Dekarbonizace evropské energetiky nabrala loni rekordní tempo. Jak ve své zprávě uvádí analytická skupina Ember, země EU loni při výrobě elektřiny vypustily do ovzduší 653 milionů tun oxidu uhličitého. Oproti 811 milionům tun roce 2022 to bylo o 19 procent méně. Skoro 60 procent emisí přitom pochází z elektráren ve třech zemích – v Německu, Polsku a Itálii.

Zajímavostí může být, že Francie díky energetice založené na jaderné a vodní energii loni vypustila do ovzduší „jen“ 28,8 milionu tun CO2. Tedy méně než Česká republika, kde objem emisí z výroby elektřiny dosáhl 34,2 milionu tun. Co se týká emisní náročnosti výroby elektřiny, Česko je s 450 gramy CO2 na kilowatthodinu elektřiny sice za Polskem (662 gramů CO2/kWh), ale před Německem (371 gramů CO2/kWh) a většinou dalších zemí EU.

Co se týká výroby elektřiny, odklon od fosilních paliv v EU probíhá s úctyhodnou rychlostí. Oproti rekordnímu roku 2007, kdy emise dosáhly výše 1218 milionů tun CO2, nastal pokles o 46 procent. Ukazuje se, že růst výroby elektřiny z uhlí v letech 2021 a 2022 byl pouze dočasným jevem, který souvisel se skokovým růstem cen dováženého zemního plynu a se špatnými podmínkami pro provoz větrných a vodních elektráren.

Celkové emise: 2,5 miliardy tun

Tempo dekarbonizace je o dost pomalejší, pokud vezmeme v úvahu celkovou spotřebu energie včetně vytápění a dopravy. Touto otázkou se v lednu zabývalo finské Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA). Podle jeho odhadu loni klesly celkové emise oxidu uhličitého v zemích EU o osm procent na zhruba 2,5 miliardy tun. Dobrá zpráva je, že se jedná o nejnižší hodnotu emisí od roku 1963.

Podíl zdrojů na celkové výrobě elektřiny v zemích EU. Zdroj: Ember

Jak dále uvádí Ember ve své nové analýze trendů v evropské energetice, výroba elektřiny z uhlí v zemích EU loni klesla o 26 procent na 333 TWh, v případě plynu nastalo snížení o 15 procent na 452 TWh. Výjimečný byl pokles emisí ze spalování fosilních paliv v Bulharsku (o 44 procent), výrazný pokles nastal také ve Španělsku, Portugalsku, Německu i dalších státech.

Propad výroby elektřiny z uhlí a plynu byl kompenzován vyšší výrobou v solárních a větrných elektrárnách (+90 TWh), zvýšenou výrobou ve vodních elektrárnách (+41 TWh) a také poklesem spotřeby o 94 TWh. Ember k tomu dodává, že za poklesem spotřeby není jen útlum energeticky náročné výroby. Jedná se o tři vlivy s podobným podílem – vedle nižší průmyslové výroby také o dopad mírnější zimy a zvyšování efektivity ve spotřebě elektřiny.

Mohlo by vás zajímat

Další útlum na obzoru

Analytici Emberu očekávají, že loňský trend bude pokračovat i v dalších letech. Během let 2024 a 2025 má skončit provoz uhelných bloků o výkonu 21 000 megawattů, tedy jedna pětina z celkového množství. Odklon od uhlí bude svižný hlavně v Německu, Itálii, Polsku a v Řecku. Naopak v České republice není odstavování uhelných bloků v nejbližší době v plánu.

Rychle naopak roste výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, která loni dosáhla rekordních 44 procent. Rychle se prosazují větrné elektrárny, které loni vyprodukovaly rekordních 475 TWh elektřiny (17,6 procenta). Větší podíl na celkové výrobě elektrické energie měly pouze jaderné elektrárny (22,9 procenta). Solární elektrárny zatím produkují menší část elektřiny, významnější podíl mají pouze v Řecku, Maďarsku, Nizozemsku a Španělsku (od 16 do 19 procent).

Více k tématu, jak se různé zdroje loni podílely na výrobě elektřiny v zemích EU, se dočtete ve zprávě Česko má čtvrtou nejšpinavější energetiku v EU. Pouze my a Poláci stále vyrábíme nejvíc elektřiny z uhlí.

David Tramba