Repo sazba 3,75 % zůstává. Ekonomové i členové bankovní rady se před středečním jednáním ČNB shodují, že prostor pro další snižování úrokových sazeb se ztenčuje. Důvodem jsou nejen přetrvávající inflační tlaky ve službách a nemovitostech, ale i rostoucí nejistota spojená s vývojem v zahraničí. Podle analytiků se česká měnová politika ocitá blízko své „doletové zóny“ – tedy neutrální sazby, která by ekonomiku neměla ani brzdit, ani přehřívat.

Každý člen sedmičlenné bankovní rady ČNB hlasuje sám za sebe a pečlivě vyvažuje mezi různými protichůdnými riziky. Na jedné straně stojí zejména faktory zvyšující inflaci, což jsou v poslední době hlavně setrvale rostoucí ceny služeb, nemovitostí a nájmů. Hlavním rizikem na druhém konci téhož provazu je hospodářský nerůst a vývoj globálního kontextu, který růst ohrožuje. S postupným snižováním sazeb spolu s poklesem spotřebitelské inflace začala ČNB v prosinci 2023, kdy snížila repo sazbu ze 7 % na 6,75 %. Naposledy – po lednové pauze – upravila ČNB své sazby směrem dolů v únoru.

„Ve prospěch pauzy hovoří většina příchozích makročísel od posledního zasedání. V první řadě jde o lehce vyšší lednovou i únorovou inflaci, respektive setrvačné tlaky ve službách (stravování a ubytování, ale také imputované nájemné) a rozkolísaný vývoj cen potravin, který může zvyšovat vnímanou inflaci mezi spotřebiteli. Proinflačním překvapením byla i rychlejší mzdová dynamika na konci minulého roku, stejně jako revize růstu HDP směrem nahoru. Kurz koruny je sice oproti zimní prognóze mírně silnější, v diskusi bankovní rady by ale neměl hrát zásadnější roli,“ shrnuje argumenty pro ponechání sazeb ČNB na místě analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Důvodem k opatrnému přístupu k měnové politice jsou podle něj také narůstající rizika a nejistoty spojené s vývojem v zahraničí. Jde zejména o vyostřenou geopolitickou situaci, hrozící celní tarify ze strany Trumpovy administrativy vůči EU, ale také dopad německé rozpočtové „bazuky“, jak říká. „V podobném smyslu se ostatně vyjadřovali i dva členové bankovní rady – Jakub Seidler a Jan Kubíček – kteří se explicitně vyslovili ve prospěch stability úrokových sazeb,“ dodává Rusinko.

Mohlo by vás zajímat

„Bankovní rada bude volit mezi dalším snížením sazeb o čtvrt procentního bodu a stabilitou. Obě možnosti jsou podobně pravděpodobné, ale z důvodu rostoucí nejistoty dalšího ekonomického vývoje se mírně přikláníme k variantě přerušení cyklu uvolňování měnové politiky,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

Neutrální sazba, anebo zmrazení v rovnováze

ČNB již delší čas hovoří o tom, že takzvaná neutrální úroková sazba, která znamená rovnovážný stav a nepůsobí ani protiinflačně, ani inflačně, je výše, než kde byla viděna po dlouhá léta. Ještě nedávno byla za neutrální sazbu považována repo sazba na úrovni 3 %. Aktuálně nejsou názory na výši neutrální sazby sjednoceny. Člen bankovní rady Jan Kubíček v rozhovoru pro agenturu Reuters před pár dny uvedl, že vidí neutrální sazbu na úrovni okolo 3,5 %. Proto se kloní k tomu, aby sazby zůstaly na stejné úrovni, tedy repo sazba na 3,75 %. Kontraindikací by ovšem bylo výrazné zpomalení růstu ekonomiky či pokles inflace pod očekávání centrální banky. Zároveň je však nutné sledovat proinflační rizika, jako je růst mezd a cen nemovitostí.

Jak upozorňuje Dominik Rusinko, pozornost bude směřovat především na doprovodnou komunikaci guvernéra Michla. „Ani v tomto ohledu ale nečekáme zásadní změnu rétoriky a mantrou centrální banky zůstane i pro příští měsíce opatrnost – ostatně podobně jako v případě Evropské centrální banky. To dává na pozadí vysoké míry nejistoty smysl, zvláště když se již úrokové sazby nacházejí velmi blízko ‚doletové zóny‘, neboli neutrální úrovně, kterou odhadujeme v blízkosti 3,50 %,“ říká Rusinko.

Prostor pro nižší úrokové sazby v tuzemsku už proto podle něj není významný. „Máme však za to, že ČNB ještě neřekla poslední slovo a k jednomu standardnímu poklesu sazeb o 25 bazických bodů dojde na květnovém zasedání, kdy bude k dispozici nová makroekonomická prognóza. Ve hře zůstává i následné jemné ladění k úrovni 3,25 %, za předpokladu, že by cenové tlaky ustupovaly rychleji a/nebo oživení růstu by bylo pomalejší oproti předpokladům,“ dodává analytik ČSOB.

U ledu také sazby klíčových centrálních bank

Minulý týden rozhodovaly o svých úrokových sazbách také nejdůležitější světové centrální banky. Americký Federální rezervní systém (Fed) ponechal sazbu v rozmezí 4,25 až 4,50 %. Beze změny ponechala svou klíčovou sazbu také Bank of England. „Centrální banky ve světě nyní čelí zvýšené ekonomické a politické nejistotě, která může mít zásadní dopad jak na inflaci, tak i na ekonomický růst,“ hodnotí vývoj analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen s tím, že se to odrazilo v rozhodnutích a výhledech centrálních bank.