Smlouva o Evropské unii umožňuje, aby byly členské země trestány, pokud omezují demokracii nebo porušují lidská práva. Nový francouzský prezident Emmanuel Macron již před nástupem do úřadu pohrozil Polsku a Maďarsku. Evropský parlament bude brzy diskutovat o údajném politickém zneužívání médií v České republice.
Europoslanci řeší vnitrostátní poměry ve všech zemích Visegrádské čtyřky (V4), kromě Slovenska. Polská vláda musí vysvětlovat, proč nerespektuje rozhodnutí tamního ústavního soudu. Také Maďarsko riskuje sankce, když přísně zasahuje proti migrantům a legislativními změnami ohrožuje Středoevropskou univerzitu, kterou v Budapešti financuje kontroverzní byznysmen George Soros. 1. června mají europoslanci na programu “Riziko politického zneužívání sdělovacích prostředků v České republice”, což souvisí také s nahrávkami ministra financí Andreje Babiše (hnutí ANO).
Oba citovaní europoslanci za hnutí ANO přitom uvedli, že Andrej Babiš by měl opustit křeslo ministra financí.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron ještě před svým zvolením, na konci dubna varoval polskou i maďarskou vládu. “Pokud nejsou respektovány hodnoty Evropské unie, chci, aby byly uplatněny sankce,” řekl tehdy francouzským novinám Ouest-France. Jako konkrétní příklady uvedl “univerzity” a “uprchlíky”. “O Polsku rozhodnu do 3 měsíců poté, co budu zvolen,” předeslal tehdy Macron. Unijní sankce ale samozřejmě nemůže nařídit sám, klíčovou roli hraje celá Rada, tvořená zástupci všech členských států a taky Evropský parlament. Čeští poslanci přitom zastávají daleko opatrnější stanoviska.
Potrestání členského státu by se mohlo obrátit proti Bruselu
Pavel Telička (ANO, ALDE) souhlasí, aby odpovědný parlamentní výbor řešil situaci v Maďarsku: “Každý případ musí být posouzen podle vlastní podstaty věci. Je žádoucí, aby příslušný výbor (LIBE – má na starosti občanské svobody, spravedlnost a vnitřní poměry, pozn. red.) záležitost řádně projednal a navrhl stanovisko Parlamentu.”
Petr Ježek (ANO, ALDE) preferuje, aby Unie tlačila na kritizované národní vlády prostřednictvím jednání: “Situace v oblasti právního státu a lidských práv je v Polsku a Maďarsku znepokojivá, avšak sankce nepovažuji za cestu vedoucí k nápravě.”
Oba citovaní europoslanci za hnutí ANO přitom uvedli, že Andrej Babiš by měl opustit křeslo ministra financí.
Mohlo by vás zajímat
Stejně jako Petr Ježek, také Jiří Maštálka (KSČM, GUE/NGL) varuje, aby Unie trestáním členských států nepopuzovala občany proti sobě: “Jsem proti jakýmkoli sankcím. Nikdy nic dobrého nepřinesly. Vždy a všude ponesou důsledky sankcí sociálně slabší jedinci a skupiny.”
Petr Mach (Svobodní, EFDD) stojí na straně Polska i Maďarska, které považuje za demokratické právní státy: “Instituce EU by si nejprve měly zamést před vlastním prahem a zaměřit se na vlastní demokratický deficit.”
[mn_protected]
Eventuálním sankcím by předcházel složitý schvalovací proces
Formální rámec najdeme především ve Smlouvě o Evropské unii. Začněme článkem 2:
“Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.”
Článek 7 potom popisuje případné tresty, které mohou postihnout členský stát, pokud není věrný předsevzatým idejím. Na návrh samotných zemí, Parlamentu nebo Komise nejprve Rada národních ministrů rozhoduje, zda “existuje zřejmé nebezpečí” hodnotového rozchodu. Následuje “pravidelné přezkoumávání” situace.
Potom může třetina států nebo celá Komise navrhnout další krok. Ale teprve pokud souhlasí Parlament a kritizovaný stát dostane prostor k vyjádření, Evropská rada (premiérů nebo prezidentů) případně “jednomyslně rozhodne”, že došlo “k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených v článku 2”. Následně může Rada ministrů “kvalifikovanou většinou” odhlasovat, že tam například zástupci kritizovaného státu ztratí svoje hlasovací práva, ale nadále musejí plnit svoje povinnosti.
Smlouva o fungování Evropské unie ve článku 354 doplňuje, že v podobných případech nemůže Maďarsko, Polsko ani jiný člen rozhodovat sám sám o sobě. Případným sankcím tedy nezabrání žádným vetem a podřizuje se ostatním. Kvalifikovanou většinu tady vymezuje článek 238.
[/mn_protected]
Petr Woff