oddělením jen dokončili.
Nahranou a uchovanou měla Sberbank jen finální fázi, tedy potvrzení připravených obchodů.
„Zastáváme názor, že za komunikaci týkající se investiční služby nelze považovat pouze a výhradně podání pokynu zákazníkem, ale také veškerou související komunikaci předcházející podání pokynu či poskytnutí jakýchkoliv informací zákazníkovi, na jejichž základě může zákazník učinit investiční rozhodnutí,“ uvedla ČNB ve svém rozhodnutí.
Při směnárenské činnosti pak Sberbank pochybila víckrát. Jednak formálně, když nesplnila oznamovací povinnost o provozovnách, v nichž nabízela směnu měn. Další pochybení se pak týkala poplatků za směnu.
Kontroloři centrální banky také zjistili, že Sberbank na kurzovních lístcích neměla informaci o poplatcích, které za směnu účtovala, a dále tyto poplatky ve třech zjištěných případech účtovala vyšší, než měla.
„Bylo zjištěno, že výše úplaty, kterou měl zájemce o provedení směnárenského obchodu zaplatit za daný směnárenský obchod, nebyla automaticky počítána informačním systémem na základě přednastavených hodnot (1 % z částky, minimálně 50 korun), ale výši úplaty do systému při každém obchodu zadával zaměstnanec účastníka řízení manuálně, což představovalo riziko chybného zadání úplaty a následného poškození zájemce,“ popsala ČNB.
U zmíněných třech obchodů měl poplatek konkrétně vždy činit 50 korun, banka ale účtovala jednou 678 korun, podruhé 190,80 koruny a potřetí 100 korun.
Podrobnosti si lze přečíst ZDE.
Stíhání v Rusku
O manažery velké ruské spořitelny se loni v říjnu zajímala i ruská policie. Kvůli zpronevěře peněz.
„Nečekaný obrat nastal ve vyšetřování bývalé náměstkyně ministra osvěty, nyní viceprezidentky největší ruské spořitelny Sberbank Mariny Rakovové, která je podezřelá ze zpronevěry 50 milionů rublů (asi 15 milionů korun) určených státem na federální vzdělávací projekty. Podezřelá se ve čtvrtek nedostavila k výslechu a skrývá se, zatímco soud uvalil vazbu na dva její podřízené ve finančním ústavu – výkonného ředitele Jevgenije Zaka a ředitele divize digitálních vzdělávacích platforem Maxima Ilkina,“ uvedl loni ruský list Kommersant na svém webu.
Vyšetřovatelé podle deníku měli po výslechu rozhodnout, jaké opatření – vazbu či jiné – přijmou vůči podezřelé. Ta ale zmizela ze svého luxusního bydliště u Moskvy a vypnula si mobilní telefon. Muži zákona zakrátko podle listu pochopili, že se Rakovová skrývá. Pátrání bylo zatím bezvýsledné, ale policisté jsou přesvědčeni, že dosud neopustila ruské území.
Rakovová byla stíhaná od loňského 9. srpna. Zpronevěry se podle vyšetřovatelů dopustila před dvěma lety, kdy byla náměstkyní ministra a zasazovala se za projekty soukromé rusko-britské Moskevské školy ekonomických a sociálních věd v rámci federálního vzdělávacího programu, napsal list Vedomosti.
Problémy krajů i s exekucemi
Klienty Sberbank jsou i některé české kraje – Jihomoravský, Vysočina nebo Praha. Vysočina má u české Sberbank na účtu podle všeho přes dvě miliardy korun a peníze se dál snaží vybrat. Ještě minulý čtvrtek večer měl kraj na účtu u Sberbank 3,9 miliardy korun, do ČNB se ale podařilo převést 1,63 miliardy korun.
„Teď nám zbývá vyřešit 2,365 miliardy korun. K těm jsme poslali papírové příkazy v hodnotě 1,101 miliardy korun. Další příkaz byla výpověď termínovaného vkladu ve výši 700 milionů korun. K oběma těmto transakcím zadaným v papírové podobě nemáme zatím žádnou zpětnou vazbu. Zatím je na účtu nevidíme a nevíme, zda byly odúčtovány Sberbankou,“ řekl ČTK náměstek hejtmana Miroslav Houška.
Minulý týden měly podle serveru Info.cz účty vedené u Sberbank například i Jihomoravský kraj nebo Moravskoslezský kraj.
„Pokusili jsme se peníze vybrat už v pátek, ale bohužel. Základní provoz městské části to neohrozí, ale příjemné to rozhodně není,“ popsala pro MF Dnes situaci starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení).
Jihomoravské hejtmanství převody ze svých účtů minulý týden stihlo, nicméně problém přetrvává u dvacítky obcí v kraji. „Výše vkladu je pojištěná do dva a půl milionu, my tu částku naplňujeme, tak snad nám peníze co nejdřív vrátí,“ doufá podle MF Dnes starosta Ořešení Jan Levíček (STAN).
V Králově Poli a Bystrci pro případ, že některá banka zkrachuje, rozdělili peníze na tři různé účty.
„Je ale špatně, že nás stát nevaroval. Bezpečnostní rizika má vyhodnocovat někdo jiný než starosta,“ řekl Tomáš Kratochvíl (ČSSD), první muž Bystrce, která má u Sberbank 160 milionů.
V bance má svůj hlavní účet i hokejová Kometa a není jisté, že v případě problémů částku pokryje pojištění. Obavy mají i tisíce Jihomoravanů.
Pražský magistrát má na spořicím účtu u Sberbank 160 milionů korun, které dosud nestihl převést. Účet už město vypovědělo. Situaci řeší s ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB). Z banky metropole v minulém týdnu převedla dalších 620 milionů korun.
Celkem mělo hlavní město u Sberbank 780 milionů korun. Spolupráci s bankou navázalo minulé vedení magistrátu. Spolupráce se Sberbank vznikla za éry exprimátorky Adriany Krnáčové a bývalé náměstkyně primátorky, která měla na starosti finance Evy, Kislingerové (obě za ANO).
„Pravděpodobně šlo o důsledek situace, kdy řada bank na českém trhu odmítala přijímat depozita. S ohledem na možná geopolitická rizika jsem již před delší dobou inicioval revizi této spolupráce. To vedlo loni například ke stažení dlouhodobých depozit města,“ uvedl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Deník Aktuálně.cz dnes upozornil také na to, že některé z měst a krajů mohou mít mnohem větší problém. Jejich vklady totiž na rozdíl od běžných klientů nejsou chráněné povinným pojištěním. Můžou tak přijít až o miliony korun.
Vklady u bank jsou ze zákona pojištěné. Klienti Sberbank, které ČNB odebírá licenci, tak dostanou své peníze až do výše 2 499 500 korun zpět. Netýká se to ale úložek měst a krajských úřadů, které měly u této banky účty. Na ně se totiž pojištění většinou nevztahuje.
„Vklady obcí a krajů jsou pojištěny pouze v případě, že jim náleží výnosy z daní, přičemž jejich daňové příjmy nepřesahují částku odpovídající 500 tisíc eur (zhruba 12,5 milionu korun), a při splnění dalších zákonných podmínek,“ citovala pro deník Aktuálně.cz z podmínek šéfka Garančního systému finančního trhu (GSFT) Renáta Kadlecová. Ochrana pojištěním se tak týká jen menších obcí, daňové příjmy kupříkladu Prahy totiž třeba v roce 2019 činily téměř 65 miliard korun.
„Větší obce a samosprávy tak na podmínku nedosáhnout a vklady pojištěné ze zákona nemají. Nemůže jim proto být poskytnuta zaručená výplata náhrady vkladů ve výši 100 tisíc eur, tedy necelých 2,5 milionu korun. Jedinou možností pro ně zůstává si počkat až na následné insolvenční či likvidační řízení a v něm nárokovat pohledávku za bankou,“ uvedl deník Aktuálně.cz.
Problémy Sberbank se mohou dotknot i exekučních řízení, upozornila Exekutorská komora. „Povinným v exekuci, zaměstnavatelům a dalším osobám provádějícím srážky ze mzdy či poukazujícím jiné platby v rámci probíhajících exekucí, kterých se omezení služeb Sberbank CZ může dotýkat, doporučujeme vyčkat s platbou a obrátit se na dotyčného soudního exekutora se žádostí o sdělení aktuálních platebních údajů,“ sdělila komora v tiskové zprávě.
Od Volksbank ke Sberbank
Jediným vlastníkem Sberbank Europe je ruská Sberbank, což je největší retailová banka na ruském trhu. Přes 50 procent akcií Sberbank vlastní ruské ministerstvo financí, s ostatními akciemi se obchoduje na moskevské burze.
Původně sovětská spořitelna se v roce 2011 dohodla na koupi východoevropské divize rakouské firmy Österreichische Volksbanken, včetně českých poboček.
Banka se v České republice zaměřovala na retailové, malé, střední a velké firemní klienty. Provozovala 25 poboček a měla přes 750 zaměstnanců, kteří obsluhovali 120 tisíc klientů. Sberbank CZ působí na českém trhu od roku 1993 (od roku 1997 jako samostatná akciová společnost a od února 2013 pod značkou Sberbank).
„Jsme součástí bankovní skupiny Sberbank Europe. V Evropě působí Sberbank na osmi trzích, provozuje 188 poboček a má 4 000 zaměstnanců. Skupina Sberbank jednou z největších a nejdynamičtěji se rozvíjejících bankovních skupin na světě a obsluhuje více než 102 milionů klientů ve více než 20 zemích po celém světě,“ tvrdila o sobě donedávna banka.
Jan Hrbáček
