Cena benzinu a nafty k nelibosti motoristů postupně roste. Hlavní podíl na tom má „nesvatá aliance“ mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. Tyto dvě země se dohodly na omezení produkce ropy s cílem vyhnat cenu nahoru. Není to zdaleka jediný případ z poslední doby, který ukazuje, jak se Saúdská Arábie odklání od Západu a posiluje spolupráci s Ruskem a Čínou.
Cena ropy typu Brent se od počátku roku pohybovala v rozmezí od 70 do 85 dolarů za barel. Až na konci srpna tuto hranici prolomila a v pátek 8. září se dostala nad 90 dolarů. Ropa je tak nejdražší od loňského října. Může za to hlavně oznámení o snížení dodávek na světový trh o 1,3 milionu barelů denně, na kterém se počátkem září dohodli Saúdové s Rusy.
Co je za tím? Zpravodajská televize Al Džazíra ve své Inside Story oslovila analytiky, kteří se shodli, že za podivnou spoluprací jsou hlavně ekonomické a sobecké důvody. Saúdové si přeji cenu minimálně 80 dolarů za barel, aby udrželi rozmařilý veřejný rozpočet v rovnováze. Rusko potřebuje drahou ropu taktéž, aby mělo z čeho financovat agresivní válku proti Ukrajině.
Saúdové u vstupu do sdružení BRICS
Mezinárodní energetická agentura (EIA) již varovala, že umělé snižování objemu exportu ze strany dvou zásadních producentů způsobí nedostatek ropy na světovém trhu. Lze tedy očekávat další tlak na růst cen ropy a pohonných hmot. Z druhé strany ovšem může nedostatek zmírnit rostoucí export z Íránu, Libye a Venezuely, a také zahájení těžby z bohatých ložisek v Guyaně.
Přibývají důkazy, že se spolupráce mezi Ruskem a Saúdskou Arábií neomezuje jen na manipulování trhu s ropou. Na konci srpna byla Saúdská Arábie spolu se Spojenými arabskými emiráty přizvána do klubu BRICS, který tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Skupina BRICS je obecně považována za protiamerický či protizápadní klub zemí s ambicemi hrát větší roli v globální politice a ekonomice.
Z historického pohledu je to překvapivý vývoj. Saúdská Arábie byla od setkání prezidenta Franklina Delano Roosevelta s králem Abdul Azízem ibn Saúdem v únoru 1945 považována za oddaného a spolehlivého spojence USA. Naopak s ateistickým Sovětským svazem neudržovali Saúdové skoro žádné oficiální vztahy, navíc po celá 80. léta financovali protisovětské povstalce v Afghánistánu. K navázaní diplomatických styků došlo až v roce 1990. Vzájemné vztahy však zůstaly slabé, a to až do velkolepé návštěvy krále Salmána v Moskvě v říjnu 2017.
Čínská jaderná elektrárna u Perského zálivu?
Aby těch provokací nebylo málo, tak Saúdská Arábie ukončila jednání o spolupráci se Spojenými státy při výstavbě jaderných elektráren. Některá média zmiňují důvod, že Američané nechtěli Arabům předat technologii obohacování uranu pro jaderné palivo. V posledních týdnech se objevují informace, že Saúdská Arábie zahájila jednání o možné stavbě jaderných bloků s Čínou, Francií a dokonce i s Ruskem.
Obrat Saúdské Arábie směrem k Rusku a Číně se projevuje už i ve zbrojní oblasti. Jak ve čtvrtek upozornil deník The Wall Street Journal, americký zbrojní koncern RTX odvolal investici v řádu miliard dolarů do výroby zbrojních systémů v této arabské zemi. Jako důvod uvedl spolupráci partnerské arabské firmy s Rusy a Číňany.
David Tramba
