Evropská unie se chystá přitvrdit sankce proti Bělorusku. Zaměří se na citlivé oblasti tamní ekonomiky – ropné produkty a hnojiva obsahující draslík. Právě na jejich exportu do zemí Evropské unie běloruské státem vlastněné podniky v minulých letech nejvíc vydělávaly. Ropné produkty z tamních rafinerií v menší míře směřují i k zákazníkům v Česku.
Jak uvádí specializovaný web oec.world, hlavní položkou běloruského exportu jsou ropné produkty se zhruba 22procentním podílem. Objem jejich vývozu v roce 2019 dosáhl 5,24 miliardy dolarů a směřoval hlavně na Ukrajinu, do Polska, Velké Británie, Německa, Nizozemska a pobaltských zemí. Podle údajů v systému STAZO Českého statistického úřadu se ropná paliva dovážejí z Běloruska i na náš trh; loni se jednalo o 42,8 tisíce tun v hodnotě téměř 364 milionů korun.
Ropný byznys režimu diktátora Aleksandra Lukašenka stojí na dobrých vztazích s Kremlem. Bělorusko totiž importuje až 18 milion tun ruské ropy ročně – se slevou a bez vývozní daně. Tuto ropu zpracovávají velké rafinerie v Mozyru a Novopolocku a vyrobený benzin, naftu a další produkty Bělorusové exportují do různých evropských zemí. Snadný byznys se v minulých letech několikrát zadrhl, na zhoršení vzájemných vztahů či opožděné platby Rusové reagovali omezením dodávek či zdražením ropy.
V menším objemu směřuje na český trh i druhý „hit“ běloruské ekonomiky – draslíkatá hnojiva. Loni se jednalo o import v objemu 13,6 tisíce tun, ve finančním vyjádření pak o 102 milionů korun. Export zemědělských hnojiv z Běloruska v roce 2019 dosáhl 3,3 miliardy dolarů a směřoval téměř do celého světa. Největším dovozcem byla Brazílie následovaná Čínou, Indií a Ukrajinou, poměrně významným odbytištěm však byly i trhy zemí Evropské unie.
Co se k nám dováží z Běloruska
Draslíkatá hnojiva vyrábí státem ovládaný podnik Belaruskali z místní suroviny – potaše (uhličitanu draselného). Centrem jeho těžby je město Salihorsk v Minské oblasti. Bělorusko je třetím největším producentem potaše s podílem přes 18 procent na světové produkci. Ziskový podnik Belaruskali patří mezi největší plátce daní v Bělorusku, ochromení exportu by tedy mohlo Lukašenkův režim vážně postihnout.
Nová vlna sankcí následuje po skandálním incidentu, který se odehrál v neděli 23. května. Bělorusové pod záminkou falešné zprávy o bombě na palubě donutili přistát v Minsku letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu. Následně zatkli novináře Ramana Prataseviče, který podporoval opoziční hnutí a protesty proti Lukašenkovi. Vůdčí postava běloruské opozice Svjatlana Cichanouská následně zemím EU doporučila zavést přísné sankce, zahrnující omezení dovozu ropných produktů, hnojiv a dřeva.
David Tramba
