Návrh novely Energetického zákona, která otevírá cestu ke vzniku energetických společenství a sdílení elektřiny, schválila ve středu vláda. Co si vlastně máme představit pod pojmem komunitní energetika a jak bude sdílení energie v praxi vypadat? Jaká rizika to s sebou nese? Odpovědi na tyto otázky přináší analýza konzultační firmy EGÚ Brno.
Zřejmě největší uplatnění se pro sdílení elektřiny nabízí v bytových domech. EGÚ Brno vzalo jako modelový příklad bytový dům o šesti patrech s celkem 30 byty. Využitelná plocha středy dosahuje 90 m2 a lze na ni umístit 41 panelů, každý o výkonu 450 W. Celkem by tak výkon solární elektrárny vycházel na 18,45 kW.
Takový zdroj energie by v českých podmínkách dokázal za rok vyrobit maximálně 20 MWh elektřiny. Spotřeba bytového domu se však v hodinovém členění odlišuje od tvaru průběhu výroby fotovoltaiky, což vede k tomu, že se nezužitkuje veškerá vyrobená elektřina pro potřeby domu. Pokud si obyvatelé domu nepořídí také baterii pro ukládání energie, část vyrobené elektřiny by „přetékala“ do distribuční sítě.
Předpokládat lze poměrně nízkou dodávku elektřiny v zimních měsících. Naproti tomu v jarních, letních i podzimních měsících je denní výroba z fotovoltaiky výrazně vyšší a v některých případech dokonce přesahuje spotřebu bytového domu. Přímo v domě by se uplatnilo 14,8 MWh elektřiny, tedy 75 procent vyrobeného množství.
Celková roční spotřeba elektřiny v modelovém bytovém domě dosahuje přibližně 52 MWh, samovýroba by tak mohla pokrýt necelých 30 procent celoroční spotřeby. Finanční úspora bude záviset na legislativních podmínkách a výši dotací z veřejných prostředků, například z Modernizačního fondu. Návratnost investice do fotovoltaiky v komunitě bytového domu odhaduje EGÚ Brno při dotaci ve výši 50 procent nákladů na 6 až 8 let.
Pozor na nerealistická očekávání
Odborníci z EGÚ Brno v této souvislosti varují před nereálnými očekáváními, která neberou v potaz skutečné náklady spojené s výrobou elektřiny a se servisem, případně s nutností plateb za používání distribuční sítě. Upozorňují také na možný nátlak zájmových skupin, které budou chtít vnutit komunitní energetiku všem bez ohledu na individuální posouzení projektu.
„Komunitní energetika může dobře fungovat v bytových domech a přiblíží tak téma energetiky běžné populaci tím, že jí umožní zapojit se do výroby elektřiny. Je k ní však potřeba přistupovat jen jako k malé součásti komplexního řešení energetické transformace spojené s dekarbonizačními snahami. Komunitizace bude spojena s miliardovými investicemi do distribučních sítí, stovky miliard pak bude stát připojení všech zamýšlených fotovoltaik. Tyto náklady se časem nutně promítnou do poplatku za použití sítí,“ vysvětluje ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
Podle výpočtů firmy EGÚ Brno nejvýznamnější technický potenciál pro komunitní energetiku nabízejí právě střechy bytových domů. Fotovoltaické panely na jejich střechách mají potenciál vyrábět až 2,3 TWh elektřiny ročně. Pro jejich realizaci by však muselo v České republice vzniknout přes 127 tisíc energetických společenství na úrovni bytového domu.
Výslednou podobu novely energetického zákona, označované jako Lex OZE 2, jsme představili před týdnem ve zprávě „Návrh novely ke komunitní energetice je hotový, projedná jej vláda. Tahanice o jeho podobu nekončí“. Novelu musí ještě schválit obě komory parlamentu, účinná bude nejdříve od počátku roku 2024.
(rov)
