Ředitel sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR, brigádní generál Roman Hyťha, utrpěl v září v Brně zranění nožem při potyčce s jiným vojákem. Incident výrazně otřásl armádními špičkami, Hyťha přišel o bezpečnostní prověrku. Útočník teď čelí podezření z několika trestných činů, které spáchal pod vlivem návykové látky.
Ekonomický deník zjišťoval podrobnosti o podobných incidentech. Vojáci ale odmítli poskytnout konkrétní data o tom, kolik podobných jevů v posledních letech řešili. A nejde jen o činy „pod vlivem“. Jak tedy funguje prevence rizikového chování v české armádě?
Pořezaná ruka a obvinění ze čtyř trestných činů
Násilný incident s taseným nožem a zraněním brigádního generála Romana Hyťhy vrhá stín na stav preventivních programů Armády České republiky.
Incident se odehrál v noci na 25. září po oslavě narozenin pedagoga Univerzity obrany v Brně. Zraněný generál Hyťha, který vedl klíčovou sekci zpravodajského zabezpečení armády, čelil útoku řadového vojáka. Ten generálovi pořezal ruku a Hyťha se musel podrobit chirurgickému zákroku.
Vojenská policie okamžitě zahájila trestní řízení proti útočníkovi, příslušníkovi Informačních a kybernetických sil. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Brně Barbora Jančíková potvrdila, že voják je podezřelý z celé škály trestných činů: „Vedeme to pro podezření z výtržnictví, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a nebezpečného vyhrožování. Následné jednání podezřelého pak pro podezření z ohrožení pod vlivem návykové látky,“ uvedla Jančíková.
Mohlo by vás zajímat
Víc informací zatím žalobci nepustili. I přes závažná podezření voják ve službě podle posledních informací zatím zůstává.
Incident má ovšem i další vývoj. Na konci listopadu končí generálu Hyťhovi bezpečnostní prověrka s vysokým stupněm utajení. Protože je stále ve službách armády, potřebuje ji. Podle serveru iDnes ale Hyťha o prověrku přišel a na začátku týdne byl převelen. Momentálně spadá pod ředitele odboru pro válečné veterány a válečné hroby. Důvodem pozbytí prověrky má být podle serveru právě zářijový incident. Armáda nechce situaci komentovat s tím, že vydávání i odebírání prověrek spadá pod Národní bezpečnostní úřad.
Statistiky jsou neveřejné
Armáda deklaruje, že má prevenci rizikového chování detailně propracovanou a realizuje ji od roku 1993. Cílem těchto programů je předcházet rizikovému chování, minimalizovat jeho výskyt a eliminovat dopady.
Za rizikové chování armáda považuje široké spektrum jevů. Patří sem rizikové zdravotní návyky a závislostní chování (včetně zneužívání alkoholu), interpersonální agresivní chování a delikventní chování. Do této definice spadá typ incidentu, který nyní Vojenská policie řeší.
Ekonomický deník požádal armádu o statistické výstupy sledování výskytu a zneužívání alkoholu, kriminality nebo projevů nezdravých mezilidských vztahů za poslední tři roky. Pracovnice Kanceláře náčelníka Generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová uvedla, že tyto „konkrétní výstupy nejsou veřejnou informací“.
Mohlo by vás zajímat: Co znamená cena Etherea pro dlouhodobé investory v roce 2025?
Desítky lektorů a prevence na papíře
Armáda tvrdí, že má systém prevence dobře nastavený. Každý vedoucí organizačního celku zřizuje komisi nebo poradce pro prevenci. Na jejich práci se podílejí i resortní odborníci, jako jsou duchovní, psychologové, zdravotní a právní služby nebo vojenští policisté.
Pro konzumaci alkoholu platí přísná pravidla, která vycházejí ze zákona o vojácích z povolání. Ten jim ukládá nepožívat alkohol ani jiné návykové látky ve vojenských objektech a v době služby a nepodléhat jejich vlivu. Vedoucí celku může personál vyzvat k orientačnímu vyšetření (analyzátorem alkoholu v dechu) nebo k odbornému lékařskému vyšetření.
Poněkud otevřenější byla Vojenská policie, která zveřejnila případy vedené v trestním řízení: „Statistika trestné činnosti spáchané pod vlivem návykových látek v uplynulých 5 letech zahrnuje lví podíl trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky spočívající v řízení dopravních prostředků pod vlivem alkoholu. Trestná činnost pod vlivem omamných psychotropních látek zahrnuje z převážné části trestný čin přechovávání omamných a psychotropních látek, respektive výrobu a přechovávání látek s hormonálními účinky,“ uvedla Klára Pomajbíková z Vojenské policie. Připomeňme, že počet vojáků z povolání v letošním roce osciluje kolem čísla 23 600.
Vojenská policie je jedním ze subjektů podílejících se na prevenci, a to zejména v oblasti protiprávního jednání. Prevence rizikového chování, do které abúzus návykových látek patří, je však oblastí daleko širší, a tedy přesahující odpovědnost Vojenské policie.
Z 601. a Afghánistánu k dronům
Brigádní generál Roman Hyťha (47) platil do nedávna za jednoho z nejdůležitějších mužů v čele české armády. Byl jedním z nejbližších spolupracovníků náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Oba muži spolu prošli prostějovskou 601. skupinou speciálních sil. Zkušený bojovník Hyťha se celkově šestkrát zúčastnil vojenské operace v Afghánistánu.
V roce 2015 Hyťha nastoupil do nejužšího velení speciálních sil. Po nástupu Řehky do čela generálního štábu (červenec 2022) přešel Hyťha na své současné místo a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. V květnu 2023 byl jmenován do hodnosti brigádního generála.
Jako Řehkův zástupce zodpovídal generál za veškeré zpravodajské zabezpečení české armády a jejích operací. Na starost měl i zavádění bezpilotních prostředků (dronů) do výzbroje.
