Po drsné kritice na parlamentní půdě přichází návrh smíru. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP09) vysvětluje v rozhovoru včerejší vypjatou atmosféru na jednání výboru, kterou Ekonomický deník detailně popsal. Fischer nabízí ministrovi obrany Jaromírovi Zůnovi (za SPD) smír, omluvu i podporu. Závisí to na jediné věci. Jaké?

Původně věcná debata o obranyschopnosti České republiky a zamítnuté pomoci Ukrajině v podobě letounů L-159 ve středu v Senátu vyvrcholila ostrou kritikou „vládní ignorance“. Ministr Jaromír Zůna se totiž z jednání výboru omluvil. Podle neoficiálních informací z ministerstva obrany ho naštval výrok předsedy výboru Pavla Fischera. Ten v médiích označil Zůnu za sabotéra obranyschopnosti země.

Co předcházelo včerejšímu napjatému jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost? Ministr obrany Jaromír Zůna nejprve účast přislíbil, a pak se omluvil?

Ano, ministra jsme zvali třikrát. Nejprve na schůzi, na níž jsme pojednávali žádost o odkup L-159 a požadavek na obranyschopnost státu, nepřišel, bod jsme přerušili. Podruhé na veřejné slyšení, kde měl vystupovat k obranyschopnosti státu z pohledu krizového řízení a úkolů pro ozbrojené síly. Nepřišel, navíc nikoho za sebe neposlal, ale veřejně oznámil, že se setkává s olympioniky. A nakonec na výbor dne 25. 2.

Pozval jsem ho osobním dopisem dva týdny předem s nabídkou, aby vystoupil a seznámil nás se svými prioritami. Omluvil se dopisem dne 25. 2., který nám přišel datovou schránkou, tedy až v průběhu schůze. Poslal za sebe vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie Jiřího Šedivého. Důvod neuvedl. 

senátor řeč
Pavel Fischer je senátorem od roku 2018. Od listopadu téhož roku předsedá výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ilustrační foto: Radek Čepelák

Na sněmovním výboru pro obranu už ministr byl, čím si vysvětlujete, že do Senátu ještě nedorazil?

Řeší rozpočet, který schvaluje Poslanecká sněmovna, ale i tak je to nepochopitelné. Za obranyschopnost státu odpovídá vláda. V tomto smyslu je ministr obrany nezastupitelný a jeho roli nezastane ani šéf Sněmovny, ani premiér, který má navíc podle všeho jiné priority, než řešit obranu, jak opakovaně sdělil.

Hodláte to nějak řešit, na plénu Senátu, výzvou ministrovi obrany, případně jinak?

Vedeme o tom diskusi. Na mě to působí, jakoby pan ministr žil v jiném světě. Dělba moci je ale pravidlo, podle něhož výkonná moc odpovídá parlamentu, je pod parlamentní kontrolou, a to platí dvojnásob pro ozbrojené síly. 

Akademik ve špatném vlaku?

Nelze si nepovšimnout, že do Jaromíra Zůny poměrně dost tepete, použil jste termíny komunista, sabotér, jaké k tomu máte důvody, prosím?

Ano, na přímý dotaz novináře, jak si vysvětluji, že ministr nepřijde na veřejné slyšení, které Senát pořádá v souladu se zákonem, jsem chvíli před začátkem slyšení skutečně odpověděl, že to na mě působí, jako by chtěl sabotovat práci ústavních institucí. Byl jsem z toho opravdu zklamán.

Posuďte sami – přišel vrchní velitel, tedy prezident, ale ministr obrany si nenašel čas a raději šel za olympioniky? Pohrdání Parlamentem by byla vážná věc a nepatří do slušné společnosti. Rád se mu za ten výrok osobně omluvím.

Mohlo by vás zajímat

A k jeho členství v KSČ. Jedná se o historický fakt, ostatně působil dokonce jako politruk, k čemuž se nechci dál vyjadřovat, odpovídal jsem tehdy jenom na dotaz, jak ho hodnotím jako kandidáta na funkci ministra. Od chvíle, kdy se stal ministrem, respektuji, že dostal velkou odpovědnost, vláda má důvěru sněmovny a tuhle otázku neřeším.

ministr spolupracovníci
Ministr obrany Jaromír Zůna (vpravo). Foto: Ministerstvo obrany

Jak dosud vnímáte působení ministra Zůny ve funkci? Vidíte nějaký závažný problém?

Priority, které vyhlásil, jsem detailně studoval, ten seznam je úctyhodný. Při nástupu do funkce i ve Sněmovně opakoval, že bude striktně dodržovat 2 % HDP na obranu. Uplynuly dva týdny a v návrhu rozpočtu dnes obhajuje čísla na úrovni 1,76 % pro kapitolu ministerstva obrany.

K tomu sice přidává dvacet miliard z dopravy a další, jenže by měl postupovat opačně. Nejprve zajistit dvě procenta a k tomu vyjednat další položky v jiných resortech jako bonus. Tak interpretuji i stanovisko Národní rozpočtové rady z 10. února.

Jenže hlavní slovo mají premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová…

To, že ministr jen opakuje chyby minulé vlády, která dělala podobná kouzla v rozpočtu, ho neomlouvá. Je to naopak přitěžující okolnost! Obhajuje totiž rozpočet, který je v rozporu se zákonem o financování obrany České republiky.

A navíc ohlašuje, že to v budoucnu dožene, což zpochybnil premiér osobně. Zásadní přitom je, že nám chybí čas. Další odklady a sliby nejsou řešení. Už dnes máme ve výstavbě klíčových schopností zpoždění možná deset let, což padlo na velitelském shromáždění. Není na co čekat. Bezpečnostní hrozby jsou nejvyšší v naší novodobé historii. Jedná se o bezpečnost občanů naší země.  

Nemůže být podle vás za omezenou komunikací ministra obrany – jako nečlena nějaké partaje – problém se stranickým zaparkováním pod SPD. Což se ukázalo u některých korekcí jeho veřejných vystoupení?

Působí na mě jako akademik, který nastoupil do špatného vlaku a ještě si neuvědomil, že s tím může něco dělat. Dokonce může v krajním případě zatáhnout za ruční brzdu. Ale nikdo jiný to za něj neudělá.  

Jsem schopni mu poskytnout velkou podporu

Zraje vám v hlavě nějaký návrh, jak komunikaci s ministrem takzvaně nahodit na koleje?

Obrana státu je vážná věc. Proto musíme najít společnou řeč. Je to jen otázka času. Jako ústavní činitel si uvědomuji, že je to naše povinnost.

Pan ministr dobře ví, že jsme s jeho předchůdci měli názorové střety, ale vždy jsme je podpořili v tom zásadním. Senát byl na straně obrany státu pokaždé, kdy to bylo třeba, i když to nebo v módě. O tom svědčí i přijímaná usnesení nebo návrhy zákonů, kdy jsme navrhovali 2 % HDP dávno před tím, než se z toho stalo hodně špatné heslo. Jenže už není čas na hesla.

Tak proč proti ministrovi vystupujete tak příkře?

Musíme pomoci ministru obrany naplnit cíle výstavby schopností. Vždyť jsme nedokázali splnit ani ty minulé, což kritizoval senátní výbor dávno před tím, než se pan generál Zůna vrátil z Číny (Jaromír Zůna působil v Pekingu jako vojenský diplomat, takzvaný přidělenec – pozn. red.).

Pan ministr obrany má dnes těžký úkol a potřebuje spojence. V Senátu jsme připraveni mu poskytnout velkou podporu.

Záleží jenom na něm, kdy toho využije. Já doufám, že to bude brzy. Je to v zájmu České republiky.