Podle analýzy datového projektu Evropa v datech může současný způsob získávání potravin za 70 procent vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj dvě třetiny světové spotřeby pitné vody. S řešením problému přichází Agentura EU pro kosmický program se sídlem v Praze, která nabízí využití informací evropských satelitů v zemědělství.
Data Agentury EU pro kosmický program (EUSPA) využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T-Mobile Czech Republic.
Produkce potravin je náročná na přírodní zdroje. Získání 100 gramů vepřového masa si například vyžádá 11 metrů čtverečním půdy ročně a do atmosféry jsou při tom vypuštěny skleníkové plyny odpovídající 7,6 kilogramu CO2. Data vyplývají ze studie publikované v prestižním časopise Science. Jen pro představu, stejné množství CO2 vyprodukuje osobní automobil při 85kilometrové jízdě.
Přírodu zatěžuje i pěstování plodin, které vyžaduje velké množství pitné vody a používání pesticidů a hnojiv. Jídla přitom bude zapotřebí čím dál víc, protože podle OSN by v roce 2057 měla světová populace překročit deset miliard. Na Zemi je jen omezené množství orné půdy, která je navíc čím dál častěji zasažena suchem. Pokud se nic nezmění, bude mít lidstvo v budoucnu vážné problémy s nedostatkem jídla.
Pomoci by mohlo využití evropských vesmírných satelitů, které nabízejí možnost přesné navigace zemědělských strojů. „Zatímco americký polohový systém GPS dokáže určit polohu s přesností na tři metry, odchylka evropského Galilea je menší než jeden metr. Evropský systém pozemních stanic a geostacionárních družic EGNOS navíc dokáže zpřesnit GPS systém až na 15 až 30 centimetrů,“ říká Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.
Vysoká přesnost nachází uplatnění v takzvaném precizním zemědělství, tedy zlepšování péče o půdu, rostliny a dobytek s nasazením moderních technologií. „Evropské satelity tak mohou třeba přesně navigovat zemědělské stroje, což ušetří čas, palivo i pesticidy. Optimalizace plánování trasy traktoru například snižuje erozi půdy a šetří náklady na palivo až o 10 procent,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Z dat EUSPA vyplývá, že nyní je zařízením s podporou satelitní navigace vybaveno 97 procent nových traktorů v EU. Podle EUSPA využití evropských satelitů pomůže do roku 2025 ušetřit 1,5 milionu tun hnojiva a 4,5 tisíce tun pesticidů. Pro představu: ušetřený milion a půl hnojiva by stačil pro českou spotřebu na čtyři roky.
Potenciál precizního zemědělství ale sahá ještě dál. „Kdyby na precizní zemědělství přešlo 15 až 20 procent světových farem, podle odhadů Světového ekonomického fóra by celková světová úroda do roku 2030 vzrostla o 10 až 15 procent, zatímco využití vody by se snížilo o 20 procent a produkce skleníkových plynů by poklesla o 10 procent,” říká Jindřich Hemer, Customer Solution Designer Expert ze společnost T-Mobile Czech Republic.
Tomáš Rovný
