Ředitel sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR, brigádní generál Roman Hyťha, utrpěl v září v Brně zranění nožem při potyčce s jiným vojákem. Incident výrazně otřásl armádními špičkami, Hyťha přišel o bezpečnostní prověrku. Útočník teď čelí podezření z několika trestných činů, které spáchal pod vlivem návykové látky.
Ekonomický deník zjišťoval podrobnosti o podobných incidentech. Vojáci ale odmítli poskytnout konkrétní data o tom, kolik podobných jevů v posledních letech řešili. A nejde jen o činy „pod vlivem“. Jak tedy funguje prevence rizikového chování v české armádě?
Pořezaná ruka a obvinění ze čtyř trestných činů
Násilný incident s taseným nožem a zraněním brigádního generála Romana Hyťhy vrhá stín na stav preventivních programů Armády České republiky.
Incident se odehrál v noci na 25. září po oslavě narozenin pedagoga Univerzity obrany v Brně. Zraněný generál Hyťha, který vedl klíčovou sekci zpravodajského zabezpečení armády, čelil útoku řadového vojáka. Ten generálovi pořezal ruku a Hyťha se musel podrobit chirurgickému zákroku.
Vojenská policie okamžitě zahájila trestní řízení proti útočníkovi, příslušníkovi Informačních a kybernetických sil. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Brně Barbora Jančíková potvrdila, že voják je podezřelý z celé škály trestných činů: „Vedeme to pro podezření z výtržnictví, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a nebezpečného vyhrožování. Následné jednání podezřelého pak pro podezření z ohrožení pod vlivem návykové látky,“ uvedla Jančíková.
Mohlo by vás zajímat
Víc informací zatím žalobci nepustili. I přes závažná podezření voják ve službě podle posledních informací zatím zůstává.
Incident má ovšem i další vývoj. Na konci listopadu končí generálu Hyťhovi bezpečnostní prověrka s vysokým stupněm utajení. Protože je stále ve službách armády, potřebuje ji. Podle serveru iDnes ale Hyťha o prověrku přišel a na začátku týdne byl převelen. Momentálně spadá pod ředitele odboru pro válečné veterány a válečné hroby. Důvodem pozbytí prověrky má být podle serveru právě zářijový incident. Armáda nechce situaci komentovat s tím, že vydávání i odebírání prověrek spadá pod Národní bezpečnostní úřad.
Statistiky jsou neveřejné
Armáda deklaruje, že má prevenci rizikového chování detailně propracovanou a realizuje ji od roku 1993. Cílem těchto programů je předcházet rizikovému chování, minimalizovat jeho výskyt a eliminovat dopady.
Za rizikové chování armáda považuje široké spektrum jevů. Patří sem rizikové zdravotní návyky a závislostní chování (včetně zneužívání alkoholu), interpersonální agresivní chování a delikventní chování. Do této definice spadá typ incidentu, který nyní Vojenská policie řeší.
Ekonomický deník požádal armádu o statistické výstupy sledování výskytu a zneužívání alkoholu, kriminality nebo projevů nezdravých mezilidských vztahů za poslední tři roky. Pracovnice Kanceláře náčelníka Generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová uvedla, že tyto „konkrétní výstupy nejsou veřejnou informací“.
Desítky lektorů a prevence na papíře
Armáda tvrdí, že má systém prevence dobře nastavený. Každý vedoucí organizačního celku zřizuje komisi nebo poradce pro prevenci. Na jejich práci se podílejí i resortní odborníci, jako jsou duchovní, psychologové, zdravotní a právní služby nebo vojenští policisté.
Pro konzumaci alkoholu platí přísná pravidla, která vycházejí ze zákona o vojácích z povolání. Ten jim ukládá nepožívat alkohol ani jiné návykové látky ve vojenských objektech a v době služby a nepodléhat jejich vlivu. Vedoucí celku může personál vyzvat k orientačnímu vyšetření (analyzátorem alkoholu v dechu) nebo k odbornému lékařskému vyšetření.
Poněkud otevřenější byla Vojenská policie, která zveřejnila případy vedené v trestním řízení: „Statistika trestné činnosti spáchané pod vlivem návykových látek v uplynulých 5 letech zahrnuje lví podíl trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky spočívající v řízení dopravních prostředků pod vlivem alkoholu. Trestná činnost pod vlivem omamných psychotropních látek zahrnuje z převážné části trestný čin přechovávání omamných a psychotropních látek, respektive výrobu a přechovávání látek s hormonálními účinky,“ uvedla Klára Pomajbíková z Vojenské policie. Připomeňme, že počet vojáků z povolání v letošním roce osciluje kolem čísla 23 600.
Vojenská policie je jedním ze subjektů podílejících se na prevenci, a to zejména v oblasti protiprávního jednání. Prevence rizikového chování, do které abúzus návykových látek patří, je však oblastí daleko širší, a tedy přesahující odpovědnost Vojenské policie.
Z 601. a Afghánistánu k dronům
Brigádní generál Roman Hyťha (47) platil do nedávna za jednoho z nejdůležitějších mužů v čele české armády. Byl jedním z nejbližších spolupracovníků náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Oba muži spolu prošli prostějovskou 601. skupinou speciálních sil. Zkušený bojovník Hyťha se celkově šestkrát zúčastnil vojenské operace v Afghánistánu.
V roce 2015 Hyťha nastoupil do nejužšího velení speciálních sil. Po nástupu Řehky do čela generálního štábu (červenec 2022) přešel Hyťha na své současné místo a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. V květnu 2023 byl jmenován do hodnosti brigádního generála.
Jako Řehkův zástupce zodpovídal generál za veškeré zpravodajské zabezpečení české armády a jejích operací. Na starost měl i zavádění bezpilotních prostředků (dronů) do výzbroje.
