Evropské země utratily loni za pomoc se zvládáním klimatické změny v rozvojových státech v přepočtu 770 miliard korun. Zato Čína, která je v absolutních číslech největším producentem oxidů uhlíku, stále zaostává. Před klimatickým summitem v Brazílii COP30 to kritizuje Evropská komise. Po asijské velmoci chce, aby přidala.
Jen dva týdny před začátkem globální klimatické konference COP30 vyjádřil evropský blok frustraci z přístupu zbytku světa. Kromě toho, že americký prezident Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody, tak také druhá největší ekonomika světa odmítá výrazněji přispět ke globálnímu boji proti změně klimatu.
Laxnost asijské mocnosti, pokud jde o pomoc zbytku světa, kritizoval evropský komisař pro klima, nulové emise a čistý růst Wopke Hoekstra. „Čína musí vzhledem ke svému rostoucímu ekonomickému vlivu vynaložit více prostředků na financování globálních opatření v oblasti klimatu,“ uvedl.
Unie zveřejnila údaje, kolik sedmadvacítka vynaložila peněz na ochranu klimatu ve třetích zemích. Za loňský rok to bylo 31,7 miliardy eur (770 miliard korun) pouze z veřejných zdrojů. Říše středu takové údaje vůbec neuvádí.
Čína musí přidat
Hoekstra kritizoval i to, že se Čína stále označuje za „rozvojovou zemi“ ve snaze ospravedlnit svůj minimální příspěvek k globálnímu financování boje proti změně klimatu. „Ve skutečnosti je Čína zemí s vyššími středními příjmy. Odvedla skvělou práci, pokud jde o vytváření bohatství,“ prohlásil komisař.
Vyzval Peking, ale také další země – například ty v Perském zálivu – , aby na opatření pro snižování skleníkových plynů vydávaly mnohem víc peněz. „Evropa prostě nemá prostředky, aby to zvládla sama,“ zdůraznil.
Mohlo by vás zajímat
O trochu víc emisí než Česko
Klimatické neutrality Peking plánuje dosáhnout do roku 2060 – o dekádu později než Evropa. Na klimatickém summitu v New Yorku v září 2025 se Čína zavázala snížit do roku 2035 emise o 7 až 10 procent oproti maximálním hodnotám. Země ale neuvedla referenční rok pro tento výpočet. Proto tento přístup označil Hoekstra za „zklamání“.
„Jakékoli číslo, které je potenciálně nižší než 10 procent, má obrovské důsledky pro budoucí klimatické opatření na celém světě,“ komisař.
Nedávná analýza think-tanku Bruegel ukázala, že Čína upřednostňuje bilaterální dohody s jednotlivými státy před formálními multilaterálními závazky. Pekingu to umožňuje uplatňovat geopolitický vliv a zároveň se efektivně vyhýbat sdílené globální odpovědnosti. A to přesto, že v absolutních číslech je nyní největším producentem emisí na světě. V přepočtu na obyvatele pak země produkuje o trochu víc emisí než Česko, ale méně než Rusko, Kanada, Austrálie či USA.
Desítky dohod s chudšími zeměmi
Čína v posledních letech podepsala více než 50 dohod o spolupráci v oblasti klimatu s 42 rozvojovými zeměmi. Jedná se o podporu nízkouhlíkových demonstračních zón, přes projekty na zmírňování dopadů změny klimatu až po iniciativy jako africký solární pás.
Země je taky významným producentem technologií potřebných k přechodu na zelenou ekonomiku. V řadě technologií, jako jsou solární panely či elektroauta, drží světový prim.
