Ministerstvo financí na základě žádosti premiéra Sobotky předložilo zprávu o plnění daňových příjmů krajů a obcí za první čtyři měsíce letošního roku. A není to příliš radostný pohled.
Ministerstvo se zaměřilo na inkaso sdílených daní, tedy těch, které jsou přerozdělovány přes státní rozpočet na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Za první čtyři měsíce roku 2015 samosprávy inkasovaly o 3,2 miliardy korun méně než za stejné období roku 2014. Celý tento propad fakticky připadá na nižší výběr daně z přidané hodnoty. Dále se také snížil výběr daně z příjmů fyzických osob o 1,2 miliardy korun, nicméně na daních z příjmů právnických osob a daních z loterií se naopak vybralo o 1,2 miliardy více než v první třetině loňského roku.
Ministerstvo financí nižší inkaso zejména u DPH vysvětluje neustále stejně. Argumentuje vysokou srovnávací základnou roku 2014, kdy bylo zadrženo vyplacení nadměrných odpočtů ve výši 3,4 miliardy korun. Tyto odpočty byly v dalších měsících roku 2014 propláceny, takže ministerstvo očekává, že od května bude naopak inkaso DPH vyšší než v roce 2014. Druhým faktorem nižšího inkasa DPH v letošním roce je podle ministerstva zavedení třetí sazby DPH na vybrané druhy zboží. Tomuto faktoru však ministerstvo připisuje vliv nižšího výběru pouze ve výši 200 milionů korun. Celoročně Ministerstvo financí očekává příjem municipalit z DPH ve výši 93,1 miliard korun, což představuje nárůst o 400 milionů.
U daně z příjmů právnických osob se inkaso v první třetině letošního roku navýšilo o 800 milionů a pro celý letošní rok ministerstvo očekává plnění krajům a obcím ve výši 1,6 miliard. U daně z příjmů fyzických osob je meziročně inkaso nižší o 1,2 miliardy korun. Celý propad jde přitom na vrub inkasa daně z příjmů fyzických osob z daňových přiznání.
Ministerstvo financí to vysvětluje tím, že došlo ke zpětnému vyplácení slev na daních pracujícím důchodcům za roky 2013 a 2014 na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Odvody z loterií jsou meziročně vyšší o 300 milionů korun. Z hlediska celoročního inkasa však ministerstvo očekává pokles o 200 milionů, protože samosprávy postupně loterijní hry omezují.
Největším problémem je výpadek příjmů municipálních rozpočtů z daně z přidané hodnoty. Například Olomouc se chystá zdvojnásobit daň z nemovitosti pro příští rok. Radní to zdůvodňují právě výpadkem příjmů ze sdílených daní ve výši 50 milionů korun.
Pokud se podíváme na vývoj celostátních daňových příjmů v období leden až květen roku 2015 a porovnáme s předchozími lety, pak ani v tomto případě nejsou výsledky nikterak oslňující. U daně z přidané hodnoty je výběr stále přibližně o 10 miliard nižší než ve stejném období loňského roku. Pokud přijmeme argumentaci Ministerstva financí, že je loňské inkaso nějak zkresleno, můžeme je tedy srovnat s rokem 2013. Zjistíme, že letošní inkaso za prvních pět měsíců je jen přibližně o miliardu vyšší. U daně z příjmů právnických osob je výběr v porovnání s rokem 2013 vyšší jen o 3 miliardy a u fyzických osob o necelé 2 miliardy korun.
Oproti loňsku je pak výběr daní z příjmů (právnických i fyzických osob) zhruba stejný. Objem vybraných spotřebních daní je v letošním roce prakticky na stejné úrovni jako před dvěma lety. Tyto údaje samy o sobě ještě nic nevypovídají. Zohledníme-li však jeden podstatný fakt, a sice že v letošním prvním čtvrtletí roste naše ekonomika druhým nejvyšším tempem z celé Evropské unie (o 4,2 %), a v roce 2013 naopak český HDP zaznamenal propad o 0,7 %, pak je vývoj plnění příjmů státního rozpočtu vcelku tristní. Ministr Babiš veřejnost neustále uklidňuje tím, že se výběr daní zlepší. Máme však za sebou téměř polovinu roku a zlepšení stále nepřichází.
Petr Musil
